Babiš láká opozici do pasti. Připravil „reverzního Stanjuru“

Vláda odsouhlasila upravený státní rozpočet na rok 2026. Ponížila výdaje na obranu o 21 miliard, odebrala z návrhu půjčku společnosti ČEZ na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a navýšily se také mandatorní výdaje resortu práce a sociálních věcí, zatímco ministerstva kultury a životního prostředí přijdou o více než 5 miliard korun. Zajímavý je také pohled na rozpočet Pražského hradu, který se snížil z 503 milionů korun v roce 2025 na pouhých 420 milionů navržených pro letošní rok.

Důležitější než jednotlivá čísla a kapitoly je ale samotná podstata státního rozpočtu. Nejde jen o účetní tabulku a výkaz příjmů či výdajů jednotlivých kapitol, ale také o mocný politický nástroj, což si Andrej Babiš na rozdíl od Zbyňka Stanjury uvědomuje. Exministr financí, jak je dnes již patrné, úmyslně nadhodnocoval příjmy a podhodnocoval výdaje, v důsledku čehož nesplnil loňský rozpočet, o čemž ostatně informovali ekonomové z Národní rozpočtové rady již v roce 2024 a bývalý prezidentův poradce, David Marek, predikce potvrzoval. Přístup hnutí ANO, zejména Aleny Schillerové a Andreje Babiše, je přitom opačný. S vědomím volebního vítězství a silného mandátu 108 poslanců je pro premiéra klíčové, aby schodek rozpočtu nenavrhoval pomyslně na sílu, ale klidně si jej navýšil s tím, že následně vykáže lepší než předpokládané plnění. Teze je jednoduchá. Stanjura neuměl rozpočtovat a uměle vytvářel dojem nízkého schodku, který se následně nepotvrdil, zatímco my, profesionálové z hnutí ANO, navrhujeme hospodaření státu realisticky a máme lepší než plánované výsledky.

Při pohledu na navržený rozpočet Aleny Schillerové lze tuto domněnku skrze analýzu několika kapitol prokazatelně potvrdit. Andrej Babiš tak opakuje svůj trik z let 2017 až 2019, kdy původně navržený deficitní rozpočet skončil v přebytku a podtrhl tak dojem současného premiéra, coby schopného hospodáře. Tehdy si ale Babiš pomohl přesunem některých položek, vyčerpáním privatizačního fondu a dalšími kouzly, zatímco podstata současných rozpočtových kouzel hnutí ANO spočívá zejména v podsekávání příjmů.

Níže jsou dva návrhy příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2026. První tabulka je dílem Zbyňka Stanjury ze dne 31. 8. 2025, který si podle Národní rozpočtové rady příjmy přikresloval skrze jednotné hlášení zaměstnavatelů a výdaje ponížil skrze nižší očekávání výplat sociálních dávek a chybějící rozpočet Státního fondu pro dopravní infrastrukturu. Příjmové položky v hodnotě zhruba 10 miliard korun, jak konstatuje Národní rozpočtová rada, navýšily odhadované příjmy ve výši 1,967 bilionů korun očištěné o finance z Evropské unie a Finančního mechanismu EU.

Tento návrh je jediným předloženým rozpočtem Zbyňka Stanjury a zcela zásadní je, kdy byl návrh zpracován a jaká data k odhadu příjmů experti z Ministerstva financí využili. Čerpali totiž ze srpnové makroekonomické predikce resortu, která odhaduje růst HDP v roce 2026 na úrovni 2,1 %, inflaci na 2,5 % a růst reálných mezd o 5 %.

A níže je totožný odhad, tentokrát od Aleny Schillerové z ledna roku 2026.

Kde je tedy onen zakopaný pes? Zbyněk Stanjura pracoval se srpnovým výhledem ekonomického růstu v roce 2026 o 2,1 %, inflací na úrovni 2,5 % a růstem reálných mezd o 5 %. Alena Schillerová pracuje s lednovou predikcí, která odhaduje růst ekonomiky o 2,5 %, inflaci na 2,1 % a růst reálných mezd o 5,3 %. Experti ale tuto predikci zpracovali ještě před oznámením vlády o zvýšení mezd ve veřejném sektoru o 6 až 10 %, což zcela jistě ovlivní růst mezd i v soukromém sektoru, a to nikoliv negativně.

Lednová makroekonomická predikce také projektuje vyšší spotřebu domácností a logicky také vyšší výběr spotřebních daní. To ale není to jediné, co příjmy rozpočtu pozitivně ovlivní. Babišova vláda taktéž snížila domácnostem poplatky za podporu obnovitelných zdrojů a lze důvodně předpokládat, že část těchto peněz skončí ve spotřebě. Nižší odvody živnostníků taktéž spotřebu ovlivní, leč minimálně a existují také další položky navyšující vládní příjmy, jejichž vliv Alena Schillerová nevyhodnocuje, ačkoliv by měla.

Škrty v obraně a zrušenou půjčku společnosti ČEZ na Dukovany vláda přesměrovala do dopravní infrastruktury, sociálních výdajů a dalších rozpočtových kapitol. Celkem jde o 73 miliard korun. Investiční výdaje opět ovlivní i příjmovou stránku rozpočtu a dopravní stavby rozhodně přispějí k dodatečným daňovým příjmům a navýšeným odvodům více, než by do rozpočtu přispěly akvizice obranných technologií převážně ze zahraničí.

Babišova vláda dosud kromě snížení odvodů živnostníků nepřijala byť jen jediné opatření, jehož efekt by negativně ovlivnil příjmovou stránku rozpočtu a naopak na výdajové straně Alena Schillerová rozhodně nešetřila. Byl to Aleš Juchelka, kdo se v Otázkách Václava Moravce na České televizi omylem prořekl, že má jeho resort v rozpočtu pro rok 2026 vyčleněné i potřebné rezervy a veřejnost může být v otázce výdajů na rok 2026 klidná. Aby toho nebylo málo, svou roli splní i nevyčerpané evropské peníze ve výši 40 miliard korun, které přispěly k ostudnému fiasku Stanjurova rozpočtu pro rok 2025, kde měl bývalý ministr příznivější ekonomickou situaci, ale dohnaly jej nadhodnocené příjmy. Kromě peněz z Evropské unie bude také zajímavé sledovat v dubnu 2026 detailní pokladní plnění, jehož zveřejnění osvětlí, kolik nespotřebovaných výdajů jednotlivých kapitol převedla Alena Schillerová z roku 2025 do následujícího roku.

Kromě pohodlného polštáře v podobě evropských peněz a pravděpodobně i několika miliard v nespotřebovaných výdajích navrhuje Alena Schillerová neúměrně nízké příjmy, ačkoliv by na základě podkladových dat a lednové makroekonomické predikce měla ministryně financí počítat s lepší situací.

To by ale rozbilo příběh Andreje Babiše o katastrofální vládě Petra Fialy, která hospodařila neodpovědně a vymýšlela si, aby uchlácholila veřejnost. K tomuto výkladu ale notně přispěl i sám Zbyněk Stanjura svými zcela prokazatelnými rozpočtovými manipulacemi. Přešlapů exministra financí nyní Babiš využívá k dosažení opačného efektu, tedy navržení takového rozpočtu, jehož plnění vyjde lépe než se očekává a premiér tak podtrhne genialitu sebe a svého kabinetu, která má spočívat právě v navýšení příjmové, nikoli výdajové strany státního rozpočtu.

Jde ale o pečlivě vystavěnou lež. Rozpočtové příjmy se navyšují s růstem ekonomiky a jakmile vláda přesměruje některé nutné výdaje do spotřeby a investic, bude také inkasovat adekvátní podíl na uhrazených daních. Lednová makroekonomická predikce a lepší odhady výkonu české ekonomiky i růstu mezd nejsou do rozpočtu nijak zahrnuty, ačkoliv bude jejich vliv na letošní příjmy zcela zásadní.

Analýza Dynamic Elasticity of Tax Revenue zpracovaná Českou národní bankou vypočítává, že nárůst reálných mezd o 1 % ovlivní příjmy státního rozpočtu pozitivně o zhruba 4,5 až 5 miliard korun. Stejné zvýšení výkonu ekonomiky, tedy o 1 %, přinese státu podle České národní banky 27 miliard korun a rozdíl 0,4 % mezi makroekonomickými predikcemi ze srpna 2025 a ledna 2026 by tedy sám o sobě způsobil nárůst příjmů o zhruba 12 miliard. Je ale nutné zhodnotit i události září 2025, kdy reálné mzdy narostly o více než 2 % proti odhadům a stát tak tyto příjmy nezíská až v roce 2026, nýbrž se opře již o navýšenou bázi z loňského roku.

Návrh státního rozpočtu pro rok 2026 je tak něčím, co si dovolím nazvat „reverzním Stanjurou“. Pohodlná vládní většina a sněmovní volby v nedohlednu umožňují premiérovi rozpočtovat výdaje s pohodlnou rezervou a podseknout příjmy tak, aby si nyní vyslechl zdrcující kritiku zadlužování dalších generací a na konci roku tyto kritiky smetl až zázračným zajištěním „nových“ příjmů a „uspořených“ výdajů. Výdaje jsou ale nadhodnocené již dnes, minimálně v resortu Aleše Juchelky, který tvoří 40 % státního rozpočtu a příjmy odhaduje vláda podezřele nízko, aniž by započetla pozitivní vliv lepšího než očekávaného růstu ekonomiky i reálných mezd.

Jak praví české pořekadlo, starého psa novým kouskům nenaučíš. Andrej Babiš pouze opakuje staré triky z let 2017 až 2019 a opozice mu opět skáče na návnadu tím, s jakou vervou prezentovaná čísla kritizuje, aniž by je podrobila analýze a následně odhalila, že Babiš pouze líčí horší situaci, aby se posléze chopil role geniálního zachránce, jak má ostatně ve zvyku.

Dovětek autora

Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.