Článek
Jsou díla, která si přečtete, nebo shlédnete a přestože se vám líbí, za týden o nich nevíte. A pak jsou tu ta, která z hlavy už nedostanete. Knihu hltáte tak, že byste nejraději četli každým okem zvlášť, film dohraje a vy tupě zíráte do zrnité obrazovky s otázkou, co se to právě stalo?! To druhé se už moc neděje, to je pro nás, pamětníky krátké, ale intenzivní éry VHS. Tam se to skutečně dělo, dojely titulky, dozněla muzika a obraz zmizel. A já jen čuměl a vstřebával.
Kniha a film jsou pro mě jedním provázaným vesmírem. Není náhoda, že z knižních bestsellerů často vznikají vynikající filmy a seriály. Film je intenzivnější verze, kdy máte za dvě (dneska už spíš tři) hodiny hotovo a hlavu plnou dopaminu. Nevýhodou je nulová imaginace. Film rozvíří debatu, ale tím to končí. Kniha je na delší dobu, to nemusí každému sedět. Ale co si přečtete, to si v hlavě sami přetváříme na náš interní biják, zapojíme část mozku, která u filmu spí, a zážitek může být ještě intenzivnější.
Protože jsem se ke knižní tvorbě, která stála za to, dostal o něco později, začnu filmem. Nebudou to ale zdaleka jenom horory. Tak jednotvárně se na svět nedívám. Ani moje tvorba není čistě hororová, naopak. Prvek děsu, nebo mystiky je pro ní typický, ale je to jeden pramen z mnoha, který utváří řeku myšlenek. Jako v životě.
Na jaké články se tedy můžete těšit? U filmů začnu u děl, jako Americká krása, Interview s upírem, Matrix, odskočím si vpřed na Temný případ a pak uvidíme, kam nás řeka zavede.
U knih bych začal knihou Vteřinu poté, Haunting (kde knihu provážu se seriálem a filmem, který vznikl na její motivy), určitě bych se zastavil u Bukowského.
Budu rád za komentáře, která díla baví vás, která vás inspirovala, nebo změnila.
