Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Jak rozeznat hřib dubový od nejedlého hořčáka? V žádném případě ne olíznutím! Všímejte si drobností

Foto: Wikimedia commons by Tylopilus_felleus_060914c.jpg, CC BY-SA 2.5

Hořčák je proslulý svou nepříjemně hořkou chutí vyvolávající nevolnosti

Už rostou. Jenže… sbírat houby, jejichž druhem si nejste stoprocentně jistí, se nemusí vyplatit. Navíc ne všechny jedovaté houby mají rourky a naopak. A zejména oblíbený hřib hnědý má nebezpečného dvojníka. Jak ho poznáte?

Článek

Hořčák alias hřib žlučník se velice často podobá hřibu hnědému známému spíše pod označením poddubák. A i když mívá hřib hnědý zpravidla o něco tmavší klobouk, jsou situace, kdy tomu tak být nemusí. Naštěstí existují i další, spolehlivější znaky, jak tyto dvě houby od sebe bezpečně rozeznat.

Hřib žlučník nikdy neolizujte!

I když jedním z nejspolehlivějších signálů, že jste v lese našli nejedlý hořčák je jeho chuť, snažte se ochutnání této houby vyhnout obloukem. Může vám způsobit nemalé zdravotní problémy. Babské rady hovoří někdy také o krátkém olíznutí naříznuté nohy či klobouku, které vám svou hořkou chutí prozradí, že se s jistotou jedná o nejedlý druh hřibu. To je však velice riskantní krok. Pokud se chcete vyhnout nevolnostem nebo brnění jazyku, či dokonce celého patra po následujících několik hodin, rozhodně to nedělejte. Tento nejedlý druh hřibu časem zkušenější oko houbaře pozná i jinak. A pokud si nadále nebudete jistí, nalezenou houbu raději vůbec nesbírejte.

Bílý až růžový klobouk

Nejspolehlivěji poznáte hořčák tak, že má zespodu klobouku nápadně bílé, větší houba poté až růžově zbarvené rourky. O tom, že jste skutečně sebrali jedlý hřib hnědý, se můžete ubezpečit i tak, že jeho klobouk na spodní straně při stisknutí modrá. Obecně platí, že klobouk jedlých hub je charakteristický nejenom rourkami, ale také jejich odstínem. Typicky bývá zbarvený do žluta, dohněda anebo do okrových odstínů. Kromě toho, až na výjimky, mívá hořčák i z vrchu o něco světlejší klobouk. To se ale odvíjí od místa výskytu a druhu lesa, takže toto pravidlo neplatí vždy. Nehledě na to, že i když mívají obě houby poměrně nápadnou síťku na třeni, u velkého hořčáku bývají její oka nápadně protažená. Poznávacím rysem hořčáku může být pro některé i to, že roste o něco častěji v jehličnatých lesích.

Méně známé léčivé účinky

Někteří znalci hub připisují hořčáku méně známé léčivé účinky. Věří, že obsahuje protirakovinné a protizánětlivé složky, které tělu prospívají při prevenci nemocí, proto se podle nich může využívat i při vaření. Lidové rady tvrdí, že stačí hořčák nechat pár hodin v mléce, a tím houbu zbavit hořkosti. To se ovšem nemusí povést vždy. Jediným bezpečným způsobem, jak hořčák používat v kuchyni, je houbu vysušit a namlít z ní prášek. Tím je v menších dávkách možné dochucovat a kořenit pokrmy. Otázkou však je, zda se pro vlastnosti, které mají i jiné druhy hub nebo potravin, vyplatí riskovat nevolnosti a zdravotní problémy.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz