Článek
V minulém článku jsem se věnoval genezi státních rozpočtů let 2022 až 2026 a podrobil jsem vládu Petra Fialy ostré kritice za často vyfabulovaná, nepřesná a zavádějící čísla. Jelikož se v reakci na text rozvinula mohutná diskuse ovlivněná rozpory mezi slovy Aleny Schillerové, Miroslava Kalouska a samotného Zbyňka Stanjury, rozhodl jsem se k sepsání podrobné analýzy orientované pouze na plnění rozpočtu pro rok 2025. Tato analýza vychází pouze a jen z oficiálních dokumentů Ministerstva financí, které uvádím jako zdroje pod jednotlivými daty, aby bylo možné přesnost dat a výklad jednoznačně ověřit.
Rozpor ve slovech Miroslava Kalouska, Zbyňka Stanjury a Aleny Schillerové
Po tiskové konferenci ministryně financí dne 6. ledna 2025 se nad zveřejněnými čísly vede zuřivá veřejná debata. Ministryně financí tvrdí, že schodek státního rozpočtu dosáhl 290,7 miliard proti plánovaným 241 miliardám a jde o fiasko Zbyňka Stanjury a v souvislosti také celé Fialovy vlády.
Miroslav Kalousek a Zbyněk Stanjura na druhé straně tvrdí, že výsledek ovlivnily zejména finance z Evropské unie, které měly přijít, ale nepřišly. Tyto peníze by měla Evropská unie zaslat až letos, čímž podle Stanjury získá Alena Schillerová pohodlný rozpočtový polštář v objemu zhruba 40 miliard, kterým lze zalepit díry a zvyšující se schodek.
Kde je tedy pravda? Obě strany líčí část příběhu, nikoli však celek. Evropská unie nezasílá peníze České republice na základě ročního, ale osmiletého rozpočtového období, jde o rámec let 2021 až 2028. Každý stát si do svého ročního rozpočtu zahrne ty prostředky, s jejichž čerpáním počítá v daném roce a tento odhad někdy nevyjde. Záleží ale na šikovnosti konkrétního ministra financí a jeho odborného aparátu, který posléze částku deklaruje do očekávaných příjmů a v rámci rozpočtu by měl tuto částku odhadnout pravdivě, nikoli uplatňovat přehnaně optimistický výhled. Abych byl ve svém rozboru maximálně objektivní, uvedu plánované a skutečně proplacené prostředky z Evropské unie v letech 2023, 2024, 2025 a výhled pro rok 2026, aby si čtenáři mohli představit, jak systém funguje.
V roce 2023 plánovala Česká republika čerpat 193 miliard, ale vyčerpala pouze 174, v roce 2024 byl plán čerpání stanoven na 127 miliard, ale vyčerpalo se jen 113 a v roce 2025 se mělo čerpat 153,6 miliard, ale vyčerpalo se jen 130,7 miliard korun. V rozpočtovém výhledu na rok 2026 poté Ministerstvo financí počítá s čerpáním 126,1 miliard korun, ale ke zhodnocení skutečného stavu může dojít až začátkem ledna roku 2027. Jak tedy pramení z údajů výše, nedočerpání 10 % prostředků z Evropské unie bylo v uplynulých třech letech zcela běžné a rok 2025 se nijak nevymyká od let 2023 a 2024. Pozdě proplacené prostředky z roku 2023 se pak přelévají do roku 2024 a stejně tomu bylo i v roce letošním, nevyčerpané miliardy, v tomto případě 14 miliard, se pouze přelijí do roku letošního.
Proti této příjmové položce pak stát uplatňuje položku výdajovou, tedy množství peněz, které Česká republika proplatí. Tento poměr je většinou negativní a záleží jen na tom, kolik peněz stát od Evropské unie očekává a kdy přijdou. V případě rozpočtu roku 2025 je diskrepance mezi příjmy a výdaji na hodnotě zhruba 40 miliard korun. Proti těmto prostředkům je ale třeba uplatnit přebytek z minulého roku, aby byl výpočet objektivní a správný. Zmíněný přebytek, který přelil z roku 2024 kvůli stejnému jevu do roku 2025, činí podle Stanjurových dat z počátku roku 2025 bezmála 14 miliard korun.
Oněch 40 neproplacených miliard není ve skutečnosti 40, ale pouze - a to čistě teoreticky - 26 v případě, kdy by se plán Zbyňka Stanjury naplnil na 100 %, což je ale vzhledem k trendům minulých let nepravděpodobné, ne-li nemožné. Ministerstvo si nastavovalo příliš ambiciózní plány, které pravidelně neplnilo.
