Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Čeští žáci neumí moderní československé dějiny

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: ABS/ Wikimedia Commons/ Public domain

Vazební fotografie Milady Horákové.

Česká školní inspekce dala patnáctiletým studentům test z československých moderních dějin. Před měsícem byla zveřejněna zpráva s jasným sdělením - testy dopadly tragicky.

Článek

Většina studentů nezná moderní dějiny. Podobně vypadaly titulky, které se zprávě České školní inspekce věnovaly. Pokud se tématu vůbec někdo věnoval.

Hlavní zjištění a problémy s ním spojené

Je pravda, že více než polovina žáků dosáhla pouze minimální úrovně znalostí. To zní vážně velmi špatně, i když to podle starších dat vypadalo, že výuka moderních dějin se lepší.

Nutné je se pak podle mě ptát, co inspekce zjišťovala, co bylo v testu. A to je podle mě problematické, alespoň soudě na základě zveřejněných otázek. Waldemar Matuška, Eva Jiřičná, Jiří Kolář, Ája Vrzaňová, Ivan Lendl, Josef Masopust. Na tyto osobnosti a jejich obor působnosti se test ptal. Samozřejmě lehké pro starší generaci, ale vážně má Jiřího Koláře znát student v patnácti letech? A pokud jako učitel mám učit Miladu Horákovou, Jana Palacha, Gustava Husáka a další osobnosti a události, což už tak je problém stihnout, kde mám vzít další čas na lidi, které stejně většina populace nezná?

Další otázky v testu? Proč nemohl získat občan pas? Nebo seřadit události protektorátu – byl dřív popraven první z členů tří králů nebo vypáleny Lidice a Ležáky? Víte to? Proč rostla spotřeba betonu v letech 1935 až 1938? Každý si musí udělat názor sám, ale nutné je nesoudit podle sebe, ale z pohledu patnáctiletého člověka. Podle mě jsou otázky těžké až naprosto zbytečné. Pokud si musím vybrat mezi učením o Áje Vrzaňové a Miladou Horákovou, vždy si vyberu Miladu Horákovou. Palach nebo Masopust? Palach samozřejmě. Takže je pak moji chybou, že studenti neznají Jiřího Koláře. Dokonce ani Eva Jiřičnou. Kdo tyto jména učí? A proč by vůbec někdo měl? Jsou vyjmenované osobnosti základním vzděláním?

Další zjištění inspekce

Poměrně šokujícím způsobem zní i zjištění, že dvě třetiny učitelů základních i středních škol nenavštívilo žádné školení s tématem moderních českých (a slovenských) dějin. Jaký je kontext a obrácená strana tohoto zjištění? Existuje velmi slabá nabídka podobných vzdělávacích příležitostí a většina z nich je na velmi nízké úrovni, což přiznává i sama inspekce. A školení od akademiků není to, co učitel potřebuje. Jak přiznává víc jak polovina učitelů, potřebují nové metody, inspiraci, nápady do výuky. Praktické věci. Ne čtyřhodinové školení o Lendlovi.

Učitelé si uvědomují a uznávají všechny možné aspekty výuky dějepisu jako důležité - chápání souvislostí, odlišit propagandu a mýty od faktů, propojování s dalšími předměty. To vše je moderní styl výuky, který potřebujeme v dnešní době. Problémem jsou neaprobovaní učitelé, kteří mají jiné priority a jiný styl výuky – jen vykládají a chtějí po studentech, aby znali suchá fakta. Studenti pak sice mohou znát fakta, ale neumí s nimi zacházet.

V rámci moderních dějin věnují učitelé více času dějinám Československa mezi lety 1918 – 1945 než dějinám od roku 1945 do 1989. Na druhou stranu do současnosti se dostane už pětina učitelů, což je dvojnásobek oproti minulému šetření v roce 2016. Většina učitelů se dostane do 90. let. Zrušme tedy mýtus, podle kterého se učí většinou jen do roku 1945. Neodpovídá to realitě. Mění se i styl výuky – učitelé častěji pracuji s různými zdroji, chtějí interpretaci a aplikování znalostí.

Závěr

Když jsem viděl titulky a první nástřely zjištění ČŠI, byl jsem zklamán. Ale po přečtení celé zprávy už podle mě nejsou zjištění tak špatná, jak zní a jak byla prezentována. Učitelé dělají pokrok. Ale potřebujeme podporu od dalších učitelů a i od rodičů. Potřebujeme poradit s novými metodami, potřebujeme poradit, jak poskládat učivo, aby zbylo více času na moderní dějiny. Potřebujeme inspiraci a příklady dobré praxe, ne neustále odsuzování.

Nejhorší na všem, když si uvědomíme, že zde existoval výjimečný počin se jménem Dějepis+, který přesně splňoval to, co potřebujeme nejen my jako učitelé, ale celá společnost. Tento projekt zařízlo Ministerstvo školství bez vysvětlení. Vzdělávací část Ústavu pro studium totalitních režimu, které bylo schopné nabízet skvělé akce a materiály i v digitální podobě, skončilo po změně ředitele. Posun českého školního dějepisu je tak naprosto v troskách a v žádném případně to není chybou studentů, ve velké míře nejde ani o chybu učitelů a učitelek, ale podle mě je to chyba systémová.

Zdroje:

MODRÁČEK, Zdeněk, MOKRÁ, Lucie, SUCHOMEL, Petr, PAVLAS, Tomáš. Výuka moderních dějin České republiky v základních a středních školách. Česká školní inspekce. Praha 2023. Online in: csicr.cz, citováno 4.11.2023. Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Vyuka-modernich-dejin-Ceske-rep

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz