Článek
Když jsem se rozhodla začít podnikat, neměla jsem nic než nápad, víru a strach. Bála jsem se, že to nezvládnu, že to nedám finančně, a hlavně že zklamu. Věděla jsem, že bez podpory to nepůjde. A tak jsem se obrátila na rodinu. Nešlo o velké částky. Potřebovala jsem pár tisíc na začátek, abych mohla zaplatit první grafiku, nějaké texty a doménu. Byli nadšení. Podporovali mě, drželi mi palce a tvrdili, že to dělám správně.
Zpočátku všechno běželo hladce. Sdíleli moje příspěvky, ptali se, jak se daří, a říkali, že mi fandí. A já jim to věřila. O to víc mě zaskočilo, když se postupně začaly objevovat poznámky, které mě tlačily do kouta. Nejdřív to byly drobnosti. Prý bych měla postovat častěji. Nebo dělat videa, protože to teď frčí. Když jsem se ohradila, že nestíhám a že to není tak jednoduché, dostalo se mi odpovědi, že přece všichni začínali s málem a že když někdo něco chce, tak si na to čas udělá.
Ve chvíli, kdy jsem začala vydělávat, se tón úplně změnil. Najednou už to nebylo jen o podpoře. Často zaznívalo, že jsem to vlastně zvládla díky nim. Že kdyby mi tehdy nepřispěli, nikam bych se nedostala. Začali zpochybňovat moje rozhodnutí, nabízet nevyžádané rady a neustále mi připomínali, komu za co vděčím. Z podpory se stal závazek, který visel ve vzduchu jako neviditelný dluh.
Dlouho mi trvalo, než jsem si přiznala, že mě to dusí. Že z pomoci, která měla být láskyplná, se stalo něco, co mě svazuje a bere mi radost. Cítila jsem, že už nejsem sama sebou, že se neustále ohlížím, co na to řeknou ostatní. Přitom jsem jen chtěla tvořit, podnikat, zkusit to po svém.
Jednoho dne jsem si sedla a spočítala si, kolik přesně jsem si od rodiny půjčila. Byla to částka, kterou jsem si tehdy ani neuměla představit vydělat. Teď jsem ji měla bokem. Poslala jsem každému z nich zpět to, co mi dali. Bez komentáře, bez očekávání. Jen s poděkováním.
Od té chvíle se všechno změnilo. Ne mezi námi, tam napětí zůstalo ještě dlouho, ale uvnitř mě. Pochopila jsem, že svoboda v podnikání není jen o tom, mít čas a pracovat odkudkoli. Je i o tom, nebýt nikomu nic dlužná. Ani peníze, ani vděk, který se mění v tichý nátlak.
