Regina Jonas, první rabínka světa

Regina Jonas se narodila 3. srpna 1902 v Berlíně v židovské čtvrti Scheunenviertel. Její rodina byla chudá, otec Wolff Jonas byl drobný obchodník, matka Sara Hessová se starala o domácnost a děti. Regina měla bratra Abrahama. Přestože finanční situace byla obtížná, dům byl plný víry a zbožnosti. Tato zbožnost měla zvláštní kvalitu, protože chudoba často připravuje lidem těžké zkoušky a je obtížné si udržet duchovní a duševní svobodu. V domě Jonasových se vyzdvihovalo vzdělání a duchovní hodnoty, což mělo zásadní vliv na Reginino životní směřování. V kontextu německého židovského prostředí počátku 20. století se mnoho výrazných osobností rekrutovalo ze vzdělané střední vrstvy. Regina Jonas, vyrůstající v chudé rodině, tak představovala neobvyklou výjimku.

Otec byl nesmírně zbožný a vedl Reginu od útlého věku ke vzdělání. Učil ji, že vzdělání není jen cestou k materiálnímu zajištění, ale především prostředkem, jak se přiblížit božským principům, porozumět světu a své roli v něm. Regina a její bratr dostali stejnou šanci, což v té době nebylo obvyklé. Po smrti otce v roce 1913 čelila rodina ještě těžším podmínkám, ale Regina byla odhodlaná studovat. Navštěvovala veřejné lyceum v Berlíně-Weißensee a v roce 1924 získala kvalifikaci učitelky pro vyšší dívčí školy.

Následovalo studium na liberální „Hochschule für die Wissenschaft des Judentums“ v Berlíně, kde Regina sledovala svůj výjimečný cíl stát se rabínkou. Nebyla jedinou ženou na škole, ale byla jediná s jasnou ambicí získat ordinaci a vykonávat rabínský úřad.

Studium si financovala tím, že učila na různých školách. Po dvanácti semestrech složila 22. července 1930 ústní závěrečnou zkoušku. Její písemná práce nesla název „Může žena vykonávat rabínský úřad?“ a profesor Eduard Baneth ji ohodnotil známkou dobře, což znamenalo, že byla připravena k ordinaci, ale nečekaná Banethova smrt tuto možnost zhatila. Regina byla proto formálně zapsána pouze jako akademicky zkoušená učitelka náboženství.

Po ukončení studia začala Regina pronášet náboženské proslovy před ženskými spolky a v neoficiálních prostorách synagog, přičemž Leo Baeck, významná osobnost německého judaismu, ji označil za „nadanou a obratnou kazatelku“. Regina dál vyučovala náboženství na veřejných a židovských školách a přednášela o náboženských a historických tématech, včetně postavení žen v judaismu. Její skutečný cíl stát se rabínkou však stále nebyl naplněn. Max Dienemann, rabín a předseda Liberálního rabínského svazu, se v roce 1935 rozhodl Reginu ordinovat. Ordinace proběhla v jeho bytě, protože mnozí rabíni odmítali ordinaci žen. Dne 27. prosince 1935 ji Dienemann potvrdil jako způsobilou vykonávat rabínský úřad. Leo Baeck ji několik dní poté pozdravil jako „Liebes Fräulein Kollegin“. Regina si přála být oslovována „Fräulein Rabbinerin Regina Jonas“, aby se odlišila od manželek rabínů.

Přestože ji židovská obec v Berlíně zaměstnávala jen jako učitelku náboženství, mohla poskytovat také rabínskou duchovní péči v sociálních institucích, ale nemohla kázat v hlavních berlínských synagogách. Regina ale věřila, že žena má schopnost mluvit o věcech, o kterých muž na kazatelně nemůže, a že muži a ženy si mají být rovní, ačkoli každý plní odlišné úkoly podle svých schopností.

Vedle své průkopnické role první ženy‑rabínky je v biografiích Reginy Jonas uváděn také její vztah s rabínem Josephem Nordenem, starším mužem. Norden byl podle pramenů reformní duchovní, který s Reginou navázal nejen duchovní, ale i citový vztah. Zachované dopisy které ji měl adresovat, svědčí o jeho lásce a obdivu. Podle jednoho z nich v dopise z léta 1939 napsal: „Od první hodiny, co jsem tě poznal, tě miluji. Kdybych byl o dvacet let mladší, požádal bych tě o ruku.“ Její osobní dokumenty a korespondence včetně těchto dopisů, byly nalezeny v archivech v Berlíně po pádu Berlínské zdi spolu s její rabínskou smichou, fotografiemi a dalšími materiály, které přispěly k opětovnému objevení její osoby a díla.

Každopádně jejich vztah byl nutně poznamenaný extrémními okolnostmi rostoucího pronásledování Židů, deportacemi a válkou. Norden byl nakonec vězněn a zahynul během holokaustu, stejně jako Regina Jonas, která byla po službě v ghettu poslána do koncentračního tábora a zahynula. Současné historické zdroje však upozorňují, že údajů je velmi málo. Dochovalo se jen omezené množství dopisů a dokumentů a svědectví o jejich vztahu je kusé.

Po roce 1938 byli mnozí rabíni nuceni emigrovat nebo byli deportováni. Židovská obec v Německu kvůli nedostatku rabínů konečně využila služeb Reginy Jonas. Ta se s nesmírnou obětavostí ujala práce rabínky a čerpala sílu z lásky. Často zmiňovala, že miluje Boha a miluje lidi,a toto jí dodávalo odvahu i v těch nejtěžších chvílích. Podnikala cesty po pruských regionech, aby poskytovala náboženskou péči a kázala v místech, kde chyběl duchovní. Často cestovala opravdu daleko, aby židovské komunity nezůstaly v tak obtížných dobách bez vedení a duchovní podpory. Její práce zahrnovala vedení modliteb, výuku náboženství a duchovní poradenství těm, kteří byli v nouzi.

Dne 6. listopadu 1942 byla deportována do ghetta Terezín, kde pokračovala ve své službě, organizovala modlitební shromáždění, přednášky a pomáhala lidem v nesnázích. I přes nesmírné obtíže zůstávala oddaná své víře a lidské péči, čímž se stala symbolem odvahy a odhodlání v období holocaustu.

V Terezíně se setkávala s lidmi, kteří byli ztraceni, nemocní a zoufalí a spolupracovala se slavným psychiatrem Viktorem Franklem. Podle instrukcí Viktora Frankla pomáhala vězňům, kteří byli ohroženi sebevražednými myšlenkami. Rozdávala dotazníky, aby Frankl mohl identifikovat ty, kteří potřebovali krizovou intervenci.

Koncem roku 1944 byla deportována do Osvětimi a pravděpodobně ihned zavražděna, přičemž přesné datum smrti není známo, uvádí se 12. října nebo 12. prosince.

Po válce byla Regina na dlouhou dobu zapomenuta. Přes její zásluhy nebyla zmíněna ani v pamětech prominentních přeživších Terezína, jako byli Leo Baeck nebo Viktor Frankl, se kterým spolupracovala. A tak, když byla v USA v roce 1972 ordinována jako rabínka Sally Priesand, celý svět měl za to, že se jedná o první rabínku na světě.

Teprve po pádu Berlínské zdi, na počátku devadesátých let, objevila historička Katharina von Kellenbach v archivech východního Berlína pozůstalost Reginy Jonas, čímž způsobila nemalou senzaci. Katharina Kellenbach se ve své práci zabývala zločiny nacismu i komunismu. Sama pocházela z rodiny, jejíž členové byli zapojeni do nacistického režimu, její strýc působil jako vysoký nacistický pohlavár. Pod tíhou minulosti vlastní rodiny se Kellenbachová zajímala o fenomén tzv. „laciné milosti“. Tento termín pochází od Dietricha Bonhoefera, kněze, který sám zahynul v koncentračním táboře. Laciná milost představuje povrchní pokání, které se děje navenek, ale neprovází je skutečná katarze, která by odpovídala tzv. drahé milosti. Mnozí váleční zločinci se káli v laciné milosti, aniž by cítili opravdovou lítost a tíhu špatného svědomí. Je tedy velmi symbolické, že Reginu Jonas objevila právě tato žena.

V současnosti je Regině Jonas věnováno několik připomínek. V Berlíně-Mitte je pamětní deska, v Offenbachu byla pojmenována ulice a plánuje se přejmenování části Kreuzbergu na její počest. V roce 2024 byl otevřen Seminář Reginy Jonas pro liberální rabínské vzdělávání.

V roce 2013 byl o Regině natočen dokumentární film Regina od Diany Groó, kde jí hlas propůjčila Rachel Weisz. Film znovu připomíná život a odvahu ženy, která se nebála jít proti tradici. Film je k dispozici na Netflixu a umožňuje široké veřejnosti poznat inspirativní příběh Reginy Jonas v širokém kontextu historie a židovské spirituality.

Regina Jonas byla ženou, která překonala chudobu, odmítání, totalitní režim i odmítání ve vlastní komunitě, která se držela svých tradic a přesto neztratila víru v člověka, vzdělání a roli žen v judaismu. Její životní příběh je odkazem odvahy, inteligence a nezdolné lidskosti.

Hovoříme‑li o Regině Jonas, vnucuje se vzpomínka na jinou výjimečnou židovskou teoložku a katolickou konvertitku Edith Stein, která také zahynula v koncentračním táboře a jejíž příběh jsme nedávno zmiňovali.

Obě ženy spojuje hluboké duchovní poselství, jehož význam je zpracován a analyzován v knize Emily Leah Silvermanové Religious Visionaries in the Time of the Death Camps (Náboženské vizionářky v době vyhlazovacích táborů), která zkoumá životy dvou výjimečných žen, Reginy Jonas a Edith Stein. Obě prošly duchovní cestou přes vnitřní krize a obě nakonec zahynuly v koncentračních táborech.

Edith Stein, nositelka doktorátu z filozofie u zakladatele fenomenologie Edmunda Husserla, křesťanka‑řeholnice a mystička, hledala smysl života, víru a sounáležitost. Ve svém díle reflektovala otázky víry, utrpení i lidské hodnoty. Regina Jonas, rabínka, pro niž přijetí žen do rabínského úřadu bylo revoluční, přinesla do židovských komunit nový pohled i naději. V době, kdy bylo židovstvu ubližováno, nabízela vedení, podporu, naději a víru.

Kniha zpracovává téma duchovního odporu proti zlobě a nenávisti. Edith Stein vnímala utrpení a kříž jako cestu vykoupení, proměnu bolesti v duchovní sílu. Regina Jonas obracela víru v činy soucitu a i v těch nejtemnějších chvílích naznačovala přítomnost Boha skrze člověka, jeho činy, slova a péči o druhé.

Jejich životy, ať už prostřednictvím klidné meditace, filozofické reflexe nebo kázání a duchovní služby, ukazují, že víra, odhodlání a soucit mohou být formou odporu proti násilí a nenávisti. Připomínají, že člověk nemusí nést zbraň, aby odolával zlu. Sílu lze najít ve víře, v modlitbě a v péči o druhé.

https://www.routledge.com/Edith-Stein-and-Regina-Jonas-Religious-Visionaries-in-the-Time-of-the-Death-Camps/Silverman/p/book/9780367321468

https://www.barnesandnoble.com/w/edith-stein-and-regina-jonas-emily-leah-silverman/1133201948

https://www.holocaust.cz/en/database-of-victims/victim/17376-regina-jonas/

https://jwa.org/rabbis/regina-jonas-remembered

https://www.myjewishlearning.com/article/regina-jonas/

https://deutsche-biographie.de/pnd121507009.html

https://www.britannica.com/biography/Edith-Stein

https://womensbookshop.co.nz/p/2478583

https://en.wikipedia.org/wiki/Regina_Jonas

https://de.wikipedia.org/wiki/Regina_Jonas

https://wrj.org/blog/women-valor-first-female-rabbi

https://unitaria.cz/tvurci-zivot/4271-TZ_22-01_v10_web.pdf

https://tvurcizivot.cz/2025/04/18/prvni-rabinka-regina-jonas/