Článek
Vysněný dárek
Když mi tehdejší přítel oznámil, že nám koupil týdenní pobyt u moře, byla jsem nadšená. Brala jsem to jako důkaz, že náš vztah je vážný a že se mnou plánuje budoucnost. Mluvili jsme o tom, co si sbalíme, jak budeme trávit večery u moře a kolik si uděláme společných fotek. Byla jsem šťastná a vděčná, že na mě myslí.
Změna v jeho chování
Asi měsíc před odjezdem jsem začala vnímat, že se jeho chování mění. Přestával se mnou tolik mluvit, častěji odcházel sám nebo s přáteli a když už jsme byli spolu, měl poznámky k mému vzhledu. Přibrala jsem pár kilo, což se mi nelíbilo ani samotné, ale slyšet od něj narážky, že mu už nepřipadám přitažlivá, bolelo.
Tvrdá rána
Jednoho večera mi bez obalu řekl, že se mnou na dovolenou nepojede. Dodal, že ho už nepřitahuji a že se nechce dívat, jak se producíruji v plavkách. V tu chvíli jsem si myslela, že je to jen vztek nebo hloupý žert. Jenže on pokračoval, že vztah nemá smysl a že s ním radši pojede jeho kamarád. Jeho hlas byl klidný, jako by oznamoval něco naprosto běžného.
Místo moře prázdnota
Cítila jsem se strašně. Nešlo jen o rozchod, ale o to, jakým způsobem to provedl. Dovolená, na kterou jsem se těšila, se proměnila v trpké připomenutí, že nejsem dost dobrá. On odjel s kamarádem a já zůstala doma. Představovala jsem si, jak se smějí, pijí drinky a sdílejí zážitky, které měly patřit nám dvěma.
Hořký konec
Zůstala mi doma kufrem připravená dovolená, na kterou jsem nikdy neodjela. Ten kufr jsem nakonec ani nevybalila, dívala jsem se na něj několik dní, jako by to byl symbol všeho, co se pokazilo. Byla to bolestná lekce o tom, jak rychle se může změnit něco, co člověk považuje za jistotu. Dodnes si vzpomenu, že jeden týden měl být začátkem krásných vzpomínek, ale místo toho se stal koncem mého vztahu.
