Článek
Únava je věrná společnice každé mámy. Někdy se plíží potichu, jindy na nás spadne jako lavina. Přesto se o ní moc nemluví protože přece „máma to zvládne“. Jenže pravda je taková, že vyčerpanost k mateřství patří.
Noci přerušované pláčem, ranní vstávání, nekonečné vaření, praní, péče o děti, starost o domácnost… a mezitím pocit, že bychom měly ještě být skvělé partnerky, kamarádky, dcery. Společnost od nás často očekává, že budeme mít úsměv na tváři a energii na rozdávání. Jenže nejsme roboti jsme ženy z masa a kostí.
Být unavená neznamená, že jsme slabé. Znamená to, že dáváme všechno, co máme. Každé probdělé ráno, každý oběd uvařený i přes to, že sotva stojíme na nohou, každý úsměv pro dítě navzdory kruhům pod očima… to všechno je důkaz síly, ne slabosti.
A možná bychom si měly častěji dovolit říct nahlas: „Jsem unavená.“ Bez pocitu viny, bez obav z odsouzení. Protože i když se to neříká dost často – každá máma má právo být vyčerpaná.
Motto: Únava není slabost. Je to důkaz, že děláš všechno pro ty, které miluješ.
