Článek
Druhá série české Hell’s Kitchen pod vedením šéfkuchaře Jana Punčocháře nabídla divákům kombinaci napětí, emocí i momentů, které se nevařily jen na plotně. Už od prvních minut bylo jasné, že tahle řada nebude jen o receptech a technice, ale hlavně o lidech, jejich povahách, hranicích a schopnosti obstát pod tlakem.
Punčochář převzal roli hlavního kata po Radku Kašpárkovi a hned na začátku nastavil jasná pravidla. Jeho klidný projev a věcný tón sice působily méně výbušně, ale o to tvrdší byla samotná rozhodnutí. Hned první večer skončil pro dva soutěžící dřív, než stihli cokoli předvést – přišli totiž v podpatcích. Signál byl zřejmý: disciplína je základ.
Úvodní výzvy ukázaly, kdo má potenciál vést. Nejvíce se tehdy dařilo Kateřině Hocek a Patriku Kolářovi, kteří se stali kapitány týmů. Část diváků si všimla, že soutěži chybí onen „pekelný“ strach z poroty, na který byli zvyklí. Místo křiku a ponižování ale přišel důraz na zodpovědnost vůči hostům, chuť a týmovou práci. Napětí se však postupně začalo stupňovat.
Zlom nastal ve chvíli, kdy se do hry vrátil Roman Staša jako žolík. Jeho příchod rozčeřil vztahy mezi soutěžícími. Modrý tým ho přijal bez váhání, u ostatních se ale okamžitě objevila nejistota, závist i obavy. Atmosféra houstla a konflikty na sebe nenechaly dlouho čekat.
Největší rozkol způsobil Andrej Kudimov. Jeho ostré výpady a urážky rozdělily tým na dva nesmiřitelné tábory. Situace došla tak daleko, že se rozhodl z natáčení odejít. Punčochář spolu s Kubou Reichmannem se ho snažili přesvědčit k návratu, nakonec ale bylo jasné, že pokračování by ohrozilo celé fungování týmu.
Emoce neochladly ani v dalších dílech. Eva Podrazová, vystupující pod přezdívkou Ave, se dostala do ostrého střetu s porotkyní a v afektu chtěla soutěž opustit. Její výbuch překvapil nejen porotu, ale i ostatní soutěžící.
Vedle hádek a napětí ale druhá série ukázala i jinou tvář soutěže. Objevila se skutečná přátelství a momenty solidarity. Silný dojem zanechala situace, kdy se Kuba Reichmann po výhře vzdal vlastní výhody ve prospěch kamaráda Patrika Koláře. Právě tyto chvíle připomněly, že Hell’s Kitchen není jen o rivalitě, ale i o charakteru.
Cesta ke konci byla dlouhá, plná zvratů, pádů i návratů. A když se nakonec zavřely dveře kuchyně naposledy, bylo zřejmé, že ten, kdo vydržel tlak, konflikty i vlastní pochybnosti, si své místo na vrcholu vybojoval nejen vařečkou, ale i přístupem. Vítězství si nakonec odnesl Kuba Reichmann.
Zdroje:
