Hlavní obsah

Kauza Kramný. Opravdu důkazy stačily na 28 let?

Případ Petra Kramného nedávno znovu ožil. Televize Nova/Oneplay odvysílala pětidílnou sérii Kauza Kramný, která se vrací k jedné z nejsledovanějších českých kriminálních kauz posledních desetiletí.

Článek

Rámec toho smutného příběhu většina z nás zná. V létě roku 2013 zemřely během rodinné dovolené v egyptské Hurghadě Monika Kramná a její osmiletá dcera Klára. Jediným přeživším z „výletu“ byl Petr Kramný, který byl v roce 2016 pravomocně odsouzen k výjimečnému trestu 28 let vězení za to, že měl manželku a dceru úmyslně usmrtit elektrickým proudem.

Kramný vinu od počátku popírá a v červnu 2026 podal již třetí návrh na obnovu řízení. Předchozí pokusy neuspěly a jeho stížnost proti nepovolení obnovy odmítl v roce 2024 také Ústavní soud.

Je Petr Kramný vinný nebo jde o justiční omyl? Nedovolím si v žádným případě tvrdit, že české soudy odsoudily nevinného člověka. Kramného případ obsahuje řadu okolností, které proti němu svědčí. Jeho výpovědi nebyly ve všech bodech konzistentní, problematické je například i jeho náhlé pozdější tvrzení o poškozených či vytažených elektrických vodičích. Těžko se vysvětluje, že dvě zdravé osoby zemřely během relativně krátkého časového období v jednom pokoji a on jediný přežil. To všechno jsou legitimní důvody k podezření.

Jenže mezi „je podezřelý“ a „bez důvodných pochybností zavraždil dvě osoby a zaslouží 28 let vězení“ musí být v právním státě obrovský rozdíl.

A právě tady začíná být případ Petra Kramného znepokojivý.

Věta, kterou Kramný nikdy neřekl

Jedním z argumentů používaných proti Kramnému byl odposlech jeho hovoru s příbuznou z listopadu 2013.

Policejní přepis obsahoval mimořádně sugestivní informaci: Kramný měl říkat, že bude nakonec „vysmátý“ a že mu „všechno vyšlo, i v tom Egyptě“.

V kontextu smrti manželky a dítěte je taková věta téměř mrazivá. Lze ji snadno interpretovat jako podřeknutí člověka, kterému „vyšla“ vražda.

Jenže při pozdějším přehrání originálního zvukového záznamu vyšlo najevo, že taková věta na nahrávce vůbec nezazněla. Při řízení o obnově připustil chybu v přepisu i státní zástupce.

Kramný skutečně mluvil o tom, že má „šestý smysl“ a věří, že nakonec bude „vysmátý“ a dopadne to dobře. V souvislosti s Egyptem ale hovořil o svém přesvědčení, že egyptské úřady zruší zákaz jeho vycestování, ve chvíli, kdy byl egyptskou stranou držen v hotelovém pokoji jako svědek události.

To není totéž.

Přesto se chybná formulace dostala do počátečních soudních rozhodnutí, která nutně ovlivnila. Znamená to, že v procesu s člověkem odsouzeným na 28 let byla jako usvědčující používána věta, kterou ve skutečnosti nikdy nepronesl.

Dvě srdce. Jedna fotografie

Ještě podivnější je příběh histologických fotografií srdečního svalu Moniky a Kláry.

Právě změny na srdcích patřily mezi zásadní podklady pro závěr českých znalců, že obě zemřely následkem elektrického proudu.

Později ale vyšlo najevo, že fotografie ve spisu prezentované jako dokumentace vzorků dvou různých srdcí nebyly dvěma nezávislými snímky. Fotografie označená jako vzorek Kláry byla jen zvětšeným a otočeným výřezem fotografie spojované s Monikou. Tuto shodu potvrdilo následné odborné zkoumání a tím, jak se toto mohlo stát, se zabývala i policie.