Miroslav Kalousek a Zbyněk Stanjura tak mají pravdu v tom, že evropské miliardy nedorazily a Alena Schillerová má pravdu v tom, že se s tím mělo počítat a oba zmínění exministři financí nezmínili, že nesplnění plánu o zhruba 10 % bylo v každém z uplynulých let zcela běžnou praxí. Oněch 40 miliard tedy není 40 miliard, ale 26. Důvod nevyčerpání těchto prostředků je pak mixem plánování cashflow Evropské unie a neschopnosti České republiky čerpat podle plánu, když pokladní plnění k 30. listopadu vykázalo vyčerpání pouhých 68 % z celoroční očekávané částky.
Ministr Stanjura měl štěstí a rozpočet skončil ve schodku, ačkoliv měl mimořádné příjmy
O čem ale Alena Schillerová příliš nemluvila a co nezmínili ani exministři Kalousek a Stanjura, jsou mimořádné rozpočtové příjmy z důvodu vyššího než plánovaného ekonomického růstu.
Plán státního rozpočtu navržený Zbyňkem Stanjurou počítal s příjmy ve výši 2,086 bilionu korun a výdaji 2,327 bilionu korun. Ve skutečnosti ale příjmy státu činily o 25 miliard více - vyjmeme-li emisní povolenky, obnovitelné zdroje a regionální školství - , zejména díky zvýšenému inkasu sociálního pojištění, odvodů OSVČ, spotřebních daní a daně z příjmu fyzických i právnických osob, jak vyplývá z prosincového souhrnu pokladního plnění. Pokud by ekonomika rostla podle plánu, nebo jak Ministerstvo financí předpokládalo na sklonku roku 2024, byl by deficit hlubší o nižší desítky miliard.
Daň z příjmu právnických osob dosáhla proti plánované výši 102,9 % a daň z příjmu fyzických osob taktéž překročila plán, činila 104,9 %. Výběr spotřební daně dosáhl 103,5 % a výběr mimořádných daní skončil na 114,5 % plánu, zatímco DPH trefil Zbyněk Stanjura přesně, vybralo se 99,9 % plánované částky a za očekáváním neskončilo ani inkaso pojistného.
Jedna položka v hodnotě přes 12 miliard, se ale v rámci státního rozpočtu zcela vymyká plánu. Ačkoliv se Fialova vláda zavázala státní dotace, tedy neinvestiční transfery podnikatelům, osekat, učinila v minulém roce pravý opak a vydala o 12 miliard více než plánovala. Proč? To z dostupných dat není možné určit, protože detailní rozbor transakcí v rámci státních neinvestičních dotací má k dispozici Ministerstvo financí a věřím, že se této záležitosti budou politici náležitě věnovat.
Jediná položka, která byla v rozpočtu roku 2025 navržena zcela chybně, byly neinvestiční transfery podnikatelům, tedy státní dotace. Odměny skončily přes 12 miliard nad plánem, zatímco jiné položky, například důchody, sociální dávky nebo další výdaje problematické nebyly.
Podrobné údaje o výše uvedených údajích obsahuje PDF dokument Ministerstva financí o pokladním plnění za prosinec 2025 doprovázený detailní excelovou tabulkou, z níž v článku čerpám.
Kde je tedy problém, když veškerá čísla na sedí nebo jsou někdy lepší než plánovaná? Důvodem nesplnění deklarovaného deficitu jsou zejména faktory, na které upozorňoval již David Marek, poradce prezidenta Pavla a také Národní rozpočtová rada v době, kdy Zbyněk Stanjura státní rozpočet předkládal. Nesedí odhad příjmů z emisních povolenek, kde se mělo vybrat podle Stanjury celkem 30 miliard, ale vybralo se pouze 14. Dále nesedí státní výdaje na podporu obnovitelných zdrojů, kde Stanjura počítal s 8,5 miliardami, reálně ale výdaj dosáhl 25 (!) miliard. Do výdajů dále nebyl zahrnut příspěvek na nepedagogické pracovníky v regionálním školství v hodnotě 9,2 miliard. Součet těchto položek dává dohromady poměrně neuvěřitelných 48 miliard korun, na které upozorňovali ekonomové již v roce 2024, ale Zbyněk Stanjura kritiku vehementně odmítal. Dnes se ukázalo, že Stanjura lhal a ekonomové z Národní rozpočtové rady v doprovodu Davida Marka trefili skutečná čísla s přesností téměř několika miliard, což jen podtrhuje jejich expertízu.
