Hlavní obsah
Lidé a společnost

Tak si to tedy vyměníme. Já si budu hrát s mobilem a ty oprav to čerpadlo!

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Foto: Pexels

Tak se mi zdá, že české rodiny hromadně trápí jeden velký problém. Ženy a muži stojí na opačných stranách barikády a hádají se o to, kdo má na svých bedrech víc povinností. Je to k pláči.

Článek

Babička byla nejlepší žákyní třídy, přesto bylo její vzdělání ukončeno v patnácti letech. Se samými jedničkami by v dnešní době jistě studovala. Ona však dostala do ruky motyku a přemístila se rovnou na pole, kde pracovali její rodiče. Byla žena, a proto nepotřebovala mít školy jako starší bratr. Vybudovala si tedy jedinou možnou kariéru, která se jí nabízela. Stala se manželkou a mnohonásobnou maminkou.

Moji prarodiče nikdy neodpočívali. Kromě zaměstnání měli na starost výchovu sedmi dětí a malé hospodářství. Každý člen rodiny dobře věděl, že bez jeho pomoci by vše bylo mnohem těžší, a proto nikoho ani nenapadlo proti zajetému řádu protestovat. Kluci i holky měli jako svou hlavní povinnost školu, ale to neznamenalo, že nebyli zvyklí každý den něco důležitého udělat. I jejich rodiče si úkoly dělili. Děda chodil na trávu, babička dojila. Děda se postaral o dřevo, babička zatopila a uvařila. Děda dětem četl, babička jim zpívala.

Volný čas prakticky neexistoval, neboť po dokončení jedné činnosti bylo hned zapotřebí udělat něco dalšího. Žilo se sice ze dne na den, ale lidé spolu trávili více času, a tím pádem si byli blíž. Děti si svých hodných rodičů vážily a za jejich sehnuté upracované postavy se nestyděly. Všechny úspěšně vystudovaly střední školu, jeden chlapec dálkově získal i vysokoškolský titul.

Dnešní domácnosti mají k dispozici různé technické vymoženosti. Prádlo pere pračka, nádobí myje myčka, a dokonce existuje i automatická sekačka na trávu. Maminkám usnadňují práci jednorázové plenky a hotové příkrmy. Moje babička neměla ani kočárek a děti houpala v koši zavěšeném u stropu. Přesto měly vždy co jíst a chodily čistě oblékané.

Foto: Pestrasmes

Dědeček jezdil do práce na kole. Ráno deset kilometrů tam, odpoledne deset zpátky. Neměl auto ani motocykl. Políčko oral jako děda Komárek s pomocí krávy. Dřevo vozil z lesa na káře a potom ho ručně nařezal a naštípal. Sekal kosou, vodu nosil ze studny přes celý dvůr. Nikdy si nestěžoval.

Tak co vy na to? Já myslím, že pokud máme dostatek rozumu, nebudeme si kazit dny tím, že budeme rozmazleně dupat a stěžovat si na ten hrozný život plný práce. Nikdo nás přeci nenutí každý den lítat s koštětem a sekýrovat ostatní členy rodiny kvůli troše prachu na televizi. Nevyčítejme si hlouposti a snažme se užít si společný čas tak nejlépe, jak to jde. Každý ať dělá to, co ho nejvíce baví a všichni budou šťastni. Mimochodem, můj manžel velice rád pere a věší prádlo.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz