Článek
V uplynulých dnech jsem napsal více článků než obvykle, čeká mne totiž operace ruky a pokud nenajdu vhodný AI nástroj pro diktování textu s následnou korekcí, bude má publikační činnost dočasně omezena.
Posledním textem před zítřejším výkonem bude souhrnná kalkulace ceny slibů Andreje Babiše včetně ozdrojování vstupů, které pro kompilaci celkové ceny slibů využívám. Ve veřejné debatě nyní rezonuje programové prohlášení nastávající vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, zároveň mi ale chybí zpracování výdajů nutných k uspokojení těchto slibů, tudíž jej zpracuji raději sám. Aby si informace v textu a výpočty mohl kdokoli ověřit z veřejných zdrojů, budou k číslům dostupné nejen prokliky na vstupní údaje a statistiky, ale také článek rozdělím do přehledných odstavců podle jednotlivých kapitol zveřejněného programového prohlášení vlády, tedy stejného dokumentu, který od Andreje Babiše obdržel i prezident republiky.
Platy státních zaměstnanců a důchody
Budoucí vláda Andreje Babiše uvádí, že hodlá nejen zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech, ale také pozměnit valorizační schéma a vrátit důchodcům část financí, o kterou přišli díky mimořádné úpravě valorizace v roce 2023. Kromě tohoto výdaje plánuje Babišova vláda navýšit platy policistů, vojáků, hasičů, učitelů a celníků na 50 000 korun při nástupu, respektive učitelé mají získat na konci Babišova mandátu 75 000 korun měsíčně ve formě průměrné mzdy pedagogů. Níže uvádím konkrétní výpočty nákladnosti jednotlivých položek.
Navrácení valorizace důchodů - článek 1 programového prohlášení
Díky snížení mimořádné valorizace důchodů přišli čeští starobní důchodci o průměrně 1040 korun měsíčně. Opatření vlády následně uspělo i u Ústavního soudu a Andrej Babiš se v předloženém programovém prohlášení zavázal tuto ztrátu důchodcům nahradit. Díky dalšímu kosmetickému snížení důchodů v roce 2024 lze dopady vyčíslit z ušlého průměrného starobního důchodu ve výši 1 040 korun, který v České republice pobírá 2,346 milionu osob a výše této ztráty v následujících letech rostla.
Konzervativně předpokládám, že vláda hnutí ANO a koaličních partnerů nebude důchodcům nahrazovat ušlou ztrátu, ale pouze vyrovná valorizaci a následně důchodcům výši starobní penze upraví. Náklady na zpětné vyplacení ušlé částky by dosáhly až 80 miliard, i její navrácení na původně stanovenou výši ale bude státní kasu stát minimálně 29,4 miliard ročně. To zahrnuji jen starobní penze, nikoli výsluhy a další typy důchodů, které se taktéž valorizovaly méně než měly.
Zvýšení platů policistů, hasičů, celníků a vojáků na průměrných 50 tisíc korun měsíčně při nástupu - článek 1 programového prohlášení
U této položky bylo poměrně složité získat ucelená data, protože nastupující policisté v prvních 10 letech služby pobírají odlišné mzdy než veteráni s vyššími hodnostmi a stejná je situace i u hasičů, celníků a vojáků. Nicméně specificky pro policisty existují fragmentární statistická data, která uvádí stabilní počty veteránů s více než 10 odslouženými roky na úrovni 60 % policejního sboru Policie České republiky a počet nováčků tvoří ze všech příslušníků zhruba desetinu. Necelá třetina policejního sboru je složena z těch příslušníků, kteří slouží více než 3, ale zároveň méně než 10 let.
Zároveň také Policie České republiky uvádí mzdové rozdíly mezi zmíněnými kohortami, kde nováčci pobírají v průměru 30 600 hrubého, policisté s 3 až 10 odslouženými lety 45 000 hrubého a veteráni s více než 10 roky praxe jsou na tom nejlépe, berou v průměru 56 308 korun. Tento poměr příslušníků a poměr mezd uplatňuji ve výpočtu níže i na hasiče, celníky a vojáky, protože neexistují souhrnná data o jejich stavech, ale pouze o jejich průměrných mzdách.
