Článek
Hlístoun červenoploutvý nebo také červenohřívý, jak název napovídá, s výrazně červenou hřbetní ploutví je velmi vzácný živočich žijící hluboko v oceánských vodách. Vidět ho plavat někde u hladiny nebo v mělčí vodě patří k opravdu neobvyklým jevům. Jenže to se letos podle několika svědků změnilo. Od začátku roku 2026 ho nezávisle na sobě spatřilo už několik jedinců. Fakt, že se v mělkých vodách objevuje, opakovaně vyvolává zejména v pověrčivých turistech z různých koutů světa velké obavy. Hlubinný živočich byl podle mnohých v minulosti předzvěstí blížící se katastrofy, jiní ho považují dokonce za znamení úplného konce světa.
Pověry vychází z podezřelých souvislostí
Navzdory nízkým šancím na setkání s ním a tomu, že hlístoun byť je podobný hadovi, není nebezpečný, berou všichni spatření tohoto tvora jako důvod k útěku. A to ideálně rovnou přes několik států. Pověst, která rybě soudného dne předchází, vznikla na základě skutečných souvislostí (anebo náhod) výskytu této ryby a brzkého řádění přírodních ničivých sil. Hlístoun červenoploutvý se běžně pohybuje v hloubce kolem jednoho kilometru.
Negativní dojem, který rybě předchází, hovoří o tom, že pokud se objeví mimo své teritorium, nikdy to není jenom tak. Jinak neškodný tvor dorůstající velkých rozměrů až do délky kolem 10 metrů s vypoulenýma očima se už v minulosti nachomýtl v mělčích vodách bezprostředně před tragickými událostmi, jako je silné a nebezpečné zemětřesení nebo tsunami. V Japonsku se kvůli těmto mýtům hlístounům začalo přezdívat „Poslové z paláce Boha moří“.
Právě z Japonska pochází jeden z nejzvláštnějších příkladů spojitosti mezi přírodní katastrofou ničivých rozměrů a častým objevováním se hlístouna v daném období poblíž pobřeží. V roce 2011 se tam už celé měsíce předtím, než došlo k zemětřesení, následně k tsunami, a důsledkem toho k tragickému výbuchu jaderné elektrárny Fukušima, „Posel z paláce boha moře“ ukazoval na různých místech v mělké vodě znovu a znovu.
Námořníkům připomínal hada či úhoře
Dalším faktorem, proč tato nejdelší kostnatá ryba děsí lidstvo včetně otrlých námořníků už odpradávna, může být právě její podobnost s hady a úhoři. Rybí Nostradámus nemá vzduchový měchýř a svým po stranách zploštělým tělem hýbe hodně podobně jako zmiňovaní živočichové. Namísto klasického plavání jeho pohyb připomíná spíše nakrucování. Kromě toho jsou při něm hlístouni ve svislé poloze, čímž se liší od úhořů. Nachází se téměř ve všech oceánech a mořích. Lidé jednu dobu považovali hlístouna, který přestože není agresivní, klame vzhledem predátora, za vůdce sleďů a lososů migrujících mořem v hejnu.
Mezi obyvateli zemí, kde se ukazuje nejčastěji, si hlístoun vysloužil přezdívku ryba soudného dne. Ti se na základě opakujících se skutečností začali domnívat, že se živočich rozhodne pro vyplavání k hladině pouze ve výjimečných případech, kdy chce lidstvo varovat před hrozícím extrémním nebezpečím.
Letos se hlístoun ukázal už po několikáté
Vzácný živočich se některým svědkům v letošním roce ukazuje už od začátku roku pravidelně u Mexického pobřeží, což místní i turisty silně znepokojuje. Většina těch, kteří se obávají a u nichž tento fakt vyvolává strach, se už více méně setkala s naplněním této oficiálně nepodložené pověry. Odvolávají se na výskyt ničivých hurikánů a zemětřesení v oblastech, kde se ryba soudného dne víckrát pohybovala těsně pod hladinou.
Deník Today informoval o pozorování dvou rybích Nostradámů letos v březnu. Konkrétně byli viděni ve městě Cabo San Lucas, kde je moře vyplavilo přímo na pláž. Pohotoví návštěvníci je možná zachránili tím, že je hned úspěšně vrátili do moře.
Mezi potápěče, kteří se s touto rybou setkali letos tváří v tvář, patří Aidan Bedford. Letos v dubnu se potápěl poblíž mysu s majákem v Baja California Sur v Mexiku, když mezi pestrobarevnými podmořskými živočichy spatřil taktéž několikametrového hlístouna červenohřívého.
„Něco takového jsem vůbec nečekal. Hlístoun byl dlouhý asi sedm metrů a zvolna plul křišťálově čistou vodou na mělčině,“ svěřil se překvapený Aidan na svém účtu na sociálních sítích. Vystrašení komentující v reakci na to přispěchali s obavami o konci světa. „Stává se to pokaždé, když máme rok s obrovským El Niñem,“ konstatoval například jeden z nich s tím, že věří na souvislost mezi pověstí ryby a přírodními pohromami.
Jiní uživatelé zase mluvili o tom, že ryba může být nemocná nebo mít nějaké problémy ve svém přirozeném prostředí v hlubinách oceánů. S tímto stejným postřehem přišel a souhlasil taktéž samotný potápěč Aidan, jenž rybu soudného dne natočil v pro ni méně přirozeném prostředí mělkých vod, a který na tento fakt upozorňoval. Tak či tak se většinou všichni shodli, že její pohyb v malé hloubce není zrovna pozitivním signálem.
Mýty už se zabývali i vědci
Nelichotivými pomluvami hlístounů se už pro jejich četnost začali zabývat také japonští vědci ve svém výzkumu z roku 2019. Hlubinného tvora se přitom v jeho obvyklém prostředí v hloubce kolem jednoho kilometru podařilo potápěčům zachytit na video teprve v roce 2010.
Nicméně odborníci došli k závěru, že mezi případy živelných pohrom a vynořováním tajemného živočicha není žádná prokazatelná souvislost, a že tak pravděpodobně jde pouze o lidové povídačky založené na náhodném sledu událostí. Nepěknou nálepku nosí hlístoun podle současných poznatků tedy asi neprávem. .
Pravdou však zůstává, že z objevu rybího Nostradama u mořské hladiny můžeme vyčíst i další alarmující skutečnosti nebo upozornění, třeba na zhoršenou kvalitu životního prostředí v oceánech a na živočichy, kteří se v nich možná nemají tak dobře, jak bychom si přáli.