Znalci vysvětlovali situaci chybou při dokumentaci. Soud následně dospěl k závěru, že chyba nemění výsledek znaleckého dokazování, protože znalci pracovali i se skutečnými preparáty obou žen. Vrchní soud tedy odmítl další dokazování originálními digitálními fotografiemi jako nadbytečné.

Možná měl pravdu. Jenže opět: bavíme se o 28 letech vězení a o důkazu vztahujícím se k samotné příčině smrti. Není snad v takové situaci nejpřirozenější pochybnost odstranit, místo abychom vysvětlovali, proč není důležitá?

Egyptští lékaři viděli něco jiného

První pitva obou těl proběhla v Egyptě krátce po smrti. Egyptský soudní lékař Walid Mohamed Nagy dospěl k jinému závěru než později čeští znalci. Původně byla zvažována otrava. Toxikologické rozbory konkrétní jed nepotvrdily a egyptský patolog následně pracoval především s dehydratací v důsledku silného zvracení a průjmů; úplně ale nevylučoval ani otravu neidentifikovanou látkou. Nejvyšší soud v ČR ale později zdůraznil, že Nagy zároveň kategoricky nevyloučil ani elektřinu.

Podstatné ale je, že při první pitvě egyptský lékař neobjevil nálezy, které by jej vedly k závěru o usmrcení elektrickým proudem. Když později dostal české rozhodnutí k posouzení, zpochybňoval, že pro ně existují dostatečné důkazy.

A existuje ještě jeden problém. Žaludky obou zemřelých, na nichž egyptští lékaři popisovali změny, už českým patologům bohužel k dispozici nebyly. Pozdější české odborné posudky proto nemohly tento nález přímo znovu přezkoumat. Někteří další patologové se později přikláněli k tomu, že příčinu smrti z dochovaného materiálu nelze bezpečně určit a že gastroenteritidu s dehydratací také nelze jednoduše vyloučit.

Egyptský patolog přitom před českým soudem osobně nevypovídal, ačkoli o jeho výslech obhajoba usilovala a on k tomu byl svolný. Proč nevyslechnout lékaře, který těla pitval jako první a viděl orgány, které později už nikdo v České republice prozkoumat nemohl?

Ani mezi českými odborníky nebyla shoda

Spor o příčinu smrti přitom nekončil mezi Egyptem a Českem. Znalci Radek Matlach a Igor Fargaš, které přizvala obhajoba, zpochybňovali závěr, že Monika a Klára zemřely elektrickým proudem. Za svůj znalecký posudek byli ale později sami souzeni za křivou výpověď a nepravdivý znalecký posudek, proti tomu se ovšem odvolali a jejich dovolání následně odmítl Nejvyšší soud.

Jenže pochybnosti o elektrickém proudu nevyslovovali pouze oni. Další odborníci včetně patologů Iva Steinera a Alexandra Pilina zpochybnili, zda dostupné histologické nálezy skutečně dovolují smrt elektrickým proudem jednoznačně určit a potvrdit.

A ještě v květnu 2026 se případem zabýval americký soudní patolog James Filkins, který po prostudování poskytnutého materiálu uvedl, že podle jeho odborného názoru příčinou smrti Moniky a Kláry nebylo usmrcení elektrickým proudem. Právě další odborné stanovisko je součástí pokračujících snah o znovuotevření případu.

Ani to samozřejmě nedokazuje Kramného nevinu. Ukazuje to ale, že otázka příčiny smrti není z odborného pohledu tak banální, jak by se mohlo zdát z pravomocného rozsudku.

A jak přesně je měl elektřinou zabít?

Ani český soud neurčil konkrétní vražedný nástroj. Nebyl nalezen upravený kabel, který by bylo možné jednoznačně označit za vražednou zbraň. Nebyl přesně rekonstruován způsob, jakým měl Kramný elektrický proud na těla přivést. Elektrotechnické posudky dokazovaly jen to, že usmrcení elektrickým proudem bylo technicky možné.

