Válka bratrů Dasslerových: dvě legendy, které rozdělily svět tenisek

Jenže jejich povahy a rodinné spory vedly k jednomu z nejznámějších příběhů rivalství. Válka mezi dvěma bratry se neodehrávala na bojišti, ale na trhu, a rozdělila nejen jejich rodinu, ale i celé město a nakonec i sportovní průmysl na dvě poloviny. Jak k tomu došlo?

Bratři Dasslerovi pocházeli z města Herzogenaurach. Jejich otec Christoph byl dělník v továrně na pantofle a rodina neměla nikdy nazbyt. Adolf, přezdívaný Adi (nar. 1900), byl spíše tichý, uzavřený chlapec, který se zajímal o ševcovinu a sport. Rudolf (Rudi, nar. 1898) byl naproti tomu společenský, extrovertní a ambiciózní. Už od dětství se ukazovalo, že jejich charaktery jsou doslova jako den a noc.

Na počátku 20. let minulého století, krátce po první světové válce, začal Adolf ve staré prádelně své matky vyrábět sportovní boty. Adi byl vizionář, který se soustředil na jedinou věc: vytvořit dokonalou obuv pro sportovce. V roce 1924 se k němu přidal jeho starší bratr Rudolf, který měl talent na obchod a marketing, a tak se dokázali skvěle doplňovat. Rudolf sháněl zakázky a Adi je plnil s puntičkářskou precizností.

Společně založili firmu Gebrüder Dassler Schuhfabrik – Obuvnická továrna bratří Dasslerů. Jejich průlom nastal na berlínských olympijských hrách v roce 1936, kde přesvědčili americkou sprinterskou hvězdu Jesseho Owense, aby běžel v jejich speciálně upravených tretrách. Owens tehdy získal čtyři zlaté medaile a nesmrtelnou slávu. Společně s ním se proslavila i značka bratří Dasslerů, jejich byznys se rozjel naplno a brzy zásobovali obuví sportovce po celém světě.

Vztahy mezi bratry se začaly kazit během druhé světové války. Bratři Dasslerovi, stejně jako mnoho dalších německých podnikatelů, vstoupili do NSDAP. Byla to částečně otázka přežití a udržení podnikání, částečně i projev loajality k režimu. Jejich továrna během války vyráběla nejen sportovní obuv, ale také vojenské vybavení – například protitankové zbraně Panzerschreck.

Ačkoliv se nikdy s jistotou nepotvrdilo, co bylo hlavním důvodem jejich rozkolu, klepy mluvily o napětí v rodině a vzájemné žárlivosti. Rudolf byl v té době povolán do armády a Adi se staral o chod továrny. Rudolf si myslel, že Adi využil jeho nepřítomnosti k získání větší moci a vlivu. Zlom nastal v roce 1943, kdy Rudolf, který byl podezřelý z dezerce, řekl, že za jeho zadržením stál právě Adi a jeho manželka Käthe, což ale nikdy nebylo potvrzeno. Jenže vzájemná nedůvěra tímto přerostla v otevřené nepřátelství a po válce se každý z bratrů rozhodl jít svou vlastní cestou.

Rudolf si založil vlastní firmu nedaleko původní továrny. Původně ji pojmenoval Ruda (z Rudolf Dassler), ale brzy ji přejmenoval na Puma. Adi zůstal v původní továrně a svou firmu pojmenoval Adidas (z Adi Dassler).

Od tohoto momentu se začal psát příběh neúprosné rivality. Nejednalo se jen o podnikání, ale o osobní pomstu. Rozkol zasáhl i jejich rodné město Herzogenaurach, které se změnilo v „město rozhádaných bot“. Lidé pracující pro Adidas a pro Pumu se vzájemně přehlíželi, chodili do jiných hospod a jejich děti se na ulici hádaly. Místní prý často nejdřív zkontrolovali boty svého protějšku, aby věděli, s kým mají tu čest a rivalita zasáhla i rodiny zaměstnanců, což vedlo k tomu, že v mnoha domácnostech se o značkách nesmělo mluvit.

Oba bratři byli velkými fanoušky fotbalu a obě značky dokonce měly své vlastní fotbalové kluby. Rivalita mezi nimi byla v kraji legendární. Lásku k fotbalu ale bratři přesunuli i do profesionální sféry. Adidas ovládl mistrovství světa ve fotbale v roce 1954, když dodal lehčí boty se šroubovacími kolíky pro západoněmecký tým. Toto inovativní řešení jim pomohlo zvítězit v promáčeném finále nad Maďarskem a získat titul „Zázrak z Bernu“. Puma naopak v roce 1970 platila hvězdnému Pelému za to, aby si před začátkem finále mistrovství světa zavázal boty Puma, což způsobilo obrovskou vlnu publicity.

Rivalita mezi těmito dvěma giganty trvala desítky let a ovlivnila celý sportovní průmysl. Přiměla je navzájem se předhánět v inovacích, marketingu a sponzoringu sportovců. Z jejich nenávisti vyrostly dvě globální superznačky, které formovaly svět sportovní obuvi.

Smíření nikdy nepřišlo. Oba bratři zůstali nepřáteli až do konce života a dokonce i na hřbitově v Herzogenaurachu leží pohřbeni co nejdál od sebe, na opačných stranách. Adolf zemřel v roce 1978 a Rudolf v roce 1974. Teprve po desítkách let, v roce 2009, se konalo symbolické usmíření, kdy se zaměstnanci Adidasu a Pumy utkali v přátelském fotbalovém utkání.

Dědictví bratrů Dasslerových je v Bavorsku dodnes patrné. Herzogenaurach už není rozdělené město, ale stále v něm najdete centrály obou firem. Válka mezi bratry se sice nikdy nevyřešila, ale její důsledky jsou ohromující. Z obyčejné rodinné firmy vyrostly dvě nadnárodní korporace, které dokázaly přetvořit sportovní boty z pouhého vybavení v módní a kulturní ikony.

Zdroj: