Matějská: Známá pouť je spojená s vzestupem i pádem dynastie Kočkových

Zábavná akce plná adrenalinových atrakcí a pouťových stánků, která dokáže návštěvníkům značně provětrat peněženky, začíná každoročně okolo 24. února - v době původního svátku sv. Matěje a navštěvují ji desítky tisíc lidí. Původní Matějská pouť ale byla úplně jiného zaměření - jednalo se o církevní pouť věřících lidí, kteří putovali ke kostelu sv. Matěje v pražských Dejvicích.

Úplně první Matějská pouť se konala v roce 1595, kdy byly na žádost pražského probošta Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberka papežem Klementem VIII. vyhlášeny plnomocné odpustky pro ty, kteří do místního kostela vykonají pouť. Plnomocné odpustky „odpouští celý časný trest za hříchy, které byly již vyznány ve svátosti smíření a odpuštěny co do věčného trestu“.

Nastolená poutní tradice byla krátce přerušena okolo roku 1620, kdy se v Praze uskutečnila bitva na Bílé Hoře, poté se obnovila a postupně se překlopila od nábožensky zaměřeného putování k lidovější zábavě.

Od roku 1926 se Matějská pouť přesunula na Vítězné náměstí v Dejvicích, jenže kvůli výstavbě studijních budov Českého vysokého učení technického, se kterým se začalo v 60. letech minulého století, se musela začít hledat další nová lokace, kde by se mohla konat. O čtyři roky později se každoroční událost natrvalo usídlila v prostorách pražského Výstaviště - tehdy se jednalo o Park kultury a oddechu Julia Fučíka.

Zhruba v době, kdy se pravidelné konání Matějské pouti přesunulo do prostor Výstaviště, se mladý bagrista z Plzně Václav Kočka seznámil s dcerou provozovatele Matějské Olgou a padli si do noty. Netrvalo dlouho a požádal ji o ruku - přiženil se do rodiny světských, která se kromě „kolotočářského“ byznysu zaměřovala na artistickou disciplínu provazochodectví.

Díky svým šestiletým zkušenostem s prací bagristy u Jáchymovských dolů, kde Václav získal dovednosti s montážemi těžkých strojů a zařízení, se mohl rychle zapojit do technického zabezpečení provozování Matějské a zanedlouho navíc vyšlo najevo, že mladý muž není zdatný pouze tímto způsobem, ale velmi dobře vládne i slovem a má víc než slušné vyjednávací a komunikační schopnosti. Díky tomu dokázal do rodinného podnikání přinášet nové a cenné obchodní kontakty a příležitosti a provozovatelé pouti si mnuli ruce, jak velkým přínosem nový člen jejich rodiny je. Václav měl s Olgou tři děti - syna Jana a Václava a dceru Olgu.

Postupně byly Václavovi svěřovány stále odpovědnější úkoly, dokud se nestal hlavním organizátorem Matějské a kromě toho začal organizovat i zájezdy českých poutí po celém východním bloku, včetně Sovětského svazu, kam bývala opakovaně půjčována zdejší legendární horská dráha Cyklon. Ta se mimochodem na Matějskou letos po rekonstrukci vrací.

Díky organizování zájezdů si Václav Kočka vytvořil v SSSR důležité kontakty, které se ještě znásobily poté, co začal pořádat i vystoupení našich nejslavnějších zpěváků - mezi kterými nechyběl ani Karel Gott, Helena Vondráčková nebo Michal David. Ten je s Kočkovými dokonce příbuzný. Po revoluci v roce 1989 se rodina naplno vrhla do podnikání, provozování Matějské po otci oficiálně převzal jeho syn Václav, narozený v roce 1968. K tomu měl jeho otec vždy blíž než k prvorozenému Janovi, který byl nespolehlivý a měl sklony k různým závislostem.

