Příběh sedícího Nikoly Tesly, nad kterým šlehají blesky: Neuvěřitelná fotka má jednoduché vysvětlení

Dechberoucí snímek, který vznikl v zimě roku 1899, je ve skutečnosti složený ze dvou fotografií - první byly v zatemněné místnosti vyfotografovány obrovské elektrické blesky z Teslova „zvětšovacího vysílače“, které dosahovaly délky až sedmi metrů, a jež vynálezce vytvářel rychlým zapínáním a vypínáním přístroje, pak podivínský génius přístroj vypnul, posadil se do křesla a fotografická deska byla znovu exponována.

Ve své výzkumné laboratoři v Colorado Springs Tesla studoval bezdrátový přenos elektrické energie. „Magnifying transmitter“, jak zní originální název přístroje (v češtině zvětšovací vysílač) byla jedna z největších cívek, kterou kdy Tesla vytvořil, měla příkon 300 kW a dovedla produkovat potenciály kolem 12 milionů voltů při frekvenci asi 150 kHz, čímž byly vytvářeny působivé blesky, zachycené na fotografii.

Snímek byl trikem reklamního fotografa z východního pobřeží Dickensona V. Alleyho, který měla doprovodit Teslův článek v časopise „Century“ (Století): „The Problem of Increasing Human Energy“ (Problém zvyšování lidské energie), ale v deníku se nakonec objevila verze bez sedícího Tesly.

Génius, který z rukávu sypal jednu unikátní věc za druhou, přišel na svět 10. 7. 1856 v chorvatském Smiljanu. Mezi jeho nejslavnější vynálezy patří například asynchronní indukční motor, dálkové ovládání, indukční cívka, bezdrátové vysílání či systém střídavého proudu, který se stal základním kamenem pro současné elektrické rozvodné sítě.

Za svých studií strávil Tesla jeden semestr na pražské Karlově univerzitě, kvůli nedostatku peněz ale musel studium vzdát. Ačkoliv neměl žádné adekvátní vzdělání, celkem rychle se mu povedlo sehnat práci elektroinženýra v Budapešti. A když pak jeho nadřízený dostal nabídku, aby se zapojil do výzkumu v pařížské pobočce společnosti slavného vynálezce Thomase Alvy Edisona, rozhodl se vzít nadějného mladého muže s sebou. Tesla posléze z Paříže pokračoval do New Yorku - do centrály Edisonovy firmy. Vynálezce žárovky tam aktuálně pracoval na uceleném systému, pomocí něhož by dokázal díky stejnosměrnému proudu plně elektrifikovat velké město. Tady se ale se sotva třicetiletým Teslou neshodli, jelikož toho daleko víc zajímal proud střídavý, a mladý muž po necelých dvou letech od Edisona odešel.

Povedlo se mu získat pár solventních investorů tím, že před nimi provedl pokus, v němž nechal prostřednictvím střídavého proudu roztočit na stole železné vejce a díky tomu si mohl založit vlastní společnost - Tesla Electric Company. Pracoval do úmoru a prohlašoval, že mu naprosto postačují dvě hodiny spánku denně. Kromě vysedávání nad sešitem, kam si zapisoval a rozpracovával své nápady a pokusů v laboratoři nic jiného neznal - mimo pracovního života pro něj bylo vše ostatní tabu.

Právě vynález asynchronního motoru upoutal zájem velkého Edisonova konkurenta - George Westinghouse, který odkoupil veškeré Teslovy patenty a k tomu mu nabídl spolupráci.

Začala tzv. válka proudů.

Edison hlásal do světa, že zavedení střídavého proudu do domácností je extrémně nebezpečné a aby svá slova potvrdil i důkazy a činy, demonstrativně pomocí něj usmrcoval kočky, koně a dokonce i slona. Jenže marná sláva, střídavý proud, který lze přenášet na daleko větší vzdálenosti než jednosměrný, byl ekonomicky daleko výhodnější. Válka proudů se definitivně rozhodla v roce 1893 poté, co Tesla s Westinghousem elektrifikovali světovou výstavu v Chicagu a následně ještě vyhráli se svým projektem soutěž o napojení elektrárny na Niagarské vodopády.

Bylo by nasnadě, že po takových převratných úspěších se z Tesly stal bohatý muž, jenže zatímco dostal do vínku velký talent na vynalézání nových věcí, citu pro obchod a péči o peníze se nikdy nenaučil. Za některé z jeho vynálezů pak sklízeli úspěch jiní, což Tesla lakonicky okomentoval, že „mu nevadí, když kradou jeho nápady, ale skutečnost, že nemají své vlastní“.

Tesla se v 90. letech 19. století začal intenzivně věnovat výzkumu bezdrátového přenosu elektrické energie. Chtěl přijít na způsob, jak by mohl vybudovat celosvětový systém, který by dokázal elektrickou energii přenášet bez potřeby distribuční sítě.

Desítky let hloubal nad myšlenkou vytvoření komunikační platformy, která by vysílala signály i bez potřeby pokládání telegrafních kabelů. Byl si jistý, že je to možné a že planeta sama dokáže dodat elektrické signály konkrétnímu adresátovi.

Kvůli potřebě většího prostoru pro své pokusy se přestěhoval z rušného a stísněného New Yorku do Colorado Springs, kde si vybudoval novou laboratoř, ve které byla na sklonku 19. století pořízena slavná fotografie v úvodu. Přestože dovedl vytvořit dlouhé elektrické proudy, největší úspěch ve svém úsilí oslavil, když se mu podařilo bezdrátově rozsvítit žárovku na vzdálenost 30 metrů. A to pochopitelně nebylo to, po čem toužil. Navíc se nad ním začala zatahovat mračna ze strany majitele objektu, ve kterém se intenzivně věnoval badatelské činnosti a nakonec se po pouhém roce musel vrátit zpátky do New Yorku, jelikož neplatil řádně nájemné.

Tady pokračoval ve svém výzkumu a na jeho podporu se mu dokonce po nějaké době povedlo sehnat velkou finanční podporu - od průmyslníka a magnáta J. P. Morgana.

Na Long Islandu ve vesnici Shoreham vyrostla mezi lety 1901 - 1902 Wardenclyffe Tower - 57 m vysoká experimentální bezdrátová přenosová stanice, první svého druhu na světě. Tesla přislíbil svému investorovi, že z ní dokáže jako úplně první člověk vyslat rádiový signál přes Atlantský oceán, přestože nic takového neměl ve skutečnosti v úmyslu a dál se věnoval svému zkoumání přenosu energie. Za necelý rok se navíc to, na co Tesla nalákal Morgana, podařilo Italovi Guglielmu Marconimu, a k tomu daleko levnějším způsobem. Morgan svou finanční podporu pro Teslu zastavil, Tesla pak musel megalomanský projekt přerušit a jelikož se topil v dluzích, Wardenclyffskou věž prodal.

Od této chvíle se postoj vědeckého světa ke geniálnímu vynálezci změnil, odborníci sice stále oceňovali jeho brilantní uvažování a kreativní nápady, zároveň už se ale Tesla nikdy nedokázal zbavit nálepky naivního a ryze nepraktického fantasmagorického snílka. Navíc se začínal propadat čím dál hlouběji do duševních poruch - trpěl obsedantně kompulzivní poruchou (která se projevovala například tak, že vše, co udělal, muselo být dělitelné třemi), měl chorobný strach z mikrobů nebo broskví, a společnost mu místo lidí dělaly holubice, přičemž o jedné z nichž prohlašoval, že ji miluje stejně „jako muž miluje ženu“.

Zaslouženého uznání se mu dostalo až v roce 1931 - na oslavě narozenin mu osobně pogratuloval Albert Einstein a objevil se i na titulní straně časopisu Time.

Zemřel na infarkt v osamění hotelového pokoje v New Yorku ve věku 86 let.

ZDROJE:

https://teslauniverse.com/nikola-tesla/articles/teslas-magnifying-transmitter

https://publicdomainreview.org/collection/nikola-tesla-in-his-laboratory/

https://youtu.be/PCQHTNAEXCk?si=jJrCQx6mfGP_sv-K

https://youtu.be/DRahoxz52Us?si=NdXus6×BUHmxJ4Qa

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nikola_Tesla,_with_his_equipment_EDIT.jpg