Článek
Už během svého prvního volebního období uvalil Trump sankce na venezuelskou státní společnost Petróleos de Venezuela (PDVSA), aby Madura odřízl od hlavního zdroje příjmů. Sankce byly ještě zpřísňovány poté co se Maduro prohlásil vítězem voleb v roce 2018, které americká vláda nazvala „fraškou“. To vedlo ke kolapsu venezuelské ekonomiky a exodu milionu Venezuelců ze země.
Venezuelská ekonomika se během let 2013-2022 propadla o neuvěřitelných 80%, což je jeden z nejhorších známých ekonomických propadů. Kvůli nesvobodě a zoufalé ekonomické situaci opustily Venezuelu v posledních letech miliony obyvatel. Podle The Wall Street Journal to bylo skoro 8 milionů Venezuelanů. Na samotný venezuelský režim a prezidenta Nicolase Madura však sankce větší vliv neměly.
Bidenova administrativa se proto rozhodla zvolit jinou strategii a v roce 2022 některé sankce zmírnila. Dalším vstřícným krokem bylo vydání těžební licence společnosti Chevron. Bidenova administrativa se tak rozhodla po té, co se Madurova vláda zavázala jednat s opozicí o uspořádání svobodných prezidentských voleb.
Další z možných důvodů mohla být snaha Bidenovy administrativy snížit cenu ropy na světových trzích po ruské invazi na Ukrajinu. To ovšem Bidenova administrativa odmítla.
Společnosti Chevron se díky investicím po roce 2022 podařilo navýšit ropnou produkci Venezuely o 80 % na téměř milion barelů denně. Chevronu se také podařilo posílit venezuelskou ekonomiku navýšením dolarových příjmů. „Podle našich výpočtů v Ecoanalítica pochází 85 % venezuelských příjmů v cizí měně z těžby ropy a z tohoto procenta téměř 30 % dolarových příjmů pochází z Chevronu,“ řekl venezuelský ekonom Asdrúbal Oliveros. „Chevron je také zodpovědný za 40 % dolarů, které se platí soukromému sektoru na financování dovozu,“ dodal.
Ani Bidenova strategie ale nebyla zcela úspěšná. Ekonomická situace Venezuely se sice zlepšila, ale k očekávanému zlepšení volebního procesu nedošlo. Madurovi podřízená volební komise jej v roce 2024 vyhlásila vítězem voleb aniž by poskytla jakékoli důkazy a přestože řada informací svědčí o opaku. Mnohozemí a mezinárodních organizací se domnívá, že skutečným vítězem volebbyl opoziční kandidát Edmundo González Urrutia.
Současná Trumpova administrativa se k Madurovu režimu ještě začátkem letošního roku stavěla relativně smířlivě. V lednu se trumpův velvyslanec pro zvláštní mise Richard Grenell objevil na titulních stránkách novin, když se stal prvním americkým úředníkem za 10 let, který odcestoval do Caracasu a nechal se zde s Madurem vyfotit.
Grenell později vysvětlil, že jeho cílem bylo vyjednat souhlas s deportaci venezuelských migrantů zpět do Venezuely a platbu za ni. Deportováni měli být především Venezuelci podezřelí ze zapojení do zločineckých gangů jako je Tren de Aragua. Navíc bylo dojednáno propuštění šesti Američanů, které Maduro vinil ze zasahování do prezidentských voleb.
Podle Grenella byla jediným protiplněním ze strany USA pouze možnost, aby Maduro využil fotku s Grenellem k politické propagandě. Nicméně po Grenellově cestě došlo k automatickému prodloužení licence pro Chevron (která se automaticky prodlužuje každý měsíc) aniž by tomu trumpova administrativa zabránila, nebo to jakkoli komentovala. Analytici tak spekulovali, že prodloužení licence pro Chevron byla protislužbou za souhlas s deportacemi.
10. a 20. února provedl venezuelský státní podnik Conviasa několik letů, během kterých dopravil zpět do Venezuely celkem 360 migrantů.
To ale zřejmě nebylo dostatečné, protože koncem února Donald Trump na síti Truth oznámil, že těžební společnosti Chevron odebere licenci, která ji opravňuje těžit ropu ve Venezuele. Doslovně oznámil, že odebere licenci, kterou „zkorumpovaný Joe Biden udělil Nicolási Madurovi v listopadu 2022“. Odůvodnil to jednak tím, že nedošlo k zlepšení férovosti voleb ve Venezuele a také tím, že Maduro nepřijímá dostatečně rychle migranty deportované z USA.
Trumpův krok odsoudila venezuelská viceprezidentka Delcy Rodriguezová a označila ho za školivý. Rodríguezová také připomněla, že právě sankce proti Venezuele vedli k masové migraci Venezuelanů do USA. Ropná společnost Chevron oznámila, že analyzuje důsledky oznámení.
Podle Trumpa měla licence skončit „k 1. březnu“.Podle podmínek licenční smlouvy musí Chevron opustit Venezuelu do šesti měsíců od posledního obnovení, tedy do konce července.
Očekává se, že negativní dopad tohoto opatřenína HDP Venezuelybude značný. Nicolás Maduro se v polovině ledna pochlubil, že venezuelská ekonomika loni vzrostla o více než 9 % ve srovnání s rokem 2023, zatímco inflace vzrostla v roce 2024 podle předběžných vládních údajů o 48 %. Maduro očekával podobný růst i v letošním roce, ale Mezinárodní měnový fond je ve svých odhadech střídmější a očekává, želetošní růst Venezuelské ekonomikybude kolem 3 %.
I tento odhad může být nyní nadsazený. Podle některých odborníků se toto číslo nyní může blížit nule a je dokonce možné, že Venezuela zažije ekonomický pokles.
Odchod Chevronu z Venezuely je pro Madurův režim velká rána. Šest měsíců, které poskytuje licenční smlouva na ukončení aktivit Chevronu ve Venezuele, ale dávalo určitou naději, že se ještě může podařit dojednat s Trumpovou administrativou nějaké řešení. Jinak bude Venezuela muset prodávat svou ropu na černém trhu v Číně, kde jsou vyšší přepravní náklady, které se přičítají k dalším nákladům spojeným s obcházením sankcí.
Svůj obrat o 180 stupňů ve vztahu k Venezuele dokonala Trumpova administrativa o několik dní později, když dala společnosti Chevron pouhých 30 dní na ukončení těžby ve Venezuele. „Ukončit těžební operace Chevronu za 30 dní je téměř neřešitelný úkol“ řekl Geoff Ramsey analytik Atlantic Council ve Washingtonu. Mluvčí Chevronu však reagoval pouze tak, že znají prezidentovo nařízení a budou se jím řídit.
Náhlé zastavení těžby společností Chevron ve Venezuele může postihnout i celosvětový trh s ropou, kdy dojde k poklesu dodávek o 200 000 barelů denně. Není však pravděpodobné, že by to mělo vliv na cenu ropy, protože země OPEC se chystají naopak těžbu o 138 000 barelů denně navýšit.
Změnu pravděpodobně využijí jiní světoví hráči. V nedávném rozhovoru pro britský list Financial Times generální ředitel Chevronu Mike Wirth upozornil, že odchod americké ropné společnosti z venezuelského trhu umožní čínským a ruským společnostem zvýšit svou přítomnost a vliv v zemi.
