Článek
Jezeru Toplitz ležícímu v nadmořské výšce 718 metrů se kvůli příběhu o jeho minulosti někdy přezdívá také Hitlerovo. Legendy potvrzené svědky tvrdí, že v něm byly ukryty truhly s pokladem i tajné dokumenty Třetí říše, kterou Němci během 2. světové války vytvářeli. Když viděli, že jejich plány nejspíš padnou a Německo válku prohrává, využili pro svůj úkryt důležitých cenností právě toto jezero. Věřili totiž, že jejich tajemství v něm zůstanou skrytá navždycky.
Sladké i slané zároveň
Jezero samo o sobě fascinuje kromě historiků také biology a další vědce. Přírodovědce zajímá především jeho ojedinělý obsah vody, která je sladká a slaná zároveň, čímž se jezero výrazně liší od ostatních vodních nádrží. Prvních dvacet metrů jeho hloubky je sladkovodních, následujících 86 metrů až ke dnu už tvoří slaná voda. Ta obsahuje jen minimum kyslíku, takže se v ní nevyskytuje žádná fauna a flóra.
Unikátnosti vodní plochy měli využít nacisté s povědomím o blížící se prohře ve válce a ztrátě moci. Nedaleko Toplitz měli utajovanou základnu pro testování výbušnin, torpéd a nebezpečné munice. Kromě plánu na záchranu Hitlera, mysleli také na to, aby se jejich zlaté rezervy pro Třetí říši, drahá umělecká díla a předměty i přísně utajované spisy či projekty nikdy nedostaly na světlo.
Němci věděli, že slaná voda v jezeře zaručí, že jejich majetek vydrží bez úhony u dna celé roky. Kromě toho tehdy neexistovaly žádné stroje, které by dokázaly bedny s tajemným obsahem a významnými předměty vylovit ze dna hlubokého temného jezera s chladnou vodou. Ostatně do oné alpské základny kousek od Toplitz měli příslušníci SS v plánu přivézt a také v ní ukrývat svého poraženého vůdce. Jenže to prý nestihli, protože podle mnohých teorií spáchal 30. dubna roku 1945 sebevraždu v jednom z krytů.
Obrátili se na místní dívku
Protože nacisté potřebovali pomoc s odvozem uzamčených dřevěných beden do jezera, obrátili se přitom na jednu z místních dívek Idu a její rodinu, kterou požádali o pomoc. Poblíž už prý bylo slyšet střelbu osvobozeneckých vojsk.
„Bylo pět ráno, ještě jsme spali, když jsme uslyšeli klepání na dveře. Okamžitě vstávejte. Zapřáhněte vůz s koňmi, potřebujeme vás!… Byl tam velitel. Řekl nám, že tyhle bedny máme co nejrychleji dovézt k jezeru Toplitz,“ vyprávěla později očitá svědkyně Ida Weisenbacher z rodiny tamních farmářů, která bydlela v domě nacházejícím se kousek od samotného jezera Toplitz pro pořad News 60 Minutes II.
Tenkrát teprve jednadvacetiletá dívka dostala od Němců za úkol truhly s cennostmi k jezeru odvézt s koňským povozem. Krabic prý bylo tolik, že je museli odvézt třemi koňskými povozy. Na truhlách prý bylo podle dívky navíc patrné i jejich označení. I když si to esesáci nepřáli, Ida prý viděla na vlastní oči, jak označené truhly vhazují přímo do vody jezera Toplitz.
Objev padělků v jezeře
V roce 1959, čtrnáct let od konce 2. světové války, vydalo jezero první poklad. Výzkumníci v něm objevili celkem 13 beden s padělky britských liber a také některé příslušné dokumenty patřící nacistům. Jednalo se o důležité historické podklady k tomu, že nacisté skutečně padělaly britskou měnu za účelem rozvrácení ekonomik některých států.
Němci se je chystali vypustit do oběhu v rámci utajované operace s názvem Bernard. Falešné libry a jiné cenné tiskopisy donutili nacističtí pohlaváři vyrábět vězně z koncentračního tábora Sachsenhausen v Německu. Falešné bankovky měly podle plánu zapříčinit náhle vzniklou obrovskou inflaci, která by výrazně poškodila ekonomiku Velké Británie a USA.
Tragický skon potápěče pátrání dočasně ukončil
Objev v jezeře se mezi lidmi poměrně rychle rozkřikl, takže se do oblasti rozjeli pátrači pokladů i turisté. Hodně lidí se snažilo najít zbytek hodnotných artefaktů z 2. světové války. V roce 1963 pátrání jednoho potápěče dopadlo bohužel tragédií. Muž se v jezeře utopil. Vzhledem k tomu začal na místě platit dočasný zákaz vstupu a hledání v jezeře. V osmdesátých letech byl přístup k jezeru obnoven.
Neví se, jak je to s pokladem nyní
V roce 2000 historikové, další vědci i hledači pokladů v jezeře začali znovu pátrat po schovaných památkách z války. Odborníci si vzali k ruce pokročilé přístroje, které jim práci v těžko přístupném prostředí jezera měly zjednodušit. Ani s pomocníky moderní doby však nikdo další nebyl během pátrání v hlubinách temné vodní nádrže úspěšný.
Někteří se k jezeru Toplitz vraceli dokonce opakovaně, aby zvýšili šanci, že najdou něco zajímavého a netradičního. Až dosud se ale skoro nic nového najít na dně jezera nepodařilo. Jednou našli badatelé starší kusy dřeva, které možná mohly pocházet z truhel vhozených do jezera. To by ale znamenalo, že nacistický poklad přece jenom vliv okolního prostředí nevydržel. Nenašly se o tom ale zatím žádné další potřebné důkazy a také se neví, zda je v jezeře ještě vůbec co hledat.
