Článek
Dětství strávené napůl v Praze a napůl u hraběcího dědečka na Šumavě
Herbert Lom se narodil 11. září 1917 v Praze jako Herbert Karel Angelo Kuchačevič ze Schluderpacheru (Schluderpacherové byli jihotyrolský šlechtický rod) - otci Karlovi a matce Olze. Měl mladší sestru Annu. Vystudoval Německé státní reálné gymnázium v Praze a pak na přání rodičů nastoupil na Filozofickou fakultu Německé univerzity. Otec Karel provozoval tiskárnu, kde tisknul divadelní programy pro Nové německé divadlo v Praze (dnešní Státní opera), díky čemuž měla rodina volné lístky na zdejší představení. Malý Herbert mu v tiskárně rád pomáhal a možná že už tady se nadchnul pro „divadelní prkna, která znamenají svět“. Přestože se jeho rodiče na jeho „pokukování“ po možné herecké kariéře nedívali vůbec nadšeně (báli se, že by se jako herec nedokázal uživit), už na gymnáziu působil ve studentském amatérském divadelním souboru a k ochotníkům se přidal i během svých vysokoškolských studií.
Většinu svých volných chvil a prázdnin trávil u dědečka Karla Kuchačeviče v Železné Rudě na Šumavě, který byl českým hrabětem. Rodina ale nebyla nijak zvlášť majetná a dědovy příjmy plynuly hlavně z provozu dvou restaurací a penzionu, kde právě Herbert trávil svá dětská prázdninová léta.
Pamatuji si svého dědečka, který byl hrabě. K orání svých polí používal strašně hubené krávy. Vypadaly tak uboze, jako by nedostaly najíst. Dědeček měl šest nebo sedm dcer, které nevycházely z domu a zabývaly se jenom domácími pracemi. Můj otec byl první z naší úžasné rodiny, kdo pracoval.
Pseudonym podle telefonního seznamu a nucená emigrace
V jeho dvaceti letech přišla obrovská herecká příležitost v podobě nabídky zahrát si v romantickém dramatu Žena pod křížem, po boku v té době už velmi slavné herečky Věry Ferbasové.
Česká herečka Věra Ferbasová
Zahrál si i v komedii Boží mlýny po boku mladičkého Jaroslava Marvana. V české produkci natočil během své kariéry celkem čtyři filmy. Když začalo filmování Ženy pod křížem, rozhodl se mladý Herbert, že si změní své příliš komplikované příjmení a inspiraci se rozhodl hledat v telefonním seznamu. Během listování v obsáhlé knize mu padlo do oka nejkratší příjmení, které tam našel - Lom.
V roce 1939 se - s už novým jménem - rozhodl emigrovat do Velké Británie, jelikož v té době vnímal narůstající nebezpečí kvůli sílící moci nacistické ideologie v Evropě a s tím spojenému rostoucímu antisemitismu (jeho matka byla Židovka). První týdny v nové zemi pro něj byly velmi krušné - uměl jen pár základních anglických slovíček a na své živobytí si přivydělával řadou podřadných a finančně jen velmi málo ohodnocených prací. Živil se například i jako prodavač vánočních stromků. S velkou vervou se pustil do studia angličtiny, aby se mu rozšířily možnosti uplatnění a postupně se mu v Británii začalo dařit. Získal stipendium na filmové škole známého britského divadla Old Vic a konečně tak mohl začít rozvíjet svou hereckou vášeň, k tomu se dostal k práci hlasatele v BBC, díky čemuž se finančně ještě více stabilizoval.
Divadlo Old Vic v Londýně
Vzdušnou čarou mezi hereckou elitu
V poválečných letech se před Lomem začaly objevovat zajímavé herecké příležitosti, díky kterým se dostal do širšího diváckého povědomí a to nejen ve Velké Británii. Své dveře mu otevřel i samotný Hollywood.
Herbert Charles Angelo Kuchačevič ze Schluderpacheru (11 September 1917 – 27 September 2012), known professionally as...
Posted by The old legacy on Wednesday, November 27, 2024
V roce 1956 si například zahrál Napoleona po boku kouzelné Audrey Hepburn ve filmu Vojna a mír, ale opravdovou slávu mu přinesly až celosvětově známé filmové snímky Poklad na Stříbrném jezeře a hlavně filmová série o Růžovém panterovi: Návrat Růžového pantera, Růžový panter znovu zasahuje a Pomsta Růžového pantera. Ve filmech zdatně sekunduje hlavnímu hrdinovi inspektoru Clouseau v podání Petera Sellerse.
Ale já mám svůj den! Po třech dlouhých, strašlivých letech mám konečně svůj den! A nedovolím nikomu, aby mi ho zkazil! … Půjdu před zdravotní komisi a oni mě odsud propustí a pak … vás zabiju.
Herec Peter Sellers
Za roli padoucha Cornela v Pokladu na Stříbrném jezeře vydělal 78 000 marek, což bylo sice o třetinu méně než herec Lex Barker, který hrál Old Shatterhanda, ale zato dvakrát víc, než dostal představitel Vinnetoua Pierre Brice.
Jeho vzhled a projev, které v sobě nesly prvek klučičího uličnictví, ho předurčovaly k rolím padouchů a zločinců. Taková byla třeba i role velitele pirátů Tigranese v historickém velkofilmu Spartakus, kterou si zahrál v roce 1960. Často ve filmech ztvárňoval hlavní role nebo hrál alespoň na pozici tzv. „feature player“, což je termín, označující výrazného herce, jenž „nahrává“ hlavní filmové postavě. Filmoví kritici pěli na jeho herecké umění ódy a psali, že svým charismatem „krade slávu“ hlavním hvězdám filmů.
Za svou dlouhou - 60 let trvající hereckou kariéru hrál ve více než 100 filmových snímcích. Svých prvních deset zahraničních filmů natočil ještě jako československý občan (v roce 1947 přijal britské občanství). Přestože žil většinu svého života ve Velké Británii, považoval se za českého patriota a Česko miloval:
Žiju v téhle zemi (ve Velké Británii] přes padesát let. Živím se tady, mám tu nárok na penzi a pocit, že sem patřím. Ale když mám v poslední době možnost chodit po pražských ulicích, cítím, že jsem se narodil tam, a začínám se tam mimoděk poohlížet po nejbližším domově důchodců, kde bych chtěl být, až konečně odejdu do penze.
Odmítnutí kolaborace s komunisty a boj proti nacismu
V Československu se Lom po své emigraci stal velmi nežádoucí osobou a jeho naivní plány, jak bude z Británie často jezdit domů navštěvovat rodinu, mu komunistický režim značně komplikoval. Zatímco jeho rodičům se v roce 1948 nakonec povedlo natajno emigrovat za ním, jeho sestra Anna zůstala v Praze. Státní bezpečnost Loma dlouhodobě monitorovala a její londýnská pobočka se herce marně pokoušela po několik let získat jaké svého spolupracovníka. Dokonce už si pro něj i přichystali krycí jméno "Kuchař"(odvozené z jeho rodného příjmení Kuchačevič).
„Zkoušela to na něj“ i československá komunistická rozvědka, která mu nabízela, že pokud přistoupí na spolupráci, nebudou mu nadále dělat problémy s návštěvami Prahy. Ale ani oni nepochodili. V té době měl navíc Lom zapovězen i vstup na území USA kvůli právě probíhající celospolečenské panice v podobě „rudého nebezpečí“ od přistěhovaleckých umělců, takže přestože dostával z Ameriky lukrativní filmové nabídky, musel je odmítat.
Když vypukla II. světové válka, zapojil se Lom v rámci komunity českých emigrantů aktivně do protinacistického odboje a v divadle i rozhlase účinkoval v protinacisticky orientovaných hrách.
Náš nejslavnější herec do Čech po převratu často jezdíval (v roce 2004 byl například hostem filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně a v roce 2006 se zúčastnil předávání filmových cen Český lev) a zemřel v požehnaném věku 95 let, 27.9.2012 v Londýně.
ZDROJE:
BAUER, Zdeněk. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě: skutečný život inspektora Dreyfuse. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. ISBN 978-80-905864-2-0.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/212411000370927/cast/221256/
https://www.researchwriter.cz/2016/12/09/slavneho-inspektora-dreyfuse-z-ruzoveho-pantera-sledovala-i-komunisticka-stb/
https://www.youtube.com/watch?v=RDT8YUNQrI4&ab_channel=Zden%C4%9BkBauer%7CNZBcz
https://www.csfd.cz/tvurce/6434-herbert-lom/biografie/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Schluderpacherov%C3%A9
https://cs.wikipedia.org/wiki/Herbert_Lom
