Hlavní obsah
Lidé a společnost

Případ Gluchovskij. Ruský „zahraniční agent“ odsouzený k osmi letům v trestanecké kolonii

Foto: Elena Ternovaja/Wikimedia Commons/Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Dmitrij Alexejevič Gluchovskij je autorem známé postapokalyptické ságy Metro, který byl kvůli své kritice Putinova režimu a „speciální vojenské operace“ na Ukrajině odsouzen v nepřítomnosti k osmi letům vězení.

Článek

Narodil se 12. června 1979 v Moskvě, kde absolvoval školu s rozšířenou výukou francouzštiny. Vysokoškolské vzdělání v oboru žurnalistika a mezinárodní vztahy získal na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde čtyři a půl roku žil. V letech 2002 až 2005 pracoval v evropském zpravodajském kanálu EuroNews ve francouzském Lyonu, poté se vrátil do Ruska, kde pokračoval ve své kariéře televizního zpravodaje. Kvůli své práci hodně cestoval - navštívil kosmodrom Bajkonur, zakázanou zónu černobylské jaderné elektrárny i severní pól, odkud v červenci 2007 natočil první živou televizní reportáž na světě. Spolupracoval i s evropskými médii - německou rozhlasovou stanicí Deutsche Welle a britskou televizí Sky News. Působil také jako válečný zpravodaj v Izraeli a Abcházii. Ovládá pět světových jazyků.

Svůj první román „Metro 2033“ začal Gluchovskij psát už na střední škole a pokračoval v něm v prvních letech svého vysokoškolského studia. Inspirací se mu stalo moskevské metro, kterým každý den dojížděl do školy a o kterém později zjistil, že je největším protiatomovým krytem na světě. Knihu dokončil v roce 2002, ale když ji zaslal do několika vydavatelství, dostalo se mu ode všech zamítavé odpovědi. Vytvořil si tedy webovou stránku www.m-e-t-r-o.ru, na které se svůj rukopis v celém rozsahu rozhodl publikovat. Knize se dostalo celosvětového ohlasu a v roce 2005 ji pod názvem „Metro 2033“ vydalo nakladatelství „Eksmo“. Román se stal jedním z nejprodávanějších ruských bestsellerů, jeho náklad celosvětově přesahuje milion výtisků. „Metro“ bylo přeloženo do 37 cizích jazyků, vznikly podle něj dvě videohry a práva na jeho filmovou adaptaci zakoupilo hollywoodské filmové studio MGM.

Když v únoru 2022 vtrhla ruská vojska v rámci „speciální vojenské operace“ na Ukrajinu, byl spisovatel právě v zahraničí: „Bylo mi jasné, že se už nebudu moct vrátit. Věděl jsem, že přijdu o peníze, o svůj domov, o místa, která jsem miloval, kde jsem prožil nejlepší chvíle svého života. Že přijdu o svůj status“ vzpomíná na moment, kdy se o tom dozvěděl. Během půl minuty mu prý proletělo hlavou spoustu myšlenek: „Všechno jsem to porovnal a řekl si: dobře, ale když teď budu držet hubu, zradím všechny své ukrajinské přátele. Měl jsem strach, ale právě proto jsem se rozhodl, že se musím ozvat. I za lidi, kteří v Rusku zůstali. Protože když to neřeknu já, kdo tedy?“

Na své sociální sítě začal psát příspěvky, ve kterých válku na Ukrajině odsoudil a přidával tam i videa se záběry z ostřelovaných měst a obcí a z masakrování tamního obyvatelstva. Reakce jeho domovského státu na sebe nenechala dlouho čekat - Gluchovskij byl obviněn za: „uměle vytvořené důkazy a obvinění, obsahující pod rouškou věrohodných zpráv vědomě nepravdivé informace o údajném spáchání záměrného ostřelování a bombardování obytných domů, škol a nemocnic vojáky Ozbrojených sil Ruské federace“ a 7. října 2022 ho ministerstvo spravedlnosti zařadilo na seznam zahraničních agentů. Jako jeden z důvodů uvedlo ministerstvo ve svém rozhodnutí skutečnost, že Gluchovskij dostával od roku 2021 finanční prostředky od zahraničních organizací z Německa, Rakouska a Belgie a že poskytl nespočet rozhovorů pro „nepřátelská“ zahraniční média a publikoval jejich názory na svých sociálních sítích.

Gluchovskij se proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti odvolal a žádal o vyřazení svého jména z registru agentů s prohlášením, že považuje „tento krok za protiústavní, ponižující a zaměřený na diskreditaci nezávislých veřejných činitelů.“ Soud ale jeho žádost zamítl a nepomohlo mu ani odvolání u Nejvyššího soudu.

Po spisovateli bylo zároveň vyhlášeno pátrání, nikdo v Rusku ale netušil, kde by se mohl nacházet - vědělo se pouze, že zemi opustil letadlem společnosti Aeroflot a že odletěl z moskevského letiště Šeremetěvo. Kromě ruského má Gluchovskij také izraelské občanství a povolení k pobytu v Německu a Španělsku.