Václav Kočka ml. založil společnost KOČKA s r.o., zatímco oba jeho rodiče začali pracovat ve firmě Incheba Praha, která areál Výstaviště dostala do velmi výhodného a dlouhodobého pronájmu. Václav zde působil na pozici zástupce ředitele, jeho žena zase byla hlavní ekonomkou. Tím získali Kočkovi monopol nejen na pořádání Matějské pouti, ale i na další akce, které se v areálu Výstaviště pořádaly.

V rodinném byznysu se točilo obrovské množství peněz. Každý, kdo si chtěl na Matějské postavit stánek nebo kolotoč, musel Kočkovým zaplatit. Zájemci platili za pronájem, elektřinu, úklid i ochranu. Konkrétní částky Kočkovi vždy prozradit odmítali, ví se ale, na kolik si dokázali přijít samotní majitelé atrakcí - ti, kteří vlastnili ty „klasičtější“ zbohatli denně o desítky tisíc Kč, vlastníci těch adrenalinovějších při dobré návštěvnosti klidně i o statisíce.

Po sametové revoluci se v naší zemi začaly rozmáhat zločinecké gangy z ciziny, které se neštítily žádné trestné činnosti. Nechvalně proslulou figurkou té doby byl i Andrej Korpljakov - jeden z nejznámějších ruských mafiánů, který se schovával před zákonem, a který byl dobrým přítelem rodiny Kočkových a zároveň i jejich společníkem ve firmě Mirage. Ta mj. organizačně zajišťovala prodejní akce a pronájem stánků. Korpljakova, který kvůli skutečnosti, že měl jen jedno oko, získal přezdívku „Kyklop“ a „Jednooký Andrej“, sledovala i Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle tvrzení Mladé fronty Dnes měli být nicméně dva důstojníci, kteří případ Korpljakova vyšetřovali (byl podezřelý ze dvou vražd), staženi - a to na žádost Miroslava Šloufa, tehdejšího hlavního poradce premiéra České republiky Miloše Zemana. Korpljakov pak z ČR utekl neznámo kam.

Kromě prokazatelných styků s podsvětím se Kočkovi paktovali i s politiky, Václav Kočka starší byl v blízkém kontaktu nejen s Miroslavem Šloufem, ale i se špičkami z České strany sociálně demokratické (ČSSD), jako byl třeba její předseda Jiří Paroubek. Hodně členů z Kočkova klanu bylo do činnosti ČSSD dokonce přímo zapojeno.

V lednu 2006 došlo k vraždě kontroverzního podnikatele a jedné z vedoucích figur českého podsvětí – Františka Mrázka. Ten měl údajně na známé české politiky shromažďovat kompromitující materiály a s těmi je pak následně vydírat.

Tehdejší šéf pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice zaslal krátce po Mrázkově vraždě poslanci Branného výboru Poslanecké sněmovny důvěrnou zprávu, která se nicméně posléze dostala i do médií - a bylo v ní uvedeno, že za Mrázkovou vraždou stojí někdo z Kočkova klanu. Důvodem měla být skutečnost, že Mrázek sehnal na některé politiky, s nimiž se Kočkovi spřátelili, informace, o kterých nechtěli, aby se dostaly na veřejnost a stal se tak pro ně velmi nepohodlnou osobou. Vyšetřování pak ale odhalilo, že to nebyla pravda. Václav Kočka starší všechna obvinění odmítl a chtěl se hájit i u soudu, Jiří Paroubek označil Kubiceho za lháře.

Od tohoto obvinění začala na Kočkovi dopadat jedna rána osudu za druhou.

V říjnu 2008 se v restauraci Monarch v centru Prahy uskutečnil křest knihy Jiřího Paroubka: Česko, Evropa a svět očima sociálního demokrata  – když u jednoho ze stolů vypukla hádka mezi Vladimírem Kočkou starším a hoteliérem Bohumírem Ďuričkou. Dohadovali se o tom, kdo z nich je větším přínosem pro ČSSD, když se Ďuričko najednou vytasil s argumentem, že kdyby protáčel na kolotočích tolik nelegálních peněz, jako Kočka, mohl by straně přispívat víc. Kočka se urazil a rozčileně běžel k baru, kde seděl jeho syn Václav, aby si mu mohl na Ďuričku postěžovat.