Ve skutečnosti měl Zbyněk Stanjura štěstí a stát inkasoval znatelně více než bylo plánováno. Odhadnuté výdaje na obnovitelné zdroje a regionální školství ale v doprovodu nižších příjmů z emisních povolenek ony navýšené příjmy z jiných zdrojů erodovaly a rozpočet i přes neobyčejně přívětivou ekonomickou situaci skončil v hlubším než plánovaném deficitu.
Výsledek? Stanjura lhal a věděl, že lže
Evropské peníze, které zmiňují Zbyněk Stanjura a Miroslav Kalousek jako důvod, proč Alena Schillerová fabuluje, nejsou podstatné a navíc si ony příjmy naplánovalo samo Ministerstvo financí pod tehdejším místopředsedou ODS. I při odhlédnutí od peněz z EU skončil rozpočet v deficitu vyšším o 9 miliard korun, ačkoli příjmy státu o několik procent převýšily plán díky příznivé ekonomické situaci. Ani tak ale ekonomický růst nevyvážil ty příjmy a výdaje, které Zbyněk Stanjura navzdory kritice ekonomů zcela vyfabuloval a zahrnul tak do rozpočtu vylhaná čísla, ačkoliv věděl, že nemůže plánované výdaje a příjmy dodržet.
Verdikt je tedy jasný a každý občan si může skrze analýzu jednotlivých měsíčních výkazů na stránkách Ministerstva financí výše uvedený souhrn ověřit.
Zbyněk Stanjura lhal, a věděl, že lže. Ekonomové věděli, že Stanjura lže a uvedli jeho čísla na pravou míru již před rokem, jen aby se trefili téměř přesně do skutečné výše vymyšlených příjmů i výdajů. Bohužel o vyfabulovaném rozpočtu věděl od svého ekonomického poradce Davida Marka i prezident Petr Pavel, který - leč neochotně - rozpočet vlády Petra Fialy podepsal. Text výše není adorací hnutí ANO. Je ale třeba uvést fakta, když politici manipulují a vykládají rozporuplné informace veřejnosti, která často problematice nerozumí a dále se polarizuje na dva nesmiřitelné tábory. V tomto případě ale čísla nelžou a ačkoliv by Alena Schillerová mohla rozpočet podrobit objektivnější analýze, nejde o důvod Stanjurovo chování k voličům a státní kase neodsoudit.
Kritika Stanjury neznamená adoraci Schillerové a naopak. Svět není černobílý, ale u témat, jakým je i státní rozpočet, je pravda pouze jedna a navíc je i ověřitelná. Apeluji tedy na čtenáře, aby nepodléhali zkratkovitému vysvětlení a nejlépe si data skrze poměrně přehledné dokumenty z Ministerstva financí ověřili sami.
Analýza deklarovaného a skutečného plnění státního rozpočtu na základě dat není raketová věda, ačkoliv by si politici přáli, abychom si to mysleli a raději se ve státních financích příliš nešťourali. V tomto kontextu je zajímavé setkání předsedů ODS a STAN, kteří namísto reakce na jasné porušení rozpočtové odpovědnosti a fabulování nejdůležitějšího zákona roku, raději zajdou na víno.
Nevede nás žádná potřeba o vládní soudržnost. Nepojí nás žádná koaliční smlouva. Jen dobré víno a i tentokrát zajimavá témata hovoru. Díky, @P_Fiala, a na zdraví demokracie. pic.twitter.com/BPGnJlgwRB
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) January 6, 2026
Bylo by záhodno, aby jedním z témat hovorů mezi Vítem Rakušanem a Petrem Fialou stalo také více než 40 vymyšlených miliard ve státním rozpočtu jejich kolegy, Zbyňka Stanjury. Dokud se politici nezačnou chovat odpovědně a nepostaví se k vlastním selháním čelem, nelze očekávat návrat důvěry voličů v politiku a demokratické instituce, která soustavně slábne. Jen 17 % českých občanů má v premiéra České republiky a jeho aparát důvěru, což byla ještě donedávna podle serveru iRozhlas.cz nejnižší podpora na celém světě.
Výše uvedené řádky tak píšu jako přesvědčený demokrat s jediným a upřímným záměrem. Přál bych si, aby se do České republiky vrátili odpovědní a pravdomluvní politici, kterým budu moci hodit svůj hlas nikoli z nouze, ale z přesvědčení o jejich kompetenci a integritě. Dokud nebude možné politikům kvůli jejich rozporuplným vyjádřením věřit, bude nutné uvádět sporná témata na pravou míru tak, jak se o to s maximálním úsilím snažím v tomto textu.
Dovětek autora
Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.
