Článek
V bytě bylo jiné světlo, jiné uspořádání a zvláštní vůně, která rozhodně nebyla naše. Než jsem stihla cokoli říct, z obýváku na mě zavolala tchyně, která prý zrovna procházela kolem a napadlo ji, že by nám mohla trochu pomoci.
Byt působil, jako by se přes něj přehnala malá brigáda interiérových designérů. Gauč stál jinde, koberec byl posunutý a knihy z poliček ležely rozstřízené na hromádkách podle kategorií, které rozhodně nebyly moje. Kuchyň už jsem skoro nepoznávala. Sklenice, které jsem měla roky na jednom místě, byly přestěhované do horní skříňky, kterou sotva dosáhnu. A koření, různé druhy, které jsem si pečlivě organizovala podle používání, bylo vyskládané v řadě jako v obchodě.
Tchyně stála uprostřed kuchyně s výrazem, který napovídal, že je se svou prací spokojená. Mluvila klidně o tom, že byt vypadal chaoticky a že se rozhodla nám udělat službu. Snažila jsem se nadechnout a udržet tón, který nepůsobí útočně. Ujišťovala jsem ji, že si vážím pomoci, ale že bych ocenila předem vědět, když se rozhodne změnit víc než jen polohu květin. Přikývla, jako by mi dávala za pravdu, a s lehkým úsměvem dodala, že někdy je lepší nečekat na svolení.
Po jejím odchodu jsem se pustila do vracení věcí na jejich místo. Nešlo ani tak o samotný nepořádek, ale o pocit, že někdo vstoupil do mého prostoru a přetvořil ho podle vlastních představ. Když jsem uklízela poličku v předsíni, všimla jsem si drobné věci, kterou jsem tam rozhodně nenechala já. Malý sešit, položený tak nenápadně, že jsem ho nejdřív považovala za zapomenutý blok. Otevřela jsem ho a okamžitě poznala tchynin rukopis.
Byly v něm poznámky o našem bydlení. Stránky popisovaly, co by bylo potřeba zlepšit, kde je podle ní nedostatek prostoru a co by se mělo změnit v nejbližší době. Části byly doplněné skicami, které ukazovaly rozmístění nábytku, a dokonce i seznamem věcí, které podle ní zbytečně zabírají místo. Bylo zřejmé, že její návštěva nebyla spontánní pomoc, ale plánovaná akce, kterou připravovala několik týdnů. V tu chvíli mi došlo, že nejde o náhodu ani dobrý úmysl. Tohle bylo promyšlené převzetí kontroly nad naším prostorem.
Seděla jsem na gauči, který už znovu stál na původním místě, a přemýšlela, jak situaci řešit. Věděla jsem, že bude potřeba o tom mluvit s manželem a najít hranice, které budou platit pro všechny. A taky jsem věděla, že až příště zazvoní, už neotevřu dveře s pocitem, že se jen staví na kávu.
