Článek
Nedělat neznamená dodělat
Slovo neděle v sobě ukrývá jasný návod k použití - má být o nicnedělání, o tichu a klidu. Jenže zkuste vysvětlit mému sousedovi, že „nedělat“ neznamená totéž co „dodělat, co jsem nestihl za týden.“
Pan Lojza je jinak docela fajn chlap, a kdyby nebylo toho nedělního vrtání, nemohla bych proti němu říct ani slovo. Jenže právě o to jde! Sotva zakokrhá první kohout, z jeho bytu se začíná ozývat vrtačka, proti které nepomáhají špunty do uší, hlasitá hudba, a dokonce ani zoufalé bouchání do zdi s výkřiky: „Haló, víte, že je neděle?“. Nečekala bych to, ale dočkala jsem se slušné odpovědi přes zeď: „Vydržte, musím to dodělat.“
Nebudu do toho dál vrtat
No vida. Soused to v devět ráno musí dodělat a já si mám trhnout nohou? Ráda bych alespoň nedělní dopoledne pojala jako pyžamový den, který strávím v posteli s knihou a konvicí čaje, do kterého si dám kapku rumu, aby byl dostatečně sváteční. Jenže když se vedle vás otřásá zeď jako při zemětřesení o šesti stupních Richterovy škály, neděli si neužijete. Mohla bych u něj zazvonit a ztropit scénu jako z Národního, ale to zas nechci.
Moje hloupost? Možná jo, ale nemohu si pomoct. Bouchání do zdi je vrcholem, který jsem ochotná pro klid v baráku udělat. Nenávidím hádky a nestojí mi za ně ani klidná neděle strávená v pyžamu, po které jsem tolik toužila.
Proto jsem se rozhodla, že já rozhodně nebudu tou, která bude vrtat do ucházejících sousedských vztahů. Třeba to udělá někdo jiný, a pokud ne, zkusím počkat, jestli se to sousedovi podaří dodělat do třiceti minut - déle to totiž nevydržím.
Plán B
Vrtačka je v čilém provozu i po třiceti minutách. Se situací se pomalu smiřuji a je mi jasné, že z klidné neděle v posteli opět nic nebude. Musím vymyslet náhradní plán.
Obléknu se a zamířím na zahradu, kde na mě čeká spousta práce, kterou jsem chtěla nechat až na pondělí. Před odchodem si místo čaje naleju panáka čistého rumu na uklidnění a mířím na autobus, který mě přiblíží k zahradní kolonii. V tašce mám oblíbenou detektivku a těším se na to, až si kousek přečtu. Věřím, že na zahrádce mě nikdo rušit nebude.
Závěr
Neděle je od slova nedělat - na tom si trvám. Jen můj soused si myslí, že je to den ideální pro vrtání do panelu. Víte, co mě napadá? Že by mohl ve městě vyvěsit plakáty na konkurz pro „kutilský orchestr“. Kdyby našel podobné nadšence, mohli by pořádat koncerty pro celé sídliště.
A kdo ví? Pokud jim to spolu bude ladit, třeba je jednou pozvou i na Pražské jaro. Taková výzva už přeci stojí za úvahu, ne?
