Hlavní obsah
Lidé a společnost

Seznamte se s nejchytřejším psem světa: Chaser dovedla rozpoznat až 20krát více slov než batole

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pilleybianchi/Wikimedia Commons/Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

Když psychologovi Johnu W. Pilleyemu zemřel jeho milovaný pes Yasha, kvůli hlubokému zármutku, který prožíval, se zapřísáhl, že už si nikdy žádného psa nepořídí.

Článek

Jenže v domácnosti bylo bez čtyřnohého parťáka podivně prázdno, takže Johnova žena Sally manžela nakonec přinutila, aby své rozhodnutí přehodnotil. Později přiznal, že jí za to byl velmi vděčný: „Znala mě prostě líp než já sám sebe.“ Do rodiny na konci dubna roku 2004 přibyla nová psí členka: fenka border kolie, kterou pojmenovali „Chaser“ (Pronásledovatel): „Nemohli jsem pro ni zvolit lepší jméno - Chaser totiž doslova honila všechno, co se jen trochu hýbalo.“

John se rozhodl, že se svým novým psem prozkoumá, čeho všeho je psí mozek schopen a pokusí se ho naučit co nejvíce z lidského jazyka. Měl na to odpovídající vzdělání a navíc i dostatek času - v době, kdy si Chaser jeho rodina pořídila, mu bylo 75 let a byl v důchodu. Když byly fence dva měsíce, začal ji John učit názvy podstatných jmen. Prvním předmětem, jehož název si osvojila, byl modrý míček. Při výuce Chaser využíval John strategii tzv. „učení bez chyb“, což znamená vytvoření prostředí, ve kterém učící se subjekt nemůže selhat. Když štěně třetí den bez problémů přineslo míček z vedlejší místnosti a správně „našlo modrou“, věděl jeho učitel, že je čas přejít k dalšímu předmětu. Modrý míček - první slovo, které se Chaser naučila, byl pak po celý život její nejoblíbenější hračkou. Vlastnila jich stovky a spousta z nich zůstala uvíznutá pod nábytkem v domě.

Když bylo fence pět měsíců, nastal podle Johna v jejím učícím procesu zásadní průlom - uvědomila si, že každá z jejích hraček má své jedinečné jméno. Podobně jako se učí pojmenovávání věcí malé děti - pomocí referenčních vodítek, kdy John bral do ruky jednotlivé hračky, ukazoval na ně a opakovaně vyslovoval jejich jména, se je učila i Chaser. Tento způsob jí umožňoval mapovat a navázat konkrétní slovo na konkrétní objekt. Chaser následně pochopila i rozdíl mezi slovesy a podstatnými jmény a skutečnost, že je lze různými způsoby kombinovat - naučila se kombinatornímu chápání. Mimoto také porozuměla tomu, že jedna věc může mít více názvů (např. že jejího oblíbeného plyšáka Franklina jde identifikovat jako Franklina, nebo jednoduše jako "hračku").

Pro uložení všech jejích hraček bylo potřeba 16 plastových van. Chaser se dokonce naučila uvažovat i vylučovacím způsobem - dovedla rozpoznat úplně novou věc, se kterou se do té doby nikdy nesetkala, pokud byla jako cizí element zamíchána mezi jí už známé věci a bylo vysloveno její - pro ni dosud neznámé jméno. Na konci pátého měsíce svého života už uměla přes 40 slov, které si dovedla udržet v dlouhodobé paměti. Během následujících tří let si Chaser osvojila názvy více než 1 000 plyšáků, míčků a frisbee.

Když fenka porozuměla obecnému podstatnému jménu, naučila se postupně i skupiny kategorií. Z několika desítek míčů, které měla, nejen že znala jejich jména, ale i kategorie, do které spadaly - jeden míč patřil do kategorie těch menších, další zase mezi ty větší, jiný mezi rychlejší či pomalejší. John byl neochvějně přesvědčený o síle pozitivního myšlení a posílení a od této mantry se odvíjel i způsob jeho výuky. Chaser nikdy k ničemu nenutil, ale snažil se ji zaujmout lákavou hrou a následnou nadšenou pochvalou. Přiznával, že Chaser nikdy nebyla poslušným psem - naučil ji základní povely kvůli její bezpečnosti, ale nikdy pro něco takového prý nejevila velké nadšení.