To je ale něco jiného než důkaz, že právě takto byly obě ženy skutečně zabity. Navíc šlo o dvě oběti – dospělou ženu a osmileté dítě. Není popsáno, zda měly být zasaženy současně, nebo postupně, ani jak měl pachatel zajistit, aby se nebránily. Nebyla prokázána ani látka, kterou by byly před činem úmyslně utlumeny.

Opět: nic z toho vraždu elektřinou nevylučuje. Ale zůstává překvapivě mnoho „mohlo to být takto“ na případ, který skončil výjimečným trestem 28 let.

Kramný přitom rozhodně není bez problémů

Bylo by určitě nepoctivé udělat z Petra Kramného automaticky oběť justice. Jeho chování po smrti manželky a dcery působilo na řadu lidí chladně a necitlivě. Některé jeho výpovědi se měnily. Velmi problematická je například skutečnost, že podrobněji začal mluvit o vytažených či poškozených elektrických vodičích v hotelovém pokoji až poté, co se dozvěděl, že české vyšetřování pracuje s teorií smrti elektrickým proudem. To je okolnost, kterou nelze jednoduše zamést pod koberec.

Naopak některé jiné „důkazy“ proti němu jsou při bližším pohledu mnohem slabší. To, že nepustil do pokoje hotelový úklid, přestože tvrdil, že rodina zvracela a měla průjem, může mít zcela obyčejné vysvětlení. Když je člověku na dovolené špatně a třeba střídavě pospává a zvrací, nepřeje si třeba přítomnost úklidu v pokoji, která by ho rušila. A jen vyšle toho, komu je nejméně špatně, pro to nejnutnější.

Stejně jako nepřekvapí skutečnost, že si od hotelového pracovníka vezme vodu a nový toaletní papír. Ani chladné vystupování, rychlé navazování dalších vztahů nebo neobvyklý způsob truchlení samy o sobě nikoho neusvědčují z vraždy. Nesympatický člověk není automaticky vrah.

Vinen, nebo nevinen?

Se stoprocentní jistotou to nevíme. A možná právě to je na celé kauze nejznepokojivější.

České soudy dospěly k závěru, že jednotlivé nepřímé důkazy vytvořily uzavřený řetězec, který jinou rozumnou možnost než Kramného vinu vylučuje. Kramný byl pravomocně odsouzen a všechny dosavadní pokusy dosáhnout obnovy řízení neuspěly.

Jenže po třinácti letech víme také toto:

  • V policejním přepisu byla usvědčující věta, kterou Kramný ve skutečnosti neřekl.
  • Dokumentace histologie obsahovala fotografie označené jako nálezy dvou různých osob, přestože "omylem" pocházely z jednoho snímku.
  • První patolog, který těla pitval, dospěl k jinému závěru než čeští znalci a před českým soudem nebyl osobně vyslechnut.
  • Část zásadního biologického materiálu (včetně žaludků) už nebyla při české pitvě k dispozici.
  • Ani mezi později oslovenými odborníky nepanuje shoda, že dostupné nálezy spolehlivě dokazují smrt elektrickým proudem.
  • Vražedný prostředek nebyl nalezen a přesný mechanismus dvojnásobné vraždy nebyl přesvědčivě rekonstruován.

Každá jednotlivá chyba nebo pochybnost může mít vysvětlení. Problémem je jejich součet.

Ano, možná vraždil. Možná české soudy rozhodly správně.

Ale trestní justice nemá stát na tom, zda obžalovaný působí sympaticky, zda truchlí způsobem, který od něj společnost očekává, nebo zda si dokážeme představit, že „to asi udělal“.

U výjimečného trestu bychom měli chtít něco mnohem pevnějšího. Ne pravděpodobnost. Ne dojem. Ne příběh, do kterého jednotlivé indicie zapadají. Ale vinu prokázanou bez důvodných pochybností.

A právě otázka, zda byla tato hranice v případu Petra Kramného skutečně překročena, je i třináct let po smrti Moniky a Kláry legitimní.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz