Článek
Keporkak, celosvětově známý jako Timmy nebo Hope, několikrát uvízl v Baltském moři v Německu a ke konci dubna tohoto roku a celý květen probíhala snaha ho zachránit. Záchraně však předcházel boj s úřady o to, aby se vůbec mohli o tu záchranu pokusit a od Ministerstva životního prostředí v čele s ministrem Tillem Backausem si vyjednali její toleranci.
Průběh záchrany byl po celou dobu provázen obrovským nasazením jednotlivců, dobrovolníků z řad německé DLGR, byli povoláni odborníci z celého světa, vystřídalo se několik veterinářů. Součástí bylo také vyjednávání o postupu mezi jednotlivými úřady, shánění různých povolení, materiálu, výbavy a léků. Byl vytvořen neskutečný mediální tlak a jednotlivé kroky se začaly jevit nepřehledné a nejasné. Kolem této mise se pohybovalo velké množství lidí jak navenek, tak v zákulisí a již nebylo zcela jasné, kdo této akci velí a kdo rozhoduje o jednotlivých krocích a následném postupu. Vždy se něco naplánovalo, ale jak nastal čas plnění, neproběhlo to.
A tak se ztrácel drahocenný čas.
Ale nakonec se keporkaka Timmyho konečně podařilo dostat na plavidlo tzv. zaplavitelnou bárku, která ho měla odvést z Baltského moře a poté měl být vypuštěn nejlépe v Severním moři, ale ideálně až v Atlantickém oceánu. Den vypuštění a den před tím a možná i během přepravy nejspíš došlo na bárce k jeho zranění. Zřejmě nebyla dostatečně zajištěna proti poranění, jak bylo slibováno. Jak vypadala Timmyho bárka se můžete podívat zde.
Okamžik vypuštění nebyl zaznamenán, ale na veřejnost se dostaly úryvky videa, kdy muž, kapitán bárky, který neměl žádné zkušenosti s velrybami a na kterého nebyl keporkak zvyklý, stojí u jeho hlavy a cosi s ním provádí, okolo stojí hulákající posádka a Timmy vydává zvuky, které jsme v průběhu sledování celé jeho záchrany dosud neslyšeli. Spousta lidí to hodnotí jako nářek a projev velkého strachu a bolesti.
Co se stalo?
Den předtím (1. 5.) proběhly dva pokusy o vypuštění, které monitorovala německá zpravodajská agentura NEWS5. Vypadalo to hrozně. Bárka byla nakláněna a předpokládalo se, že by Timmy mohl vyplavat do otevřeného moře, jenže byl otočený a pozadu plavat nemohl, házelo to s ním a působilo to, že se snaží udržet v bárce a posunout zpátky ke stěně, kde se cítil nejbezpečněji, tak se snažili ho vytáhnout pomocí lan, které uvázali kolem jeho ocasní ploutve. Po těchto dvou neúspěšných pokusech došlo k několika poranění a možná i k nalomení ocasní ploutve. Popis Jeffa Fostera, co se stalo při vypuštění 2. 5. si lze přečíst zde.
Noc plná nejistoty
Neklidnou noc z prvního na druhého května tak měli lidé, kteří sledovali Timmyho záchranu po celou dobu a přáli si, aby tým uspěl a doufali v happy end, kdy uvidí Timmyho, jak vyplouvá z bárky a plave vstříc své šanci na život a místo toho se jim druhý den ráno naskytl pohled na prázdnou bárku. A nikdo nevěděl, jak vypuštění proběhlo. Byl ro záměr? Anebo to reportéři hrubě podcenili, vyspávali a neměli ještě ani nabitý dron. Když už ho vypustili, zabírali prázdnou bárku ze všech stran a posléze vodní hladinu. A najednou ho našli! Plaval, vypouštěl fontány. Zdálo se, že má docela na spěch. Zřejmě byl ve stresu a dezorientovaný. Ale plaval. Ale byl to opravdu Timmy? Nebo další velryba? Byl Timmy mrtvý, anebo už byl dávno jinde? Nebo ta mrtvá byla jiná velryba? Jeho příbuzná? Matka, sestra? To vše se nyní stává předmětem vzrušených diskuzí a dohadů.
Jistý Michael Rau a jeho tým si dali tu práci a začali porovnávat a zkoumat jednotlivé snímky, a nakonec našli na záběrech NEWS5, že v době vypuštění tam byla ještě jedna velryba.
A nyní je k dispozici i video z vypuštění:
Analýza DNA
Výsledky DNA, zda se v případě mrtvé velryby vyplavené u Anholtu v Dánsku opravdu jedná o Timmyho, měly sloužit jako 100% potvrzení. Ne snaha o vyvracení na truc. Pár lidí ze záchranné iniciativy tomu prostě odmítli věřit, a tak zajistili toto ověření z vlastní iniciativy, což se samozřejmě některým lidem nelíbí. Konkrétně se o to zasadila Dr. Kirsten Tönnies a když začala chystat konferenci, kde hodlala sdělit výsledky DNA testů, stala se terčem výhrůžek, restrikcí a hrozí jí i to, že přijde o licenci. Přečíst si o tom v češtině můžete zde.
Žije Timmy, nebo ne?
Někdo věří, že mrtvá velryba nalezená u ostrova Anholt byla Timmy. Jiní věřili a stále věří, že to byla jiná velryba. Může to být i tak, že mrtvá velryba u Anholtu opravdu nebyla Timmy, ale kde máme jistotu, že Timmy plave živý a zdravý v Atlantiku? Možná nakonec podlehl zranění nebo vyčerpání. Já si totiž neumím představit, že po tom všem by dokázal dlouhodobě přežít. Ale to neznamená, že bych tomu odmítala uvěřit. Vzhledem k tomu, že těch velryb se v Baltském moři za poslední roky vyskytlo víc než jedna, tak by to nemožné být nemuselo. Věřila jsem, že mrtvá velryba u Anholtu není Timmy až do doby, kdy jsem si udělala srovnání vzorku ocasní ploutve s podvodními záběry. Ale pokud se teď jedná o příbuzenském vztahu, naděje se mi opět vrací.
Nedokážete si představit, jak jsem rád, že vám mohu říct, že Hope plave někde ve světě. A že záchrana – a všichni lidé, kteří se na ní podíleli – byla úspěšná.
Někteří lidé věří, že keporkak, který dostal jméno Hartwin a nyní plave v baltských vodách je právě Timmy, ale je možné, že je to jeho příbuzný.
Naděje umírá poslední
I přes to všechno byla spousta lidí, kteří šli až za hranice svých možností, opustili svou práci, závazky, rodinu, věnovali svůj čas a úsilí, aby se pokusili zachránit toto nádherné vnímavé zvíře a pak tací, kteří sledovali jen své zájmy a nezacházeli s ním dobře. Při vypuštění s ním nebyli lidé, na které byl zvyklý a kterým věřil.
Ti, kteří měli od samého začátku čisté úmysly věřím, že jsou: Jens Schulz, Sergio Bambaren, Dr. Janine Bahr-van Gemmert, Dr. Kirsten Tönnies, Pedro Baranda a jistě i další.
Zdroje:
https://www.wismar.fm/dna-raetsel-um-buckelwal-timmy-widerspruechliche-dna-proben-sorgen-fuer-verwirrung/
