Článek
Byla to moje dlouholetá kamarádka. Znaly jsme se od střední školy, prošly jsme si společně prvním rozchodem, prvním zaměstnáním i nepočítaně večery u vína. Vždycky byla trochu ráznější, občas až moc sebevědomá, ale brala jsem to jako její styl. Já jsem byla ta hodnější, co radši ustoupí, než by se hádala. Možná právě proto nám to tak dlouho klapalo.
Jednou mi zavolala, že by potřebovala společnost do nákupního centra. Prý jen rychlovka, nějaké slevy, nic velkého. Zněla nadšeně a já měla volno, tak jsem souhlasila. Vzala jsem si jen malou kabelku a pár stovek. Nepředpokládala jsem, že bych si něco kupovala.
Už v prvním obchodě jsem si všimla, že si zvláštně prohlíží oblečení. Rychlé pohyby, pohledy přes rameno, nenápadné zastrčení trička do kabelky. Ztuhla jsem. Myslela jsem, že si dělá legraci, ale pak jsem ji viděla znovu. Tentokrát ponožky. A pak rtěnku v drogerii. Nikomu nic neplatila. Jen kráčela ven s hlavou vztyčenou, jako by jí patřil svět.
Byla jsem v šoku. Zeptala jsem se jí, co to dělá, a jen mávla rukou. Řekla, že tohle dělá pořád, že to přece dělají všichni. A že když už jsem tady s ní, nemám jí to kazit moralizováním. V tu chvíli mi došlo, že jsem do toho zatažená taky. A že pokud nás někdo zastaví, budu to i já, kdo bude mít problém.
A to se přesně stalo. V posledním obchodě ji přistihla ochranka. Nejdřív tvrdila, že nic nemá, ale když ji požádali, ať jim ukáže kabelku, otočila to proti mně. Začala tvrdit, že některé věci jsou moje. Zůstala jsem jako opařená. Do kabelky mi během zmatku musela něco přihodit. Nic jsem netušila, ale u pokladny se najednou řešilo, kdo má co u sebe.
V tu chvíli jsem měla dvě možnosti. Hádku, výslech a možná i policii. Nebo to celé zaplatit a zmizet. Sáhla jsem po druhé možnosti. Byla jsem tak ponížená, že jsem nemohla ani mluvit. Zaplatila jsem skoro dva tisíce za věci, které jsem v životě neviděla, a bez jediného slova odešla.
Od té chvíle jsme spolu nepromluvily. A i když mě mrzí, jak naše přátelství skončilo, vím, že tohle byla hranice, kterou už bych nikdy překročit neměla. A příště si dám sakra pozor, s kým jdu i na obyčejné nákupy.