Policistů je v České republice 40 200, hasičů 10 100, vojáků 23 700 a celníků zhruba 6 000 i při započtení 500 propuštěných příslušníků celní správy v roce 2025. Průměrné mzdy pak vychází na 56 300 u policistů, 55 400 u hasičů, 52 000 u celníků a 44 900 korun u vojáků. Nebudu dále rozepisovat poměrný výpočet, ale uvedu rovnou částku potřebnou k naplnění předvolebních slibů Babišovy vlády. Opět uvedu konzervativní odhad, přičemž součet počítám tak, že kdokoli bere méně než 50 000 korun získá narovnání a ti, kteří pobírají více, nedostanou nic. Realita by tak při splnění slibu byla odlišná a lze očekávat poměrné navýšení mezd všech, včetně veteránů, kteří v částce níže vůbec zahrnuti nejsou.
Celkový součet potřebného navýšení platů nováčků a středně zkušených příslušníků vychází na zhruba 18 miliard korun ročně. Částka ale nezahrnuje navýšení mezd i těm ostatním, kteří jistě budou mít i v rámci jednání s příslušnými odbory své slovo.
Navýšení platů učitelů na průměr 75 000 korun hrubého měsíčně - článek 9 programového prohlášení vlády
U navýšení platů pedagogů je výpočet jednoduchý. ČSÚ vede podrobná data o počtu učitelů i o jejich mzdách a výsledkem je 159 000 učitelů s průměrnou mzdou ve výši 52 000 korun ke konci roku 2024 a celkovými výdaji na platy pedagogů ve výši 186 miliard korun ročně. Navýšení mezd odpovídá přesně 45 % růstu, což při zahrnutí současných výdajů stačí vztáhnout k nákladům, a je hotovo.
Průměrné mzdy učitelů na úrovni 75 000 korun vyjdou při jejich stále stejném počtu stát na 84 miliard ročně.
A součet? Narovnání valorizace důchodů a zvýšení platů státních zaměstnanců vyjde kabinet Andreje Babiše na neuvěřitelných 131 miliard korun ročně a jak vyplývá i z výpočtu výše, jde o konzervativní čísla, která bude nutné překročit k uspokojení manažerů a nejvýše ohodnocených zaměstnanců státu.
Energetika, obnovitelné zdroje a konec windfall tax
Následující kapitola o energetice a souvisejících výdajích vyplývajících ze slibů Babišovy vlády bude taktéž poměrně jednoduchá k vypočtení. Programové prohlášení hovoří o konci poplatků za obnovitelné zdroje a jejich přenesení na stát, což lze spočítat okamžitě a jednoduše - stát bude platit 34,4 miliard ročně.
Sliby v tomto odstavci vychází z kapitol 1 a 7 programového prohlášení vlády.
Důležitá jsou také slova o podpoře uhelné energetiky a sanování ztrát z opatření Evropské unie, aby elektrárny fungovaly do nahrazení uhlí jádrem, což nelze kompenzovat dekarbonizačními mechanismy Státního fondu pro životní prostředí, ale bude třeba vytvořit nový rozpočtový mechanismus z národních zdrojů. Zde odhaduji náklady na zhruba 4 miliardy korun, což je součet ztrát předních českých producentů uhelné energie.
Do výkazu nákladů na Babišovy sliby je ale třeba zahrnout také opatření, o kterém se v programovém prohlášení nastávající vlády vůbec nemluví. Tím je ukončení windfall tax a díky tomu je nutné také odečíst adekvátní příjmy státního rozpočtu. Jen za minulý rok přitom daň z nadměrných zisků vygenerovala od státních podniků ČEZ a ČEPS přes 35 miliard korun. Tato daň má skončit k poslednímu dni roku 2025, ale Andrej Babiš se nevyslovil pro její prodloužení, čímž je nutné také vymazat související rozpočtové příjmy.
Kapitola energetiky tak opět konzervativně - nezahrnuji zestátnění výroby ČEZ a další sliby - vyjde státní rozpočet minimálně na 58 miliard korun ročně.
Snížení daní firem a zvýšení výdajů na vědu a výzkum
Andrej Babiš a jeho nová vláda slibují snížení daně z příjmu právnických osob z 21 % na 19%. Na této dani se jen za minulý rok vybralo 251 miliard korun, odpovídající ztráta tedy dosáhne zhruba 5 miliard korun a je otázkou, zda se naplní prognóza lídra hnutí ANO, že firmy začnou díky nižší dani odvádět více, čemuž v českém prostředí příliš nevěřím.