Autorovi hrozilo až 15 let vězení - krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu byl totiž v zemi přijat zákon o tzv. „diskreditaci ruské armády“, díky kterému může Rusko potrestat každého, kdo o ní bude dle jeho měřítek šířit „lživé zprávy“.

Kromě trestního stíhání začaly být v zemi zakazovány i jeho knihy- bylo vydáno nařízení, které zapovídalo jejich prodej v knihkupectvích a z oběhu je musely stáhnout i knihovny. Spisovatel se tím ale nenechal odradit a zvolil stejnou strategii jako v případě svého prvního románu - většinu svých děl zveřejňuje zdarma na internetu, aby se k nim mohli dostat i ruští občané.

Federální daňová služba také Gluchovskému zmrazila jeho finanční účty, údajně proto, že včas nepodal daňové přiznání.

V roce 2023 vyšel spisovateli další román „Stanoviště - Na stráži“, který je otevřenou kritikou kremelského režimu a jeho propagandy:

„Všechny historické knihy, které Jegora nutí studovat, mají šťastný konec: nakonec přichází prosperita, spravedlnost a nové časy. V knihách se už ale nepíše o tom, kde se tenhle konec cesty ztratil. Jegor tak nemá jinou možnost než věřit Polkanovi, který tvrdí, že lid jednoho dne zešílel, zrádci rozvrátili zemi a hlavní město nemá dost sil, aby ji udrželo pohromadě.“
Z knihy Stanoviště - Na stráži

Autor se k této problematice opakovaně vyjadřuje i v rozhovorech: „Ono nejde ani tak o to, že by se lidé v Rusku nedovedli dostat k jiným informacím, než jaké hlásá místní propaganda, ale o to, že se po těchto informacích ani nechtějí pídit. Nechtějí být konfrontováni s něčím nepříjemným, co by jimi mohlo otřást. A je to pochopitelné – potřebují žít své normální životy a chránit sami sebe. Rozumí dobře faktu, že nejlepší, co můžou udělat, je být zticha.“

„Rusové jsou kompletně demoralizovaní, už ani nevnímají svou vlastní moc. Nevěří sobě ani nikomu jinému. Na rozdíl od Ukrajinců, kteří dvakrát sesadili z trůnu své utlačovatele a bojovali ve dvou pouličních revolucích. Z Ukrajinců se po rozpadu Sovětského svazu stal úplně jiný národ, než jsou Rusové. Ti prohráli jakýkoliv pokus o odpor vůči autoritám, nedokázali zamezit nárůstu prezidentovy moci, který teď z jejich země dělá diktaturu.“

V srpnu 2024 moskevský soud Basmannyj odsoudil spisovatele v jeho nepřítomnosti k osmi letům odnětí svobody podle článku 207.3 ruského trestního zákoníku za „veřejné šíření záměrně nepravdivých informací o použití ruských ozbrojených sil“ a zároveň mu zakázal „vykonávat činnost související se správou stránek elektronických nebo informačních a komunikačních sítí, včetně internetu“.

Gluchovskij to okomentoval takto: „Nejen já, ale všichni ruští intelektuálové doma i v zahraničí by se měli snažit zabránit státu, aby si utvořil monopol na pravdu. Měli bychom věci nazývat pravými jmény a připomínat lidem, co to znamená být člověkem. Takže to čas od času dělám a pomáhá mi to zbavit se pocitu viny. Zároveň musím vyhodnotit rizika toho, co dělám… abych byl efektivní a neumřel příliš brzo.“

Gluchovskij sebekriticky hodnotí sám sebe jako toho „nerozhodného hrdinu svých knih.“

Jako toho, co „chce, aby byl svět lepším místem, ale ještě není připravený pro to položit život.“

ZDROJE:

GLUCHOVSKIJ, Dmitrij Aleksejevič. Stanoviště. Praha: Euromedia Group, 2023. ISBN 978-80-242-8606-8

http://www.glukhovsky.ru/#articles

http://www.metro2035.ru/

https://www.youtube.com/watch?v=JbB2J7SMyQU&ab_channel=%D0%9D%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%8F%D1%89%D0%B5%D0%B5%D0%92%D1%80%D0%B5%D0%BC%D1%8F

https://www.gazeta.ru/culture/news/2024/09/23/23982487.shtml

https://www.gazeta.ru/culture/news/2022/12/23/19341247.shtml

https://www.gazeta.ru/social/news/2023/02/22/19814053.shtml

https://www.gazeta.ru/culture/news/2023/04/13/20202409.shtml

https://www.gazeta.ru/culture/news/2023/05/26/20529446.shtml

https://www.theguardian.com/commentisfree/2022/mar/07/russias-past-future-under-putin-soviet-repression

https://www.gazeta.ru/culture/news/2023/08/07/21026498.shtml

https://www.gazeta.ru/culture/2023/08/07/17386442.shtml

https://www.gazeta.ru/culture/news/2024/03/12/22530529.shtml

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-gluchovskij-v-rusku-uz-nikdo-neveri-ze-se-da-rezimu-ublizit-236422

https://www.gazeta.ru/social/news/2024/07/21/23504443.shtml

https://www.gazeta.ru/culture/news/2024/09/19/23955667.shtml?updated

https://fantlab.ru/autor148

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2398563

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz