Článek
Nabízím dvě morčata, původně pro hady.
Jsou neochočená, pohlaví nevím.
Kdyby někdo další chtěl skrmit :-)
Tak zněl inzerát od anonyma, který se objevil v regionální skupině města, jenž sousedí s tím naším a jejíž hlavní náplní mají být informace o různých akcích a dění v něm, takže ne vyloženě inzertní.
Protože byl anonymní, působilo to na mě, že je to spíš provokace. A i kdyby ne, dotyčný si je vědom, že reakce nemusí být nejvstřícnější, a také mi připadalo, že to tam nepatří. Že pro udání živé krmě tohoto charakteru jsou specializované skupiny či fóra. Takže jsem reagovala tak, jak jsem reagovala:
Hnusný inzerát a ještě takto podaný…a proto i anonym, že?
V onom prostoru a chvíli to má úplně jiný rozměr. A na místě, které k tomuto není určeno to nemile překvapí a působí nekomfortně. Ovšem jak na koho. Zajímavé byly ony reakce.
Některé souhlasné, jak jsem to podala a bylo pochopeno, jak jsem to myslela. Jiné posměšné, jak už to tak na sociální síti bývá. Nic, co by mě ještě dokázalo překvapit či vyvést z míry.
Ale jedna stála za to. A ta byla přímo od dotyčného inzerujícího, který po první reakci nelenil a inzerát podal znovu, ale už ne jako anonym, avšak pochybuji, že ono jméno, které zvolil pro vystupování na této sociální síti se shoduje s tím, které má v občanském průkazu a ráčil mě i označit, abych byla prý spokojená se zadáním. Vložil totiž do vlákna foto „přímé akce“, když jeho had požírá asi potkana, dle zbývajícího viditelného zadečku s přimáčknutými pohlavními orgány a trčícím ocasem. Jsem již zvyklá od dětství, že když dáte vědět, že vám něco vadí, tak vám to budou schválně dělat, takže je někdy lepší nedávat to příliš najevo, a takto to funguje i na sociálních sítích, kde to však v elektronické podobě zůstává. Ale tady jsem se nechala unést momentálními emocemi.
Tedy v tomto inzerátu nešlo dotyčnému o to, že by chtěl dát morčatům šanci na život, které koupil kdoví kde, možná na místě, které není oficiálně určeno ke koupi potravy pro hady. Myslím si, že když se chovatel hadů dostane do situace, kdy potřebuje nutně svého provazovitého mazlíčka nakrmit, přistoupí i k tomuto řešení, prodejci jistě neřekne, že je má pro hada, věřím, že by mu je pak neprodal. Zde tedy hadař nabízel potravu jinému hadaři. Jsou takoví, co si tento krmící akt i fotí nebo dokonce i natáčí a to od začátku až do konce.
Potrava pro hady živočišného původu by snad měla být i nějak humánně usmrcena a teprve poté by měla sloužit jako potrava. Nejsem chovatel hadů a nikdy nebudu, ale jak jsem se zběžně dočetla, morčata jsou pro ně hůře stravitelná, protože mají tvrdé zuby i kosti a silnou, tuhou kůži, což jim může způsobit trávicí problémy, tedy pro ně ani nejsou tou nejvhodnější potravou.
Našla se však dobrá duše, která je nechtěla jako potravu pro někoho jiného, ale jako mazlíčky. Dojela, převzala a pak mi, což jsem vůbec nečekala, poslala zprávu, že morčata má a na moje požádání i fota morčat. Byla jsem zvědavá, jak vypadají. Jako malá jsem morčata chovala a mám na ně moc krásné vzpomínky. Na malé společníky mého dětství. Zvlášť na toho úplně prvního, o kterém jsem již psala v jiném článku.
můj kamarád z dětství
Někdo je holt chovatel spíše „pozorovací“, co občas nechá svého kamaráda obtočit kolem ruky nebo podél těla, krku, pokud to není škrtič, a někdo je zas spíše „mazlící“. Morče, kočka, pes se vyloženě pomazlí, přitulí a jak se zpívá v jedné písničce: „Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá a mají hebkou srst.“
Právo silnějšího, zákony přírody, potravní řetězec, tak to v přírodě i chovatelství chodí. Ale když se ocitneme v oné bezprostřední blízkosti, když máme možnost rozhodnout, vnímáme to všelijak. Co uděláte, když uvidíte, jak se do pavučiny chytne motýl? Třeba taková Babočka paví oko? Necháte to být, anebo roztrhnete pavučinu, než pavou přiběhne? Mně osobně zrovna u pavouků ten jejich způsob obživy připadá nejvíc férový, udělají si síť a čekají, je to buď a nebo, než když se vyloženě loví. Ale kdo má právo rozhodovat o něčím životě? Asi je to i o našich preferencích, který tvor v nás vyvolává příjemnější pocit a kterému v té chvíli více fandíme. Třeba v tomto videu pomohli antilopě, anebo pávovi. A někdo si zas řekl, že chudák had, teď bude mít hlad.
Ale kdo jsme my, abychom rozhodovali, kdo bude žít, a kdo ne?
Zdroj:
veřejná facebooková skupina
