Sběr hřibu královského vás může vyjít na statisíce. Problém je, že se plete s jinými druhy

Asi nejznámějším a zároveň nejchráněnějším druhem hřibu kvůli jeho velice vzácnému výskytu, za jehož sebrání může houbaři hrozit pokuta až ve výši sto tisíc korun, je hřib královský. Houbu vystihuje její typicky narůžovělý klobouk se skvrnami. Rourky bývají žluté až žlutozeleně zbarvené. Klobouk dosahuje rozměrů mezi pěti až patnácti centimetry. Noha bývá žlutá se žlutou síťkou a vespodu někdy trochu načervenalá. Tato teplomilná houba se vyznačuje tím, že roste především v teplých letních měsících. Je ale možné, že na ni narazíte od května až do září. Kromě toho, že se jedná o hřib, který často roste jednotlivě, i jeho četnost je poměrně řídká.

Nejčastěji se hřib královský splete s dalšími druhy hřibů, jako je hřib růžovník a hřib červený. Jak jejich název napovídá, i tyto dvě houby bývají zbarvené do červena. Hřib růžovník je hřibu královskému asi nejpodobnější a je sice jedlý, ovšem také není moc vhodné sbírat, protože i on roste po málu. Odlišuje se barvou nohy – do poloviny má narůžovělý odstín.

Další příbuzný, hřib červený se rozlišuje o něco lépe. Sice roste na podobných místech, kde se v rámci omezených možností občas daří i hřibu královskému, bývá ale výrazně menších rozměrů a také měkčí než hřib královský. Kromě toho, i v tomto případě se vyplatí zaměřit na jeho nohu, která bývá celá zabarvená do červena, žlutá barva typická pro nohu hřibu královského v tomto případě tvoří pouze málo viditelný podklad. Úplný spodek nohy je potom vybarvený nejvýrazněji, červená na něm bývá sytější.

Narazit na hřib královský můžete jenom v určitých místech, jako je Třeboňsko, Písecko, Budějovicko a v okolí vodní přehrady Orlík. Pro růst preferuje jinak jedlý hřib královský, který se u nás přitom ještě na počátku devadesátek mohl normálně sbírat a patřil mezi chutné a oblíbené houby, světlejší lesy, duby a další listnaté stromy, jako jsou buky nebo břízy a hráze rybníků. Protože se už téměř nikde nevyskytuje, dostal se hřib královský mezi vzácné chráněné druhy hub v roce 1992. 

Pokud ho seberete nebo jakkoliv poškodíte, hrozí vám pokuta i okolo sto tisíc korun, pro právnické osoby je poplatek ještě daleko přísnější. Peněžitý trest je může přijít až na dva miliony. Navíc i v tomto případě platí, že neznalost neomlouvá. A to už se skutečně vyplatí se o této houbě raději něco dozvědět a snažit se ji včas rozpoznat ještě předtím, než ji zvednete z mechu.

I když je šance na setkání s hřibem královským poměrně nízká, rozhodně se vyplatí znát, jaký je v takovém případě správný postup, který je zároveň v souladu se zákonem i mykology. Houbu můžete vyfotit, poté si zapsat její polohu podle navigace, abyste o ní mohli informovat nejbližší mykologický spolek. Z hlediska ochrany této chráněné houby jde o velice prospěšnou a užitečnou informaci, jelikož tím pomůžete zmapovat její aktuální výskyt. Po zvěčnění houby ji nezapomeňte opět důkladně schovat, zahrabte ji listím a větvemi i čímkoliv, co je po ruce tak, aby ji neměl šanci najít žádný neukázněný nebo neinformovaný houbař.

Zdroje: cs.wikipedia.org, cs.wikipedia.org, idnes.cz, blog.idnes.cz, cs.wikipedia.org