Článek
Ve Spojených státech bobtná největší konflikt mezi federální vládou pod vedením Donalda Trumpa a státy federace, které spravují volení guvernéři a místní zákonodárné sbory. Tato rovnováha mezi mocí států federace a vlivem federální vlády byla citelně narušena i v minulosti a to zejména v době občanské války let 1861 až 1865. Jižní státy federace tehdy odmítly zrušení otroctví a v reakci usilovaly o odtržení podobně smýšlejících států federace v rámci uskupení později známého jako Konfederace. Severní státy vytvořily Unii a započaly tvrdé boje, v jejichž důsledku zahynulo až 1,5 milionu vojáků i občanů na území dnešních Spojených států.
Dnes se politická situace a křehká rovnováha mezi jednotlivými státy a vládou USA vyostřuje nebývalým tempem. Donald Trump nejen že se snaží překreslit volební okrsky a zajistit si maximální možný zisk mandátů v průběžných volbách do Kongresu Spojených států v roce 2026, ale také bez vědomí guvernérů státních celků vysílá příslušníky americké Národní gardy i Námořní pěchoty USA do měst a regionů. Vojáci mají rozkaz potlačit protesty a eliminovat kriminalitu, zatímco příslušníci federálního imigračního úřadu (ICE) podnikají četné razie proti imigrantům s cílem deportovat maximum osob mimo území USA.
Problém je, že zatímco v republikány ovládaných státech typu Texasu nebo Nevady probíhá součinnost federálních úřadů i s místními vládami, v demokraty ovládaných státech Donald Trump guvernéry obchází a nasazuje armádu za využití mimořádného stavu ohrožení, což je kontroverzní legislativně, ale hlavně eticky a tento postup podrývá dosud široce akceptovaný koncept rozložení moci mezi státy a federální vládu.
Námořní pěchota v Los Angeles a vojáci ve Washingtonu D.C.
V červnu 2025 mobilizoval prezident Donald Trump až 7 000 příslušníků Národní gardy Kalifornie a vyslal je do Los Angeles pod oficiální záminkou ochrany majetku a osob. Ve skutečnosti ale vojáci potlačovali protesty a k úkolu měli i potřebné vybavení - vodní děla, gumové projektily a patrony se slzným plynem. V tomto případě se ale jednalo o Národní gardu Kalifornie, Donald Trump tak společně s vojáky vyslal do tamní největší metropole i 700 příslušníků Námořní pěchoty Spojených států. Vojáky pravidelné armády USA na území státu dosud kromě Trumpa nenasadil mimo období občanské války nikdo a prezident k obhajobě vyslání příslušníků Námořní pěchoty využil takzvaný Insurrection Act z roku 1807, tedy zákon určený proti povstalcům na území Spojených států. Guvernér Kalifornie Gavin Newsom tento postup kategoricky odmítl a nazval jej federalizací armády proti vlastním občanům. Prezidenta Trumpa následně zažaloval a spor stále probíhá i k dnešnímu dni.
Nejnovější případ mobilizace Národní gardy a vyslání ozbrojených složek na území Washingtonu D.C. je ale daleko závažnější. Prezident Donald Trump totiž nevyužil domácí jednotky, ale vyslal mobilizované vojáky ze států Ohio, Západní Virginie a Jižní Karolíny. Tyto státy mají republikánské guvernéry a vojáci nejsou místními obyvateli, neznají tudíž lokální prostředí a jde de facto o nasazení armády cizího státního útvaru na území jiného státu federace USA.
Historické precedenty totiž případ podobného nasazení neznají. V době občanských nepokojů 60. let způsobených desegregací afroameričanů a bělochů v jižanských státech USA byla vždy federalizována a na území dotčeného státu vyslána místní jednotka Národní gardy, nikoli „cizí“ jednotky. Jako oficiální odůvodnění zásahu v hlavním městě USA navíc Donald Trump uvedl vysokou kriminalitu a bezdomovectví. K tomuto je nutné podotknout, že kriminalita v hlavním městě skutečně stoupala zejména v období po pandemii koronaviru, ale v uplynulém roce klesla o celou třetinu a lokální policii se prokazatelně dále dařilo trend zvrátit.
I tak ale Donald Trump vykreslil situaci jako nezvládnutou a hyperbolicky vylíčil hlavní město USA jako dějiště válek gangů a nezvladatelné kriminální aktivity doprovázené bezdomovectvím. Zde podotknu z osobní zkušenosti z listopadu roku 2023, že jsem v hlavním městě USA strávil čtyři dny a rozhodně se nemohu s Donaldem Trumpem ztotožnit. V porovnání s některými oblastmi Paříže je Washington stále krásným a bezpečným městem. V době mé návštěvy byly přitom oficiální statistiky zločinnosti daleko vyšší než dnes.
Podle statistiků ze Spojených států trpí vyšší mírou kriminality i Detroit, St. Louis a Cleveland ve státech Missouri, Michigan a Ohio. Ve všech třech případech jde o státy s republikánskými guvernéry a zcela paradoxně právě Národní Garda z Ohia je jedna z těch, které byly do hlavního města USA povolány.
Nebezpečné hazardování s armádou vede k vyostření politiky
Občané USA nejsou hloupí a sami si umí vyhodnotit, zda jim Donald Trump lže nebo říká pravdu. Vyšší míra kriminality v republikánských státech dokládá čistě politickou motivaci a politizace Národní gardy i Námořní pěchoty USA je nadmíru nebezpečným precedentem. Občané USA totiž nežijí v republice, ale ve federaci kde si demokraticky volí místní komunální zastupitele, státní žalobce a na státní úrovni i guvernéry a členy parlamentů jednotlivých států. Každý stát má místní a státní policii, která podléhá územním celkům a guvernérům států. Nejvyšší státní žalobci jednotlivých států pak dozorují na výkon moci a právě občané vyhodnocují, zda vykonávají svou práci správně či nikoli.
Zásah Donalda Trumpa nejde pouze proti politikům, ale také proti vůli občanů dotčených států, kterou projevili ve svobodných volbách. Tyto volené zástupce Trump jedním exekutivním příkazem obešel a zcela tím popřel koncept demokracie ve Spojených státech.
Zatím reagují demokratičtí guvernéři na zásahy Donalda Trumpa žalobami. Z historie ale víme, jak se umí Američané postavit na odpor. Vyostření politické situace ve Spojených státech nepomáhá nikomu, ani Donaldu Trumpovi. Míra popularity současného prezidenta atakuje historická minima a proti zvyklostem v Evropě nejsou Američané nijak přívětiví ve chvíli, kdy někdo napadne samotný koncept demokracie.
Již dnes se ozývají hlasy například z vlivné asociace NSL4A - National Security Leaders for America - a varují před politizací jednotlivých Národních gard a zneužitím jejich federalizace. Podotýkají, že vnímání nasazení vojáků ve smyslu „my versus oni“ vytvoří k lokálním slokám nedůvěru a ztíží jejich práci při živelných katastrofách nebo reálných stavech krize, které mohou nastat.
Jisté ale je, že Donald Trump rozhodně kontroverze nevnímá a již otevřeně prohlásil, že tímto způsobem hodlá postupovat i v dalších státech federace USA. Prezident USA hodlá využít stejný postup pro New York, Chicago, Baltimore a Oakland. Ve všech případech jde o demokraty řízené státy a lze bez dalších pochyb konstatovat, že politizace armády i státních ozbrojených složek je v USA dnes již realitou.
