Článek
John Allen Chau přišel na svět 18. prosince 1991 v Alabamě a vyrůstal v nábožensky založené rodině spolu se dvěma sourozenci. Už odmalička se zamiloval do dobrodružné literatury a s bratrem si rádi hráli na divochy - pomalovali si tváře šťávou z divokých ostružin a pak běhali po zahradě s klacíky, které představovaly luky a oštěpy. Střední křesťanskou školu navštěvoval ve Vancouveru ve státě Washington a pak pokračoval ve studiu na soukromé evangelické univerzitě Oral Roberts v Oklahomě. Vášeň pro dobrodružství ho během dospívání neopustila, právě naopak - s oblibou se nořil do příběhů cestovatelů, kteří probádávali neznámé končiny a často u toho bojovali o holé přežití. Jeho vzorem ale nebyli jen oni, ale i známí misionáři David Livingstone nebo Bruce Olson, který obrátil na víru jihoamerický národ Barí v Kolumbii a Venezuele. Mezi jeho oblíbence patřil také misionář Jim Elliot, který byl při snaze šířit křesťanskou víru v kmeni Huaorani zabit v roce 1956 v Ekvádoru.
Mimo školu se John také zapojil do různých charitativních organizací a kroužků, patřil mj. i ke skautům, se kterými podnikal výlety do přírody a s nadšením plnil nejrůznější úkoly. Poté, co během studia absolvoval misijní výlet do Mexika, věděl, že nalezl to, co mělo být jeho osudem - stejně jako Olson nebo Elliot bude misionářem. „Musíme umět hájit svou víru“ přesvědčoval spolužáky zapáleně ve svých prezentacích.
Když si na střední škole prohlížel misijní databázi Joshua Project, padla mu do oka kapitola, věnovaná kmeni Sentinelců. Ti byli popisováni jako „extrémně izolovaní“ s dovětkem, že dle nařízení indické vlády je vstup na ostrov Severní Sentinel, patřící do Andamanského souostroví, který obývají, zapovězen. Sentinelci jsou považováni za jeden z posledních civilizací nedotčených kmenů na naší planetě, odhaduje se, že jejich kmen má jen několik desítek členů.
Už když si John dočítal poslední řádky o tomto kmeni, věděl, že našel to, co hledal a nepochyboval o tom, že jeho posláním je přinést těmto lidem z „poslední pevnosti Satana“ křesťanskou víru. Tato mise, pro kterou se sám vyvolil, pro něj představovala lákavou kombinaci rizika, porušení předpisů ve jménu „vyššího dobra“ a dobrodružství.
Po dokončení studií John hodně cestoval a své cesty rád fotograficky dokumentoval. Své cestovatelské zážitky pak s oblibou sdílel se světem prostřednictvím sociálních sítí, což mu přineslo slušný počet příznivců a odběratelů. V roce 2014 pobýval v Kurdistánu, kde pomáhal uprchlíkům, charitativní práci se věnoval také v Izraeli. Na své poslání se začal řádně připravovat, zjistil si veškeré dostupné informace, které byli o Sentinelcích k dispozici a v roce 2015 a 2016 podnikl výpravu na Andamanské ostrovy, aby si „obhlédl terén“ - tehdy ale ještě ostrov Severní Sentinel nenavštívil.
Absolvoval kurz přežití u organizace National Outdoor Leadership School a k tomu ještě kurz zdravotnického záchranáře. V roce 2017 nastoupil do výcvikového tábora organizace All Nations v Kansas City v Missouri, která hlásá, že „je odhodlána jít tam, kam nikdo jiný nepůjde, aby přinesla světlo, pokoj a radost Ježíše Krista“ a jako své hlavní poslání má „aby každý kmen, národ i jazyk uctíval Ježíše“. John si během svého výcviku měl příležitost vyzkoušet i střet s „nepřátelskými domorodci“, kteří na frekventanty výcviku, představující misionáře, útočili oštěpy. Před tím, než se John konečně cítil dostatečně připravený na svou misijní cestu za Sentinelci, absolvoval 13 očkování, aby eliminoval možnost zavlečení nákazy na izolovaný ostrov, jehož obyvatelé neměli potřebnou imunitu proti řadě běžných nemocí civilizovaného světa.
V říjnu 2018 John konečně odcestoval do města Port Blair - regionálního hlavního města Andamanských ostrovů, kde se na několik týdnů ubytoval, aby mohl dokončit finální přípravy pro svou misi. Do své tašky si sbalil deník, do kterého chtěl celou misi písemně dokumentovat, obrázkové kartičky, pomocí kterých měl v plánu s kmenem, jehož jazyk neznal, komunikovat, lékárničku, jež mimo obvyklé výbavy obsahovala i zubní kleště na odstraňování šípů a balíček s dárky pro Sentinelce, mezi kterými nechyběly nůžky, háčky na ryby nebo spínací špendlíky. Před odplutím na ostrov strávil John ještě 11 dnů v karanténě, během kterých se modlil a četl si své oblíbené misionářské příběhy.
