Článek
Na konci minulého týdne jsem si kvůli práci udělala výlet do Olomouckého kraje. Cestovala jsem vlakem do Zábřeha, kde jsem přestupovala na autobus. Při cestě nazpět jsem měla na přestup na vlak nějakých dvacet minut, a tak jsem se z autobusového stanoviště u budovy vlakového nádraží pomalu přesunula na perón. Sotva jsem si tam našla jedno z posledních volných míst na lavičce, naskočila na informační ceduli nepotěšující zpráva o půlhodinovém zpoždění mého spoje.
Povzdechla jsem si a velmi nenadšeně jsem zalovila ve svém batohu, abych si vytáhla knížku a mohla si čtením ukrátit tu skoro hodinu čekání na vlak, kterou jsem měla před sebou. Ještě než jsem zabořila nos do stránek s písmenky, periferním viděním jsem zaznamenala muže, který si u vedlejší lavičky nevzrušeně zapálil cigaretu. Naštěstí měly „naše“ lavičky od sebe pořádný rozestup, a tak jsem smrad z cigaretového kouře ani nezaznamenala, takové štěstí už ale neměly hloučky lidí, včetně dvou maminek s malými dětmi, které stály v kuřákově bezprostřední blízkosti.
Povzdechla jsem si znovu a „pod fousy“ si zamumlala něco o bezohledném pitomci. Začetla jsem se do první stránky, když mi po rozevřené knize přeběhl stín. Patřil strojvedoucímu ve středním věku, který pospíchal od vlaku do nádražní budovy -mohlo mu být okolo padesáti a už na první pohled vypadal, že se s ničím moc nemaže.
Což se taky záhy ukázalo.
„To si ze mě děláte srandu, ne?“ Ozvalo se najednou opodál mě, a tak jsem se zájmem vzhlédla od knihy. Pán v uniformě Českých drah stál nad kuřákem, který byl celou situací viditelně zaskočený.
„Vy nevíte, že se na peróně nemá kouřit?!“ Pokračoval ve své konfrontaci a muž se vzmohl na chabý odpor:
„Vždyť tady není žádná cedule se zákazem, tak jak mám vědět, že se tu nemá kouřit?“
Odpověď, která následovala, mne přinutila k úsměvu. Byla totiž geniální.
„Takže mi chcete říct, že kdybych sem vedle vás postavil stojan s cedulí, na které bude „Zákaz kouření“, tak si nezapálíte?“
Muž, sedící na lavičce rezignovaně típnul cigaretu o chodník a chvíli přemýšlel nad odpovědí. Nakonec neochotně přiznal, že „by si nejspíš zapálil, i kdyby tu podobná cedule byla“.
„Tak vidíte. Takže podle čeho je tedy správné se dle vás řídit? Podle toho, že tu není vyvěšená cedule - která je mimochodem v podchodu - nebo podle zákona, který kouření na peróně zakazuje?“
„Podle zákona,“ odpověděl muž poslušně jak školáček.
Strojvedoucí ho už pak - k mužově viditelné úlevě - zanechal jeho osudu a pospíchal pryč. Kdybych se nestyděla, tak bych mu snad i zatleskala. Ono se totiž jen tak každý den nevidí, aby zaměstnanec veřejné dopravy dokázal jít tak šikovným a trefným způsobem do konfrontace s bezohledným člověkem, který dělá něco, co nemá a obtěžuje tím své okolí. Strojvedoucí to navíc udělal rázně, ale konstruktivně - nedokazoval si, že „on je tady ten šéf“, nesnažil se muže ponížit, ale slušným způsobem mu ukázal jeho vlastní hloupost a malost.
Jak je to tedy správně podle zákona?
Zákon zakazuje kouření na nástupišti, v přístřešku nebo čekárně veřejné dopravy včetně dopravního prostředku veřejné dopravy. Tento zákaz se přitom vztahuje i na používání elektronických cigaret. Na některých zastávkách veřejné dopravy můžete naleznout tabulku s piktogramem přeškrtnuté cigarety. Není to však pravidlem, proto je třeba řídit se příslušným ustanovením zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.
31. května 2017 vešel v platnost tzv. „Protikuřácký zákon“, který zakazuje kouření na těchto místech:
- Restaurace, kavárny, bary: Týká se vnitřních prostorů takovýchto podniků
- Veřejná doprava: Týká se všech typů zastávek (ať už krytých nebo nekrytých) a samozřejmě také samotného prostředku veřejné dopravy. Zákaz se vztahuje i na prostor třicet metrů před označníkem zastávky a pět metrů za ním ve směru jízdy
- Zdravotnická zařízení: Nesmí se kouřit opět ve vnitřních prostorách, ze zákona jsou vyjmuta psychiatrická zařízení pro léčbu závislostí
- ZOO: Kouřit je povoleno pouze v řádně označeném a vyhrazeném prostoru
- Dětská hřiště, sportoviště: Zde platí úplný zákaz
- Kulturní zařízení: Vztahuje se opět na vnitřní prostory
- Letiště: Kouřit je povoleno v kuřárnách, vyhrazených pro tento účel
- Školy, školská zařízení: Úplný zákaz, jak ve vnitřních, tak ve vnějších prostorách
Na dodržování tohoto zákona má dohlížet Městská policie, jenže, v případě bezohledných kuřáků je to dost podobné jako v případě bezohledných pejskařů, kteří po svých miláčcích nesbírají exkrementy. Občas může mít takovýto člověk „smůlu“, že opravdu narazí na policejní hlídku a dostane virvál a pokutu - v případě nedodržení zákazu kouření na výše uvedených místech se jedná o částku do maximální výše 5 000 Kč, jenže to podobné jedince asi jen těžko odradí.
Takže je to zase hlavně na osobní zodpovědnosti každého z nás a míře naší ohleduplnosti vůči okolí.
A tu řada lidé prostě bohužel zcela postrádá.
Anketa
ZDROJE:
https://policie.gov.cz/clanek/or-kutna-hora-zpravodajstvi-protikuracky-zakon.aspx
https://mpolicie.c-budejovice.cz/hlidky-mestske-policie-kontroluji-zakaz-koureni-na-zastavkach-zameruji-se-i-na-autobusove-vlakove
https://praha.eu/w/protikuracky_zakon_zakaz_plati_take_na_2452000
