Článek
V dětských centrech Teen Challenge je proto čas prázdnin dobou, kdy místo běžných klubů a doučování vyrážíme s dětmi na výlety, navštěvujeme zajímavá místa a zkoušíme nové činnosti (letos např. jízda na koních a péče o ně).
Tzv. vrcholem prázdninového programu je několikadenní pobyt táborového typu. Většinu zúčastněných dětí čeká řada „poprvé“ - poprvé vyjedou z města, poprvé tráví téměř týden mimo rodinu…ale také se poprvé dostanou do lesa, sbírají borůvky, vidí žábu, svezou se lanovkou… Obvykle se vracejí nadšené a bohatší o řadu zážitků. A svým způsobem i silnější a samostatnější - zvládly to! A to není někdy málo - jezdí s námi třeba děti, které jsou odmalička zvyklé usínat jen u televize, na pobytu přečteme dětem pohádku nebo příběh a potom je ticho.
Jak přicházejí děti ke koníčkům, ke snům a plánům do budoucna, kde čerpají motivaci? Zpravidla tak, že něco vidí, zažijí, vyzkoušejí, setkají se s někým inspirativním. Něco je zaujme či přímo nadchne.
Sociálně vyloučené děti mají takových příležitostí málo, jejich obzor je velmi zúžený. Jednou skupinka dívek kolem deseti let navštívila pracovnici v kanceláři, přišly požádat o omalovánky: „Jééé, vy máte hezkou kancelář! Já bych jednou taky chtěla pracovat v takové!“ rozhlíží se jedna z dívek. „A jaká kancelář by to měla být?“ ptá se pracovnice. Dívka ani nezaváhá: „No…přece sociálka!“ Těžko očekávat, že bude chtít být bankéřkou, když v bance nikdy nebyla, pravděpodobně ani neví, co to je.
Jindy zase na klubu pro teenagery mluvíme o nepostradatelnosti práce pro fungování lidské společnosti. Když nebudou lékaři, nebude, kdo by léčil nemocné. Když nikdo nevyrobí potraviny, budeme mít hlad. Když nebudou pracovat popeláři, budeme se brodit v odpadcích a mezi potkany. Když budou všichni na sociálce, fungovat to nebude.
„No schválně, kde se tady třeba vzala tahle židle?“ ptá se pracovnice. „To stál v lese strom…“
Nakonec vyprávění o stromu, který se stal židlí, bylo částí programu, kdy děti nejpozorněji poslouchaly, i když pro teenagery pracovnice chystala původně pokročilejší téma. Děti vědí, že se židle koupí, nejspíš i že ji vyrobí lidé, ale nic určitého si za tím nepředstaví. Vyrůstají mimo běžné fungování světa.
Když potom na výletě na farmu hřebelcují koně a chovají slepice, mají radost z nového zážitku, ke zvířatům se chovají jemně, ani nepotřebují napomínat. Zvídavost a chuť poznávat mají přirozeně v sobě, jako všechny děti.
