Podnikatelka, která šla po krvi: E. Holmes obelhala svět tvrzením, že určí nemoc z jediné kapky

Na střední škole Elizabeth dle svých slov namísto poflakování s kamarády ležela v knížkách. Po složení maturitní zkoušky začala studovat chemické inženýrství na Stanfordské univerzitě, studium ale nedokončila a peníze, které jí věnovali rodiče na vzdělání, ve svých 19 letech využila pro založení svého start-upu Theranos. Jeho název byl složený ze dvou slov - terapie a diagnóza. Ve své společnosti chtěla vyvinout přístroj, který by dokázal otestovat člověka z jediné kapky krve. Kanceláře Theranosu vznikly v Palo Altu v Kalifornii. Channing Robertson, jeden z univerzitních profesorů Elizabeth, který na Stanfordu vedl katedru vědy, Elizabeth od prvního setkání považoval za někoho velmi výjimečného a její nápad ho nadchl natolik, že svou profesorskou dráhu opustil a šel pracovat pro ni.

Svému „dítku“ se Elizabeth zcela oddala - doma trávila tak málo času, že v její lednici nebylo nic kromě vody, veškerá jídla jedla narychlo při práci a spala jen čtyři hodiny denně. Ve své skříni měla spoustu stejných černých obleků, aby se nemusela každé ráno zdržovat zbytečným přemýšlením, co si vezme na sebe. Mimo pracovní život jiný nevedla, prohlašovala, „že je vdaná za Theranos“. Jejím vzorem byl Steve Jobs a převzala po něm i jeho oblíbený kousek oblečení, který bez ustání nosil - černý rolák.

Lidi do Theranosu si pečlivě vybírala, i přes svou zaneprázdněnost se účastnila veškerých přijímacích pohovorů včetně těch na obsazení nejnižších pracovních pozic. Uchazečům o práci navíc Elizabeth často podávala jen velmi vágní informace, takže ani přesně nevěděli, k jaké konkrétní práci se v pracovní smlouvě vlastně upisují. Ve svých vrcholných letech firma zaměstnávala 800 lidí.

Analyzátor krve Elizabeth pojmenovala Edison a vypadal jako laboratoř v černé krabičce. Toto pojmenování pro svůj revoluční přístroj zvolila Elizabeth kvůli Edisonově citátu: „Deset tisíc mylných pokusů neznamená neúspěch, ale odhalení deseti tisíc cest, které nefungují“. Edison byl nepochybně geniálním člověkem, který dovedl přivést na svět spoustu unikátních vynálezů, nicméně byl také velmi dobrým marketérem, který uměl sám sebe prodat. Často ale hlásal do světa něco, co ve skutečnosti nemohl splnit - například na předváděcí akci vylepšené žárovky, která měla dle jeho tvrzení vydržet trvale zářit, provedení pokusu zfalšoval a podezřívavé novináře poté uplatil akciemi své společnosti. Patrně jako úplně první člověk ve velkém byznysu řídil své podnikání podle hesla: „Předstírej, dokud to nefunguje“.

Elizabeth svou vizí, nadšením a výbornými řečnickými schopnostmi dokázala přesvědčit řadu investorů, aby její začínající firmě věnovali stovky milionů dolarů. Nechyběli mezi nimi například ani dva bývalí ministři zahraničních věcí Spojených států amerických Henry Kissinger a George Pratt Shultz, kterého Elizabeth okouzlila natolik, že ji v přeneseném slova smyslu adoptoval jako svou vnučku.

Nedlouho po založení firmy začala Elizabeth tvrdit, že Theranos navázal kontrakt s armádou, na dotazy novinářů ale odpovídala vyhýbavě a neurčitě. V jednom z propagačních materiálů Theranosu bylo uvedeno, že armáda plánuje využití Edisonu v boji u raněných vojáků, nicméně k tomu nikdy nedošlo a když chtěl Pentagon vyslat do centrály společnosti své vlastní vědce, aby si přístroj sami otestovali, Elizabeth to nedovolila.

V roce 2009 Elizabeth zapojila do činnosti firmy pákistánského odborníka na IT technologie Rameshe Balwaniho, které znala už z dob, kdy odcházela z vysoké školy. Přestože byl Ramesh (Sunny) o 19 let starší, okolí popisovalo Elizabeth jako tu dominantnější v jejich vztahu, který byl vedle pracovního i milostný. Zatímco svět Elizabeth oslavoval jako jedinečnou osobnost, která zásadním způsobem zlepší světové zdravotnictví a někteří se nezdráhali přirovnávat ji k Aristotelovi, realita, kterou zažívali zaměstnanci Theranosu, tak růžová ani zdaleka nebyla.

Vývojáři v Theranosu nemohli přijít na způsob, jak zprovoznit stěžejní Edison - nefungovala jim regulace teploty, nebylo možné přenášet tekutiny, ostředivky vybuchovaly, krev se rozlévala a kontaminovala součásti přístroje. Spousta dárců krve byli lidé z ulice, pro které bylo darování krve vítaný přivýdělek, takže pracovníci museli často ručně manipulovat s přístrojem plným infekčních nemocí. Když bylo třeba Edison předvést pro nějaké nové potenciální investory, odebrali jim zaměstnanci krev z prstu, který vložili do prototypu přístroje, který zrovna netestovali a pak je odvedli na prohlídku po firmě nebo na oběd. Mezitím do místnosti naběhli jiní pracovníci, kteří vzorek vzali a provedli jeho testování ve standardním laboratorním přístroji.

