Článek
Jen v letošním roce jich bylo nalezeno 10 u pobřeží Britské Kolumbie a dalších 30 ve státě Washington. Podle NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) bylo k 8. červenci 2026 zaznamenáno celkem 145 mrtvých plejtvákovců šedých na území Mexika, USA a Kanady. Celkový počet za rok 2025 činil 179, v roce 2024 to bylo 61 a v roce 2019 už 216.
Uznávaný mořský biolog Jim Darling, který se studiem plejtvákovců šedých zabývá více než 40 let, varuje před znepokojujícím vývojem. V loňském roce zveřejnil otevřený dopis společně s dalšími dvěma odborníky na velryby z Mexika a USA, v němž upozorňují na drastický pokles populace, častý výskyt podvyživených jedinců a klesající reprodukce.
Největší populace velryb šedých podniká každoroční migraci až 22 000 kilometrů mezi rozmnožovacími oblastmi Baja California v Mexiku a lovišti u Aljašky. Velryby jsou oslabené zejména na jaře, protože několik měsíců přijímají jen minimum potravy, anebo žádnou. Mnoho jich tak zřejmě nedokáže včas dorazit zpět do arktických krmných oblastí a cestou hynou hlady.
Velryby jako turistická atrakce
Během letních dnů míří stovky turistů k přístavištím v Tofinu v Britské Kolumbii – městečku, které se rozkládá na západním okraji ostrova Vancouver. Lákají je pláže, deštný prales, ale velryby šedé jsou hlavní turistickou atrakcí. Pohlédnout do očí velrybám i se jich dotknout je zážitek, pro který si jezdí. Jenže když zaplňují lodě na pozorování velryb a vyrážejí za nimi se svými mobily na selfie tyčích, aby si zvěčnili ten okamžik, neví, že tato zvířata jsou v potížích. Mnohá z nich jsou vyhublá, hladoví a v některých případech i umírají.
Co stojí za jejich úhyny?
Vědci se domnívají, že změna klimatu výrazně mění mořské prostředí arktického oceánu. Tání mořského ledu a rostoucí teplota vody způsobují úbytek drobných korýšů (např. krillu) bohatých na živiny, kterými se velryby šedé běžně živí. Pod ledem rostou specifické řasy sloužící jako jejich hlavní zdroj potravy a úkryt. Ztráta ledu tak narušuje potravní řetězec. Místo toho stále častěji nacházejí menší medúzy, které jim však dodávají výrazně méně energie a v důsledku toho ztrácejí na váze a dlouhou migraci tak jen stěží přežívají.
Dále jsou příčinou srážky s loděmi, ropné skvrny, zamotávání se do rybářských zařízení, znečištění mikroplasty, podvodní hluk ze seizmických průzkumů, průmyslové těžby ropy a zemního plynu a škodlivé květy řas (HAB) produkující toxiny, které mohou velrybám způsobit chronická onemocnění i smrt.
Různé toxiny obsažené v těchto škodlivých řasách mohou velrybám ovlivnit nervy a svaly, otupit smysly a snížit schopnost správného pohybu, způsobit dezorientaci a záchvaty.
Toxiny produkované řasami mohou v mořských ekosystémech přetrvávat a dostávat se do těl velryb prostřednictvím krillu a ryb, kterými se živí. Podle vědců by tyto toxiny mohly na velryby působit dlouhodobě a případně snižovat jejich schopnost rozpoznat rybářské vybavení či blížící se plavidla a vyhnout se jim.
Tato Studie odhalila souvislost mezi škodlivými květy řas (HAB) a úhynem velryb způsobeným lidskou činností ve vodách USA.
Uhynulý pletvákovec šedý, Long Beach, Washington, rok 2019
Situace začíná být kritická
Podle odhadů NOAA počet populace plejtvákovců šedých ve východní části severního Tichého oceánu v roce 2016 z přibližně 26 960 klesl do roku 2025 na zhruba 12 950, což je o více než polovinu během těchto několika let.
Situace je obzvláště kritická pro dvě malé populace velryb šedých. Ta první obývá vody kolem ostrova Vancouver a severní části státu Washington a čítá asi jen 240 jedinců. Druhá poblíž ruské Sachalinské oblasti s počtem pouze 200 podle vědců již splňuje kritéria pro vysoce ohrožený druh.
Vědci z COSEWIC (Výbor pro status ohrožené divoké přírody v Kanadě) doporučili oficiálně klasifikovat tuto populaci jako ohroženou již před devíti lety. Na rozhodnutí kanadské vlády se však stále čeká. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že posouzení je složité a vyžaduje pečlivé přezkoumání.
Není to však poprvé, co je populace velryb šedých v takovém stavu. Severoatlantické velryby byly v 18. století vyhubeny lovem, zatímco tichomořská populace stejnému osudu unikla jen těsně.
Pomalou reakci úřadů kritizují také zástupci původního obyvatelstva Tla-o-qui-aht a starosta města Tofino Dan Law. Varují, že bez rozhodných ochranných opatření by mohlo uhynout více plejtvákovců šedých a tento druh by mohl opět čelit dlouhodobé hrozbě vyhynutí.
Zdroje:
https://www.cbc.ca/radio/whatonearth/grey-whales-under-threat-9.7261423
https://eu.usatoday.com/story/news/state/california/2026/07/09/california-gray-whale-strandings-2026-west-coast-surge/90866143007/
https://news.mongabay.com/2025/02/study-suggests-algal-blooms-disorient-whales-putting-them-in-danger/