U tohoto výčtu vycházím z kapitol 2 a 7 programového prohlášení vlády.
Zároveň ale vláda plánuje významně navýšit výdaje spojené s vědou a výzkumem, ale zároveň si Babišův nový kabinet přeje zásadně navýšit odpisy firem u projektů zaměřených na výzkum a vývoj. Tyto odpisy sníží základ daní a tak v souvislosti také sníží daň z příjmu právnických osob o něco více než je uvedeno výše. Jelikož vládní výdaje na vědu a výzkum dosahují v roce 2025 45 miliard korun, počítám významné navýšení jako konzervativní nárůst o 30 %, tedy zhruba 14 miliard korun a vliv rozšířenějších odpisů na výzkumné projekty odhaduji na 4 miliardy korun, vzhledem k současné výši existujících odpisů. Stát na odpisech přijde mým odhadem o polovinu prostředků, opět nelze veškeré výzkumné projekty hodnotit jako ziskové a je třeba čísla uzpůsobit realitě, nikoli prosté kalkulaci.
Kombinace nižší daně z příjmu právnických osob, vyšších výdajů na vědu a výzkum a rozšíření odpisů výzkumných výdajů bude mít rozpočtový dopad v odhadované výši 21 miliard korun.
A zde výčet rozpočtových výdajů nového kabinetu ANO, Motoristů sobě a SPD končí. Další sliby jsou příliš neurčité k tomu, aby se daly související výdaje jednoduše spočítat a vyčíslit. Proti neuvedeným výdajům ale Andrej Babiš také odhaduje rozpočtové příjmy. Škrty v neziskovém sektoru a ve státní správě lze vyčíslit maximálně na jednotky miliard, ale něco mu do státní kasy také přispěje očekávaný vysoký ekonomický růst. Tyto příjmy ale hravě vykompenzují přislíbené výdaje, čímž beru tyto položky jako vzájemně vyrovnané.
Výše uvedených 216 miliard korun ročně je ale také nutné navýšit o již existující rozpočtové díry, které za sebou zanechal odcházející ministr financí Zbyněk Stanjura. Ty lze vyčíslit na minimálně 66 dalších miliard korun, níže vysvětlím proč.
Dopravní stavby, nadhodnocené příjmy a krize zdravotních pojišťoven
Podle zprávy Národní rozpočtové rady, kterou vnímám jako relevantní, chybí pro financování dopravních staveb v následujícím roce celkem 38 miliard korun. Zároveň ale chybí také dalších 19 miliard, což je deficit účtů veřejného zdravotního pojištění při započtení schodků všech státních zdravotních pojišťoven. Tyto schodky je třeba vyrovnat a nestane-li se tak, zdravotnictví může efektivně zbankrotovat, čemuž je nutné zabránit. Zároveň stát odhaduje příjem ze systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů ve výši 13,4 miliard korun, což ekonomové vnímají jako nereálné a příjem tak redukuji na jednu třetinu. Výsledkem je konzervativně odhadnutý deficit ve výši 66 miliard korun, se kterým si bude muset Babišova vláda poradit a nad rámec toho během čtyřletého mandátu také splnit i své nákladné sliby.
Výsledný účet za programové prohlášení Andreje Babiše tak dosahuje neuvěřitelných 282 miliard korun ročně. Lídr hnutí ANO si je při své znalosti hospodaření podniků i státu zcela jistě vědom, že je jím předložený dokument neufinancovatelný. Ve svém minulém článku jsem se pokoušel vyhodnotit možnosti, jak by se tento husarský kousek mohl lídrovi hnutí ANO povést, ale po dvouhodinovém počítání výše jeho slibů musím suše konstatovat, že to není možné ani v případě, kdy by Česká národní banka vydělávala 100 miliard korun ročně a celé tři miliony českých střadatelů by se přesnuly z transformovaných fondů do státem garantovaných investic.
V anketě níže můžete hlasovat, zda programovému prohlášení vlády ANO a koaličních partnerů i po výše uvedeném souhrnu výše výdajů věříte, nebo jej považujete za nerealizovatelné.
Další texty můžete očekávat po zhojení ran kvůli operaci zápěstí, která snad proběhne podle plánu a bez větších komplikací. Má úžasná žena se mi zároveň snaží najít AI nástroj pro diktování textu a tak ocením i typy vás čtenářů, kterými můžete přispět v diskusi pod článkem.
Dovětek autora
Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.
