Článek
Aron Ralston: horolezec, který si musel odříznout vlastní ruku
Příběh horolezce Arona Ralstona je velmi známý a sloužil jako předloha k natočení filmu 127 hodin. Aron se narodil v roce 1975 a je to vášnivý a také velmi zkušený horolezec a dobrodruh. Ani zkušenosti a pečlivá příprava ho ale nepřipravily na situaci, která mu změnila život. V dubnu roku 2003 vyrazil na zdánlivě rutinní sólo výlet do národního parku Canyonlands v americkém Utahu. Túra měla trvat přibližně osm hodin. První, a také velmi zásadní chybou bylo, že nikomu nedal vědět, kam vlastně jde. Během rutinního lezení v pískovcové štěrbině se nad ním totiž uvolnil kámen o hmotnosti 363 kilogramů a přimáčkl jeho pravou ruku k stěně kaňonu. Jelikož horolezec neměl mobilní signál, začal dlouhý boj o vlastní život.
Jeho zásoby byly omezené – zbývalo mu už pouze 350 ml vody, měl s sebou několik tyčinek, videokameru a základní výbavu pro horolezectví. Po několika dnech nejrůznějších pokusů o osvobození si uvědomil, že jeho situace je zoufalá. Na videokameru nahrál vzkaz pro své nejbližší a pomocí nožíku vyryl na kámen své jméno, datum narození a také datum předpokládaného úmrtí. Kvůli dehydrataci často upadal do deliria a později uvedl, že se mu zdál sen, jak si bez ruky hraje s nějakým chlapcem, pravděpodobně jeho budoucím synem. To ho přivedlo k nevyhnutelné myšlence – jeho jedinou možnou záchranou je amputace.
Bylo mu ale jasné, že kost si multifunkčním kapesním nožem rozhodně nepřeřízne. Nejprve si ji tedy pomocí balvanu sám zlomil, poté pomocí nože odřezal svaly a nakonec si pomocí kleštiček přetrhal šlachy. Odříznutím ruky se mu tedy podařilo osvobodit se a z posledních sil a se silně krvácející paží se vydal na 13 kilometrů dlouhou cestu. Tehdy už se na něj štěstí přece jen usmálo, jelikož potkal holandské turisty, kteří zavolali pomoc. A protože se už po Aronovi několik dní intenzivně pátralo, vrtulník byl na místě za chvíli a odvezl horolezce do nemocnice.
Z prožitého traumatického zážitku se Aron rychle dostal a jeho příběh dodnes připomíná všem dobrodruhům i horolezcům, že rozhodně není rozumné lézt sám, natož pak nedat nikomu vědět, kam vyráží. Aron je v současné době ženatý, má dvě děti a i s protézou se nadále věnuje své životní vášni – tedy horolezectví.
Juliane Koepcke: přežila havárii letadla i deset dní v džungli
Příběh Juliane Koepcke je jen stěží uvěřitelný a ukazuje, že přežít se dají s trochou štěstěny a odhodlání na první pohled nemožné situace. Rodiče Juliane byli němečtí biologové, kteří se po druhé světové válce usídlili v Peru založili v pralese na řece Pachitea výzkumnou stanici. V prosinci roku 1971 trávila předvánoční čas teprve sedmnáctiletá Juliane se svou matku v Limě, a přímo na Štědrý den měly odletět zpátky za otcem do města Pucallpa. Jejich letadlo se ale po zásahu bleskem zřítilo z tříkilometrové výšky do džungle v provincii Puerto Inca. Z 92 osob na palubě přežila pouze Juliane.
I přežití letecké nehody je jen stěží uvěřitelné, natož pak to, co následovalo po ní. Juliane po pádu z tříkilometrové výšky utrpěla mnohačetná zranění – měla několik zlomenin, řezných ran a otřes mozku, po nehodě byla také nějaký čas v bezvědomí. Když se probrala, vydala se hledat pomoc. Protože byla díky povolání svých rodičů poměrně zkušená, co se týče přežití v džungli, věděla, jak se vyhnout divokým zvířatům, co může jíst i jak najít zdroje pitné vody. Vydala se tedy po proudu nedalekého potoka. Její situace byla značně ztížená kvůli vážně zraněné noze a ztrátě brýlí, ale nevzdala se a po neuvěřitelných deseti dnech se jí podařilo dojít k řece, kde našla tábor dřevorubců a ti ji přepravili do nemocnice. Několik let po nehodě se přestěhovala do Německa a po vzoru svých rodičů se stala zooložkou.
Plavba do neznáma: Jose Salvador Alvarenga strávil 438 dní na otevřeném moři
José Salvador Alvarenga, rybář z El Salvadoru, je prvním zaznamenaným člověk, který strávil na otevřeném moři více než rok. Svou rybářskou výpravu, která měla trvat maximálně dva dny, zahájil v listopadu 2012. Protože jeho obvyklý kolega ten den nemohl, vzal s sebou nezkušeného mladého rybáře Ezequiela Córdobu (23). Ani jeden z nich netušil, že by se tato cesta za výdělkem mohla rychle změnit na 438 dní boje o přežití. Když je zastihla bouře, silný vítr v kombinaci s vlnami zavál jejich loď daleko na otevřené moře. Jak elektronické zařízení, tak i motor lodě selhaly a oba muži byli nuceni přežívat s minimálními zásobami.
Bez jídla a pití museli čelit hladu, dehydrataci, úpalu a samozřejmě také nebezpečí mořské fauny. Alvarenga byl ale velmi zkušeným rybářem a právě jeho zkušenosti byly zásadní pro jejich přežití. Chytali a jedli ryby, ptáky a dokonce i želvy, pili vodu ze srážek, a když nebylo zbytí, tak také krev z ryb, aby zabránili dehydrataci. Alvarengův parťák Córdoba však tyto extrémní podmínky nevydržel a po několika měsících strávených na moři zemřel zřejmě na otravu ze syrové stravy. Alvarenga vypověděl, že po jeho úmrtí chtěl spáchat sebevraždu, ale jeho křesťanská víra mu v tom nakonec zabránila. Mrtvolu svého parťáka měl na lodi šest dní a mluvil s ní, poté ji v obavě, že se zblázní, shodil do moře.
Po více než roce na moři byl Alvarenga konečně zachráněn. V lednu 2014 spatřil odlehlý cíp Marshallových ostrovů, seskočil z lodi a doplaval na břeh. Během své cesty viděl mnoho přepravních lodí, ale neměl jak jim dát o sobě vědět. Pátrání po něm trvalo pouhé dva dny. Na své cestě urazil více než 6 700 kilometrů a jeho stav byl až překvapivě dobrý – měl nízký krevní tlak, otoky kotníků a problémy s chůzí, byl také dehydrovaný, ale po jedenácti dnech byl z nemocnice propuštěn. Jeho příběh byl často zpochybňován a rodina jeho parťáka Ezequiela Córdoby jej obvinila z kanibalismu a chtěla se s ním soudit o milion dolarů. Nic z toho se ale neprokázalo. José Salvador Alvarenga dodnes trpí problémy se spánkem a strachem z vody.
Zdroj: Wikipedia - Aron Ralston, Juliane Koepcke, Jose Salvador Alvarenga