V noci ze 14. na 15. listopadu konečně vyrazil. Podplatil několik rybářů, aby ho k Severnímu Sentinelu přiblížili na menší rybářské lodi. Díky tmě se jim dařilo vyhýbat indické pobřežní stráži, která ostrov proti nezvaným návštěvníkům hlídá, cestu jim osvětloval pouze plankton, který ve tmě až magicky světélkoval. John si do svého deníku po návratu zapsal:
Sám Bůh nás schovával před pobřežní stráží a mnoha hlídkami.
Nedaleko ostrova pak pozdě v noci zakotvili a čekali do rána.
Brzy ráno 15. listopadu se John nalodil na kajak a samostatně pádloval ke břehu. Aby ještě podpořil svou zranitelnost, svlékl se do spodního prádla. Když se ocitl na dohled několika chýší, začali z nich vybíhat lidé s tvářemi pomalovanými žlutými obrazci. Pokřikovali na něj neznámá slova „vysokými tóny“, jak si později zaznamenal do svého deníku. „Jmenuji se John“ zakřičel na ně anglicky ještě z kajaku. „Já i Ježíš vás milujeme.“ Sentinelci zmlkli a místo odpovědi na něj namířili luky. Hodil po nich rybu, kterou jim na úvodní návštěvu přivezl jako dárek a rychle pádloval pryč z jejich dosahu.
O pár hodin později svůj pokus ale zopakoval a tentokrát už se jeho chodidla dotkla posvátného území kmene, když vkročil na ostrov.
Pomalu na zem položil všechny své dary a po menších krůčcích se přibližoval k chatrčím, z nichž následně vyběhlo několik Sentinelců. Opět na vetřelce slovně zaútočili a snažili se ho zastrašit, ale John se už tentokrát nehodlal nechat odradit a začal předříkávat náboženské verše z knihy Genesis a zpívat. Sentinelci přestali na pár okamžiků s křikem a překvapeně na neznámého muže zírali. Pak ale Johnovým směrem letěl šíp, který vystřelil mladý chlapec - ten naštěstí nezasáhl Johnovo tělo, ale Bibli, kterou misionář svíral v rukách. John už víc riskovat nechtěl a dal se na ústup, jenže Sentinelci mu mezitím z vody sebrali kajak, takže musel k rybářské lodi, vzdálené skoro kilometr od ostrova, doplavat.
A když by vás některé místo nepřijalo a neposlechli by vás tam, až budete odtamtud vycházet, vytřeste prach zpod svých nohou jim na svědectví. Amen, pravím vám, v den soudu bude snesitelněji zemi sodomské a gomorské než onomu městu.
V noci si zapsal do deníku: „Mám strach. Ale dívám se na západ slunce a je to nádhera. Trochu jsem plakal a přemýšlel, jestli je to poslední západ slunce, který vidím, než se ocitnu na místě, kde slunce nikdy nezapadá“.
Myslím, že bych mohl být užitečnější zaživa… ale Tobě, Bože, vzdávám všechnu slávu za to, co se stane. Odpusť, prosím, všem lidem na tomto ostrově, kteří se mě pokusí zabít - zejména - pokud se jim to podaří.
Svůj poslední pokus o šíření křesťanství na ostrově Severní Sentinel se John rozhodl podniknout sám, bez rybářské lodi, která by kotvila opodál. Sliboval si od toho, že kmen bude třeba vůči němu samotnému důvěřivější anebo - zcela pragmaticky - že rybáře přinejmenším ušetří pohledu na jeho smrt pro případ, že by se jeho misijní činnost „zvrhla“.
V brzkých ranních hodinách 17. listopadu rybáři viděli, jak pár mužů z kmene Sentinelců vláčí po pláži Johnovo bezvládné tělo a následně ho zahrabávají do písku.
ZDROJE:
https://www.theguardian.com/world/2019/feb/03/john-chau-christian-missionary-death-sentinelese
https://www.washingtonpost.com/religion/2018/11/28/slain-missionary-john-chau-prepared-much-more-than-we-thought-his-case-is-still-quandary-us-missionaries/
https://www.npr.org/2018/11/27/671285330/killing-of-american-missionary-ignites-debate-over-how-to-evangelize
https://www.ndtv.com/india-news/us-tourist-john-chau-paid-fishermen-rs-25-000-for-fatal-trip-to-sentinelese-island-1951387
https://www.spokesman.com/stories/2018/nov/23/fear-and-faith-inside-the-last-days-of-an-american/
https://allnations.international/about-all-nations-international
https://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Olson
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jim_Elliot
https://www.bible.com/cs/bible/509/MRK.6.11.CSP