Všichni zaměstnanci Theranosu museli podepsat tzv. „Dohodu o utajení“, která je zavazovala mj. k tomu, že nebudou o společnosti nikdy mluvit špatně a že jsou zodpovědní za veškeré škody, které by byly jejich „očerňováním“ společnosti způsobeny.

V USA bylo ve většině států zapovězeno, aby si člověk mohl sám objednat laboratorní vyšetření krve bez indikace lékařem, Elizabeth se ale podařilo přesvědčit stát Arizona, aby to povolil. Nízké náklady a skutečnost, že si lidé mohli sami vybrat test podle „jídelního lístku“ Theranosu, ve kterém bylo v nabídce okolo 200 různých testů, přilákala spoustu zájemců, lékařská komunita k tomu ale byla v lepším případě skeptická, v horším vyjadřovala ostrý nesouhlas a kritiku. Tvrdili, že nelze diagnostikovat jedince pouze podle kapky krve, ale že je třeba vzít do úvahy i další kritéria. Theranos navíc začal pro podpoření prodeje nabízet k zakoupení vouchery, jejichž uvedení na trh provázela rozsáhlá a dojemná reklamní kampaň a k tomu si jejich zákazníci mohli vyzkoušet zkušební odběry krve zdarma.

Jenže pochybnosti o tom, jak je možné provést tolik testů z jediné kapky krve v tak malém přístroji, jakým byl Edison a ještě k tomu za bezkonkurenčně nízkou cenu, začala kromě lékařů vrtat hlavou i některým investigativním novinářům. Jedním z nich byl i reportér deníku The Wall Street Journal (WSJ) John Carreyrou.

Dozvěděl se o bývalém řediteli laboratoře, který z Theranosu odešel kvůli silné nespokojenosti, zjistil si, o koho se jedná a kontaktoval ho. Když se mu konečně povedlo s ním spojit, byl velmi vyděšený, protože čelil výhrůžkám slavného právníka Davida Boiese, který byl mimochodem vedle toho, že se jednalo o slavné právnické eso, také jedním z akcionářů Theranosu. Nakonec tento bývalý zaměstnanec přistoupil na spolupráci za podmínky utajení jeho identity. Sdělil reportérovi, že Edison zvládne udělat jen pár základních testů a že většina z těch, které firma svým zákazníkům nabízí, je ve skutečnosti prováděna v komerčních laboratorních přístrojích. A že vedle toho firma také lže ohledně přesnosti a spolehlivosti testů.

Carreyrou se tedy záležitost rozhodl prozkoumat (doslova) na vlastní kůži a rozjel se do odběrového centra Theranosu v Arizoně. Tady mu k jeho překvapení byla odebrána krev z žíly, namísto z prstu a když chtěl vědět proč, řekli mu, že pro testy, které si vybral, je žilní odběr nezbytný.

Reportér WSJ se poté spojil ještě i s dalším bývalým zaměstnancem Theranosu - vnukem někdejšího ministra zahraničí v Reaganově vládě Shultze, který mu poskytl další podstatné informace a následně zaslal Elizabeth dlouhý e-mail plný dotazů, podložených zjištěnými skutečnostmi. V e-mailu ji zároveň požádal o rozhovor, ale ve firmě si jeho požadavek neustále přehazovali. Až po několika měsících byl ustanoven termín rozhovoru v kancelářích WSJ, jenže namísto Elizabeth dorazil její právnický tým v čele s Davidem Boiesem. Ten veškerá obvinění proti Theranosu velmi konfrontačním způsobem popřel.

V polovině roku 2016 vyšel ve WSJ článek s názvem „Theranos bojuje s krevními testy“, jehož obsah byl přes zdrženlivé vyznění titulku pro společnost devastační. Elizabeth sice veškerá nařčení odmítla, nicméně okolo jejího krku se začala stahovat smyčka. Do společnosti, která byla do té doby opředena aurou tajemna, vtrhly kontroly, které zjistily, že testování krve je tak nepřesné, že to ohrožuje zdraví i bezpečnost pacientů. Laboratoři byla následně odebrána licence.

Thenaros do roku 2019 utratil veškerých 900 milionů dolarů, které mu byly darovány a jeho hodnota byla nyní na nule. Elizabeth ukončila vztah se svým obchodním i životním partnerem Rameshem a v následném soudním procesu, ve kterém byli oba obviněni ze spiknutí a podvodu, sváděla veškerá pochybení na něj. Ramesh byl nakonec odsouzen ke 13 letům vězení, Elizabeth vyvázla s 11letým trestem ve věznici s mírnou ostrahou.

V loňském roce jí byl ale trest snížen o dva roky a čtyři měsíce (za dobré chování) a na svobodu by se tedy měla dostat už v srpnu 2032.

V roce 2019 byl o Elizabethině příběhu natočen dokumentární film Vynálezkyně: Z kapky krve:

ZDROJE:

https://www.businessinsider.com/theranos-founder-ceo-elizabeth-holmes-life-story-bio-2018-4

https://www.newyorker.com/magazine/2014/12/15/blood-simpler

https://fortune.com/2014/06/12/theranos-blood-holmes/

https://www.wired.com/2014/02/elizabeth-holmes-theranos/?cid=18964974

https://www.esquire.com/entertainment/tv/a26810723/elizabeth-holmes-now/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/elizabeth-holmesova-start-farmacie-theranos-podvod-diagnostika-z-krve-vezeni_2305302311_ava

https://www.theguardian.com/us-news/article/2024/may/07/elizabeth-holmes-prison-sentence

The Inventor: Out for Blood in Silicon Valley, dokumentární film, HBO, 2019