Článek
Po rozvodu byla jako vyměněná. Měla jsem pocit, že omládla o dvacet let. Začala chodit na procházky, do divadla, měnila šatník, a dokonce si nechala ostříhat vlasy. Poprvé po dlouhé době působila šťastně. Říkala, že začíná novou kapitolu a že je připravená žít, ne jen přežívat.
S novým mužem se potkala náhodou. Prý spolu prohodili pár vět na autobusové zastávce. On začal jezdit častěji, ona se začala těšit. Brzy si vyměnili čísla a všechno se rozjelo. Byl galantní, pozorný, nosil jí květiny, doprovázel ji domů a každé ráno jí psal, že na ni myslí. Přesně to, co v předchozím manželství nikdy nezažila.
Když nám o něm poprvé vyprávěla, zněla jako zamilovaná středoškolačka. Nikdy jsme ji neviděli tak rozzářenou. A i když jsme s mužem měli určité pochybnosti, nechtěli jsme ji zbytečně strašit. Bylo vidět, že se cítí dobře a že jí ta pozornost dělá dobře.
Zlom nastal nenápadně. Nejprve přišla s tím, že její nový partner má určité finanční potíže. Prý jen dočasné, související s dědictvím a nějakými právními průtahy. Říkala, že mu ráda půjčí, protože jí už tolik pomohl po psychické stránce. Věřila mu. Po všech těch letech, co prožila po boku chladného manžela, si chtěla konečně připadat jako někdo, na kom záleží.
Následovaly další „dočasné“ výdaje. Pomohla mu s autem, přispěla na nájem, jednou dokonce zaplatila dovolenou, protože prý neměl zrovna likvidní peníze. Tvrdil, že jí to všechno brzy vrátí. Věřila mu dál. Důvěřovala, protože ho milovala.
Po půl roce jsme si začali všímat, že je nějaká tišší. Přestala se tolik smát, doma se zdržovala míň a bylo těžší se s ní domluvit. Když jsme se jí zeptali, jestli je všechno v pořádku, mávla rukou, že ano, jen má moc starostí. Ale z jejího tónu bylo jasné, že něco není v pořádku.
O pár týdnů později přišla s tím, že se rozešli. On prý musel odjet, a peníze, které jí dlužil, jí zatím vrátit nemůže. Nechtěla o tom mluvit, ale postupně jsme zjistili, že jí nezbylo skoro nic. Všechno, co měla našetřené, mu dala. Včetně peněz, které měla stranou pro vnoučata.
Zůstala sama. Zraněná, zklamaná, oklamaná. A my jsme ji museli sbírat po kouskách. Trvalo jí měsíce, než začala zase trochu normálně fungovat. Láska jí dodala naději, ale vzala jí všechno ostatní.