Jenže ten se rozhodl, že toto nařčení nenechá jen tak, šel za Ďuričkou a se slovy, že „on rozhodně jeho tátu urážet nebude“ mu dal pěstí. Jen těžko mohl předpokládat, že se dočká tak - pro něj - fatální reakce. Ďuričko totiž vytáhl svou legálně drženou zbraň a třikrát na Václava Kočku ml. vystřelil, přičemž každý výstřel byl sám o sobě smrtelný. A přestože se poté při vyšetřování obhajoval, že jednal podle pravidel nutné obrany, nikdo mu to neuvěřil - vyvrátily to jak expertízy, tak spousta svědků z restaurace. Nepomohlo mu odvolání ani dovolání k Nejvyššímu soudu a byl odsouzen k 12 a půl letům vězení za vraždu.

Pohřbu Václava Kočky ml. se zúčastnilo tisíc lidí, a kromě řady rodin „světských“ na něj přišlo i několik celebrit - mezi nimi byl i zpěvák Petr Muk, jehož dcery byl Kočka kmotrem, Michal David, Kočkův bratranec a kamarád, Jiří Pomeje s Ivetou Bartošovou nebo komici Richard Genzer a Michal Suchánek.

Pro klan Kočkových byla Václavova vražda obrovská rána - nejen z osobního hlediska, ale i z hlediska jejich podnikání - byl to on, kdo po otci převzal rodinný byznys a počítalo se s tím, že to tak i zůstane.

Místo něj jej tedy nahradil jeho starší bratr Jan, jenže ten si příliš dobře nevedl. Netrvalo dlouho a byl obviněn z velkých daňových úniků a pak i z vydírání a násilné trestné činnosti, za což byl odsouzen k 2,5 letům vězení.

V roce 2018 potkala Kočkovi další rodinná tragédie - když Janův syn stejného jména zahynul při automobilové nehodě na cestě z Prahy do Hradce Králové. Jan autonehodu, při které připravil o život řidiče kamionu sám zavinil, když vjel zcela nepochopitelně do protisměru. Toxikologický rozbor pak odhalil, že měl v okamžiku nehody v krvi přes 3 promile alkoholu a kokain.

Po smrti Jana Kočky mladšího se pomalu začala rozpadat téměř neotřesitelná pozice Kočkových na pražském Výstavišti, nejdřív neuspěli v tendru na úklidové služby a posléze ani na ochranku. Pevná pozice jim nicméně nadále zůstala v provozování Matějské.

ZDROJE:

https://permons.estranky.cz/clanky/vaclav-kocka/obavana-rodina-kockovych-----kdo-jsou-a-kde-se-vzali.html

https://www.stream.cz/top-temata/saga-klanu-kocku-jak-vaclav-kocka-starsi-ovladnul-matejskou-pout-65226705

https://www.idnes.cz/praha/zpravy/pres-tri-promile-alkoholu-kokain-jan-kocka-nehoda-statni-zastupitelstvi.A190326_091018_praha-zpravy_rsr

https://www.stream.cz/top-temata/saga-klanu-kocku-osoba-kocka-vrazda-mrazka-a-pad-paroubka-2-dil-65230953

https://rejstrik-firem.kurzy.cz/65414888/mirage-sro/

https://www.farnostchrast.cz/wp-content/uploads/2021/10/odpustky.pdf

https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/rusky-boss-hledany-bis-si-zrejme-v-klidu-zije-v-praze.A081203_212952_krimi_zra

https://youtu.be/gpGq1mxzvTM?si=f4ceCbG80Du_zXXj

https://www.databazeknih.cz/knihy/cesko-evropa-a-svet-ocima-socialniho-demokrata-24332

https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/muj-zivot-ted-bude-hodne-sedivej-rekl-na-pohrbu-kocky-petr-muk.A081022_135322_lidicky_lut

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mat%C4%9Bjsk%C3%A1_pou%C5%A5