Článek
Určitě je máte v kanceláři nebo provozu taky. Ten typ lidí, kteří když se dovědí o nové aplikaci, rovnou ji stahují do mobilu nebo kompu, zbytek dne ji testují, a o každé další její funkci nadšeně informují okolí. Jsou to ti samí, kteří jako první nosili chytré hodinky, náramky a chatovali s umělou inteligencí. A právě z těchto technických „hračičků“, kteří často vůbec nemají technologické vzdělání a pracují v netechnických oborech, bude co nevidět nejžhavější zboží na trhu. A to ve všech odvětvích. Důvod je jednoduchý – digitální revoluce, na jejímž prahu stojíme, totiž z gruntu promění úplně všechny obory. Téměř na všech pozicích v jakékoli firmě se budeme brzy učit každý den tolik nových věcí a zavádět změny, o jakých se nám dnes ani nesní. A mít v týmu nadšence každodenním změnám otevřené, to bude pro zaměstnavatele obrovská výhoda.
Podle průzkumu organizace McKinsey Global Institute bude pravděpodobně až 375 milionů pracovníků na celém světě muset do roku 2030 změnit zaměstnání nebo se naučit nové dovednosti kvůli rozvoji umělé inteligence a automatizace. To je pouhých sedm let. Proto budou firmy hledat přednostně lidi, kteří mají schopnost rychle se na tyto změny adaptovat. Nadšení pro inovace bude žádané všude a u všech: ve stavebnictví stejně jako v obchodě či elektrotechnice, u účetního stejně jako u lékaře či učitele.
Háček je v tom, že lidí otevřených změnám je v populaci vždycky jen malé procento.
Lidí otevřených změnám je pouze šestina
Podle teorie zvané difuze inovací, kterou v šedesátých letech zformuloval americký sociolog Everett Rogers, se lidé ve schopnosti osvojit si novinky dělí do několika kategorií. Změnám nejotevřenější jsou inovátoři (angl. Innovators), a hned za nimi následují tzv. Early Adopters, což lze přeložit jako „časní osvojitelé“. Dohromady je jich 16 procent. Na opačném pólu stojí stejně početná skupina „opozdilců“ (angl. laggards), která má tendenci při změnách „remcat“, brzdit je, některé inovace dokonce bojkotovat. Zbývajících 68 procent tvoří více či méně průměrná většina. Je asi jasné, jaký typ lidí bude mít během digitální revoluce u výběrových řízení navrch. Zaměstnavatelé si budou pečlivě hlídat, aby přijímali uchazeče, u nichž učení se novým věcem nebude jen hezkou větou v životopisu. Ovšem i v tomto případě platí, že nic není černobílé.
Nekritické nadšení pro vychytávky může škodit
Kouzelné slůvko zní „diverzifikace“. Žádný pracovní tým by neměl být jednobarevný. Skupina jednostranně orientovaných lidí má vždy své limity. Lidé vrhající se bezhlavě do každé novinky mohou leckdy způsobit více škody než užitku. Rozvážnější a střízlivější přístupy přirozených skeptiků naopak vytvářejí nadšencům a průkopníkům přirozený korektiv. Ideální pro každého zaměstnavatele bude poskládat tým tak, aby v něm bylo dost inovátorů se zálibou v nových technologiích, nechyběly však ani kritičtější pohledy, a to vše ladilo s firemní kulturou a chemií.
