Hlavní obsah
Lidé a společnost

Jak si německé městečko vystřelilo z neonacistů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Unknown author/ Wikimedia Commons/ Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Germany

Setkání nacistů v Norimberku. Rudolf Hess druhý zleva.

Obyvatele Wunsiedelu desítky let trápily pochody neonacistů. Proč si neonacisté vybrali zrovna toto bezvýznamné městečko? A jak se s nimi místní nakonec vypořádali? O tom je dnešní text.

Článek

Proč Wunsiedel?

Odpověď je poměrně jednoduchá – v malém bavorském městě totiž byl pohřben Rudolf Hess, vrcholný nacistický politik, který byl v NSDAP už od roku 1920 a dalších 25 let strávil v blízkosti Adolfa Hitlera, dokonce i ve vězení spolu byli po Pivním puči a Hitler právě Hessovi diktoval Mein Kampf.

Hess byl v Norimberském procesu odsouzen k doživotí a jako jediný si trest skutečně odpykal. Zemřel ve vězení roku 1987 a jeho smrt dodnes obklopují konspirační teorie. Podstatné ale je, že pohřben byl právě ve Wunsiedelu, sám Hess to měl v závěti, ve městě byli pohřbeni i jeho rodiče, kteří zde měli dům. Po pohřbu Hesse se z města stalo poutní místo neonacistů.

Desítky let trápení

Místní to trápilo dlouhou dobu. Každý srpen, na výročí smrti Rudolfa Hesse, přicházely stovky a tisíce neonacistů k hrobu člověka, kterého považovali za mučedníka. Pochody neonacistů byly soudem zakázané už v roce 1991, ale jakmile úřady uznaly, že situace je klidná, byl pochod do Wunsiedelu znovu povolen v roce 2001. Pouti se zúčastnil rekordní počet neonacistů, 4500, kterým se postavilo několik stovek odpůrců. Situace se neuklidnila, naopak nabírala na obrátkách i přes zákaz akce hned rok následující. V roce 2011 bylo dokonce tělo Hessa exhumováno, spáleno, popel vhozen do moře a hrob zrušen. Ani to neonacisty nezastavilo.

„Podporuj svého nácka“

Místní to nakonec vyřešili po svém. Při pochodu k místu bývalého hrobu Hesse v roce 2014 dali za každý ušlý kilometr neonacistů 10 euro charitě Exit Deutschland, která pomáhá lidem opustit extrémistické skupiny. Paradoxně se tak snažili neonacistům pomoct. Neonacisté o ničem neměli tušení, protestující měli transparenty, konfety, dokonce jásali, vyrobili „start“, „cíl“ a další checkpointy. Nakonec vybrali přes 20 000 euro.

Současnost

Od té doby pochody slábnou, změnil se termín ze srpna na listopad, akce se konají za tmy, v tichosti a s účastí 200 až 300 neonacistů, ještě níže se čísla pochopitelně dostala za covidu, kdy neonacisté měli strach z velkých pokut. Poslední akce z konce roku 2022 měla už jen 120 pravicových účastníků a přes 350 lidí navštívilo protiakci.

Zdroj:

BREGMAN, Rutger. Lidstvo: dějiny naděje. Přeložila Veronika HORÁČKOVÁ. Praha: Argo, 2022. Crossover. ISBN 978-80-257-3693-7.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz