Hlavní obsah

Koupila jsem si ze zvyku los. O pár hodin později jsem pochopila, jak rychle se lidé dokážou změnit

Foto: shutterstock-zakoupeno

Koupila jsem si los jen ze zvyku. O půlnoci jsem pochopila, jak rychle se lidé dokážou změnit. A bohužel i ti nejbližší, do kterých bych to nikdy neřekla. .

Článek

Byla to jedna z těch úplně obyčejných nocí. Vůbec by mě nenapadlo, že zrovna tahle chvíle převrátí moje vnímání lidí naruby. Los jsem si koupila spíš z nudy. Zvyk. Drobná radost, kterou si člověk dopřeje, když má v peněžence volných pár drobných. Ještě kolem jedenácté večer jsem si ani nevzpomněla, že ho mám v kabelce. O hodinu později jsem seděla v kuchyni a nevěřila vlastním očím.

Byla jsem sama doma. Manžel šel spát dřív, děti už dávno klidně oddychovaly. Udělala jsem si čaj, zapnula lampu a rozhodla se, že si konečně chvíli odpočinu. Vzpomněla jsem si na ten los a skoro bez očekávání jsem ho setřela. První tři čísla nic. Čtvrté a páté mě zvedlo ze židle. A když jsem si ověřila výhru na webu, skoro se mi zatočila hlava.

Byla to větší částka. Ne taková, aby mi změnila celý život, ale dost na to, abychom si mohli konečně splnit některá přání, o kterých jsme jen mluvili. Nová okna, oprava koupelny, možná i týdenní dovolená u moře. Hlavou mi běžely všechny možnosti a měla jsem chuť hned manžela probudit, ale nechala jsem to na ráno.

Zavolala jsem to nejdřív své sestře. Měly jsme vždycky blízký vztah, říkaly jsme si všechno. Tentokrát to ale bylo jiné. V telefonu zněla chladně, skoro jako bych jí narušila večer. Neptala se, neblahopřála, jen suše poznamenala, že doufá, že vím, co s těmi penězi dělám. Položila rychle.

Pak jsem to řekla mámě. A znovu jsem cítila zvláštní odstup. Než aby měla radost, začala vyjmenovávat, co všechno by bylo správné udělat. Kolik bych měla dát dětem, co opravit v domě, kde přidat. Neptala se, co bych chtěla já.

Nejvíc mě ale zabolela reakce manžela. Ráno, když jsem mu to nadšeně oznámila, se zatvářil, jako bych mu právě sdělila, že musíme jet na víkend ke tchyni. První jeho věta byla, že to rozhodně nenechá všechno na mně, že se přece musíme domluvit, kam to dáme. Místo radosti přišlo plánování, podezření, kontrola.

V ten moment jsem pochopila, že peníze nejsou jen prostředek, jak si něco koupit. Jsou zrcadlem, které ukáže, co v nás opravdu je. Najednou jsem viděla, kolik lidí kolem mě má problém s tím, že bych mohla mít něco navíc. A jak málo stačí k tomu, aby se změnili.

Ten los byl malý papírek, co změnil víc, než jsem čekala. Ne tím, co přinesl, ale tím, co ukázal.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz