Článek
Česká republika je známá jako země náruživých zahrádkářů. Kdo nepěstuje zeleninu, věnuje se pěstování květin či okrasných stromů a keřů. Koncem ledna pomalu začíná zahradnický rok. Nebo je to mýtus? Margarita Utevská si myslí, že je omyl domnívat se, že zahradnický rok někdy končí a pak začíná — ten je podle ní jako život a točí se dokola: „Když příroda odpočívá, zemědělec se učí, plánuje, objednává osivo a upravuje nářadí, dokumenty a všechno, na co nezbývá čas během sezóny,“ říká Margarita, která vám představí svoji práci v Zahradách Myšlín.
Představíš čtenářům projekt Zahrady Myšlín – co zde najdou, jaké akce pořádáte? Co je náplní tvé práce?
Zahrady Myšlín objevila majitelka Jana Moravová v roce 2017 jako opuštěný statek a od té doby věnuje veškerý svůj čas a síly jeho obnově a vytváření oázy klidu v přírodě. Škála nabídek Zahrad je velmi široká – zde si najdete zábavu od dětí až po seniory. Probíhají zde environmentální programy pro školky a školy, příměstské tábory, pořádají se teambuildingy firem s rekreačními aktivitami, konají se zde lekce jógy jak skupinově, tak i víkendové zájezdy, je možné přijít na masáž do velmi útulné místnosti. Zde lze uspořádat svatbu, narozeninovou oslavu, a dokonce i smuteční obřad. Ale i bez organizace nebo předchozí dohody je každý vítán – od konce března otevře své dveře bistro, kde si můžete zajít na snídani nebo oběd, dát si skvělou bio kávu nebo bylinkový čaj s dezertem. Přesné datum najdete na našich sociálních sítích.
Unikátnost místa spočívá v tom, že většina surovin pro bistro se pěstuje na místě nebo se dováží z lokálních farem s historií a podobnou vizí. Kromě toho se zde konají akce na zachování tradic a sblížení místního obyvatelstva — velikonoční či adventní víkendy, podzimní slavnosti, workshopy. No, a hlavně je to kouzelné místo. Usednout si na trávu, poslouchat ticho, zpívání ptáků, bzučení včelek, pasoucí se ovečky, je to prostě odpočinek pro duši.
Moje hlavní oblast odpovědnosti je pěstování zeleniny a všechno s tím spojené: plánování, sklizeň, zpracování. Letos připravujeme pro zákazníky nový produkt – bedýnky zdraví. Zákazník obdrží nejen ekologickou zeleninu a byliny ze Zahrad, ale také nové zkušenosti a znalosti: informace o nové zelenině, recepty, tipy a triky na vaření nebo uchování a možnost se naučit vařit mnohem více zeleniny, než je obvyklý výběr ze supermarketu.
Kromě toho se vždy ráda podělím o znalosti a zkušenosti. Od poloviny dubna budeme prodávat sazenice zeleniny a letniček, tento rok také nově nabízíme i trvalky. Ráda komunikuji se zákazníky, pomáhám jim vybrat to správné, vyprávím, jak dosáhnout nejlepších výsledků, co lze spojit na záhoně a jaká synergie funguje dobře, nebo kde naopak mezi rostlinami nastane konkurence. Ráda sdílím přírodní způsoby podpory rostlin a jak je chránit před škůdci. Příroda je velmi moudrá, stačí ji jen pozorovat a učit se od ní a najdou se mnohé odpovědi.
Jaké rostliny zde pěstujete? Odkud berete semínka?
Důležité je začít tím, že vše, co roste na Zahradách Myšlín, roste v ekologickém režimu. To znamená, že nepoužíváme umělá hnojiva ani postřiky. A to již klade určitá omezení na výběr rostlin, které používáme. Při výběru rostlin se řídím tím, která rostlina se bude cítit na daném místě dobře. Můžeme to říci tak, že nemám v úmyslu za každou cenu vypěstovat meloun, který není moc vhodný (zatím) pro naše klima. Je to možné udělat, ale proč a za jakou cenu?! Na Zahradách Myšlín najdete tradiční výběr zeleniny od listové po plodovou zeleninu, kde přizpůsobujeme odrůdy místním podmínkám.
Kromě zeleniny pěstujeme léčivé byliny a květiny. Koncem června je samostatným potěšením a okouzlením pro oči pozorovat kvetoucí levandulové pole, poté oranžovou barvou v poli rozkvétá měsíček. Celkem pěstujeme a sbíráme 15 druhů bylin, ze kterých následně mícháme naše čajové směsi.
I osivo pro ekologické zemědělství musí být v ekologické kvalitě. To znamená, že semínka nejsou mořená a rostliny, ze kterých jsou získávána, rostou v ekologickém režimu. Situace s bio osivem v České republice je poměrně složitá. Většina osiv pro ekologické zemědělce jsou objednávána z Německa.
Kdy a jak jsi se zahradničením začala? Co tě na tom baví?
V podstatě se v zahradničení ještě cítím jako kojenec. Vždy mě to táhlo k půdě a k pěstování, ale jsem úplně městský člověk. O domě na vesnici jsem snila od chvíle, kdy jsme se přestěhovali do České republiky, pěstovala jsem džungle pokojovek a během sezóny sbírala vypěstovanou úrodu na balkoně. Když jsme si koupili dům se zahradou v Mirošovicích, ponořila jsem si ruce do skutečné půdy. Jasně jsem věděla, že budu tvořit svoji zahradu pouze přirozeným způsobem, studovala jsem knihy a kurzy zahradničení v souladu s přírodou – od přírodních zahrad po permakulturu a biodynamické zemědělství.
Po různých kurzech jsem pochopila, že se potřebuji ponořit více do hloubky a tím jsem se dostala na Vyšší odbornou školu ekologického zemědělství. Nyní jsem ve druhém ročníku a zdá se mi, že čím více se učím, tím méně vím.
Jaké máš úspěchy ve svém oboru? Na co se letos chystáš?
O úspěších mluvit je obtížné. Asi největším svým úspěchem považuji své malé zahradnické projekty pro zákazníky, kteří měli před oknem zelenou placku, a nyní mají přírodní oázu a možnost utrhnout si něco jedlého na talíř. Není to moc složité vytvořit zahradu, která vypadá krásně na fotce. Mám ráda tvořit zahrady, které se stanou součástí domu a rodiny, jako živý organismus, jako mazlíček, o kterého se starat je radost, protože je jasné, jak a proč to dělám. A když mi pošlou fotografie proměny – to je úspěch, který si ráda přisuzuji. Letos ale pracuji na plný úvazek na Zahradách Myšlín, hlavní cíle jsou úspěšně provést projekt „Bedýnky zdraví“, podílet se na zahájení výroby zavařenin a bylinkových čajů.
Čerpáš inspiraci v zahraničí, popř. kde – jaké projekty, země a proč?
Ano, je to velká zásluha Farmářské školy – často jezdíme na semináře do Německa, Rakouska a Švýcarska. Tyto země mají stabilní dlouholetou tradici ekologického a biodynamického zemědělství a rádi sdílí svoje zkušenosti. Ale i v České republice existují úspěšné příklady ekologických farem, kam jezdíme a učíme se. Každá zkušenost je velmi cenná, protože můžete nejen vidět vychytávky, postupy a nářadí, které fungují, ale také se poučit z chyb. V zemědělství trvá chyba jeden rok. Pokud uděláte něco špatně, poznáte to až po sezóně a můžete to zkusit příští rok jinak. A kvůli tomu jsou tyto chyby velmi drahé. Někdy přemýšlím v duchu, že pokud se docela optimisticky podívám na svůj věk, tak pracovně mi zbývá ještě asi 30 chyb. To je rozumná úvaha a motivace ke studiu a zapojení se do procesu naplno.
Věnuješ se zahradě i doma? Máš to stále jako koníček nebo jen jako práci?
Vlastní zahradu může člověk tvořit neustále, protože roste sama, dostane nové zkušenosti, chce vyzkoušet něco jiného. Na zahradě se učím pozorovat a zpomalit se. Byla pro mě velkou osobní výzvou: naučit se udělat pokrok a pak to nechat být, jen sledovat a pozorovat změny. Moje zahrada zůstává samozřejmě koníčkem. Chtěla bych i práci nazvat svým oblíbeným koníčkem, protože pokud vstáváte ráno a nechcete jít do práce – tak proč to všechno dělat?! Život je na to příliš krátký.