Poslušnost nebyla cílem jejich vztahu, tím byla skutečná týmová práce.

John říkával, že „hra je pro psa vrozený instinkt a vyjádření tohoto chování přináší Chaser nekonečnou radost. Hra nejen posiluje naše pouto, ale také buduje její sebevědomí.“

Foto: Pilleybianchi/Wikimedia Commons/Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

John W. Pilley, majitel a učitel Chaser

Dvojici se dostalo velkého zájmu veřejnosti, byla zvána do různých show a rozhovorů a o „nejchytřejším psu na světě“ vznikla i kniha „Chaser: Unlocking the Genius of the Dog Who Knows a Thousand Words“ (Chaser: odemčení geniality psa, který se naučil tisíc slov), která se stala jednou z nejprodávanějších knih ve Spojených státech. Spoluautor podobně zaměřené knihy „The Genius of Dogs“ (Genialita psů), Brian Hare, o Chaser řekl, že byla: „vědecky nejdůležitějším psem za více než století. Její fascinující příběh odhaluje, jak sofistikovaná může být psí mysl.“ Z Chaser se stala celebrita s vlastními webovými stránkami, která cestovala se svým pánem letadlem na vedlejším sedadle jako řádná pasažérka a každé ráno Johna doprovázela do posilovny na jeho alma mater Wofford College ve Spartanburgu v Jižní Karolíně. Ale jeden obvyklý hvězdný manýr si dle Johna prý nikdy neoblíbila - nesnášela focení.

Učení jazyků vyžaduje u zvířat nevědomé uchopení řady pojmů velmi podobným způsobem, jako to probíhá u dětí, které si jazyk osvojují od skřeků přes blábolení až k celým slovům. Jak říkal sám John Pilley:

Jsem opatrný v tom, srovnávat Chaser s člověkem, ale rád bych věřil, že její schopnosti jsou na srovnatelné úrovni s dvouletým batoletem.

A s ohledem na to, že průměrné dvouleté batole zná okolo 50 - 300 slov a Chaser jich znala až 20× tolik, dalo by se říct, že byla dokonce chytřejší. Batolata i psi mají společnou vlastnost v tom, že se nejlépe učí prostřednictvím hry. John byl proto při učení Chaser velmi kreativní a vymýšlel jich stovky - výuku lidského jazyka zapojoval do hledání, pronásledování i aportování hraček Chaser, tedy do všech činností, které jí jako border kolii byly instinktivně vlastní. A díky hře založené na instinktu začaly ve fenčině mozku jednotlivé hračky dostávat konkrétní hodnotu a ta zase dávala hodnotu slovům, která se s nimi pojila.

John Pilley zemřel v roce 2018 ve věku 89 let na leukémii, zatímco jeho milovaná Chaser stála věrně u jeho postele. Chvíli před tím, než odešel, sklopila hlavu, stáhla uši dozadu a krátce a ostře zaštěkala - to bylo její rozloučení. Svého pána přežila o rok a jeden měsíc, zemřela přirozenou smrtí v patnácti letech 23. července 2019.

ZDROJE:

https://www.akc.org/expert-advice/news/remembering-chaser-the-smartest-dog-in-the-world/

https://www.popsci.com/science/article/2010-12/video-smartest-dog-ever-can-pick-out-1022-toys-name/

https://nypost.com/2019/07/29/chaser-the-worlds-smartest-dog-dies-at-15/

https://www.chaserthebc.com/chaser

https://ideas.time.com/2013/11/05/your-dog-is-a-toddler/

https://www.youtube.com/watch?v=m8eublMMrn0&ab_channel=60MinutesAustralia

https://www.youtube.com/watch?v=tGlUZWNjxPA&ab_channel=60Minutes

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz