Článek
Představte si příběh bratrů Mašínů - jakkoli kontroverzní - v dnešních Spojených státech. Bratři za využití násilí a odhodlání uniknou se skupinou přátel za hranice totalitního režimu a uprchnou na západ. Kdyby Mašinové prchali dnes, mohli by narazit na Donalda Trumpa, který by je neposlal zpět do České republiky, ale rovnou do centrály KGB v Sovětském svazu. Žádné azylové řízení by neproběhlo, důvody útěku by nikdo nezkoumal a celá skupina by za méně než 24 hodin nastoupila do letadla mířícího přímo na popraviště KGB v Moskvě.
Metafora je aktuální. Donald Trump a úřady federální vlády USA v květnu roku 2025 deportovali za méně než den 24 migrantů z Myanmaru, Vietnamu, Kuby a Mexika do Jižního Súdánu (!!). Ano, do země kde zuří občanská válka a kde zmínění lidé nemají žádné zázemí a s velkou pravděpodobností skončí buď mrtví a nebo zneužití místními ozbrojenými skupinami.
Při incidentu úřady porušily i ústavu Spojených států a princip habeas corpus, který zajišťuje obviněným z přečinů přístup k právní pomoci a poradě. V tomto případě byli dotyční naložení do letadla bez soudu, slyšení nebo jakékoli volby a konzultace. Za méně než den po svém zadržení již byli v 7 000 kilometrů vzdálené válečné zóně.
Ministr zahraničí Marco Rubio okomentoval incident následovně:
,,Je čas, aby přechodná vláda Jižního Súdánu přestala blokovat návrat svých občanů do země a zneužívat Spojené státy. Každá země musí přijmout migranty ve chvíli, kdy je jiná země plánuje vyhostit.“
Jenže Marco Rubio zřejmě zapomněl, že z osmi migrantů v prvním letadle vyslaném do Jižního Súdánu byla pouze jedna jediná osoba s místním občanstvím (!). Zbylí lidé byli z Kuby, Mexika, Myanmaru a Vietnamu. Nebo to Marcu Rubiovi bylo jedno a tento přístup je zřejmě znakem nové doby, kdy je v donedávna demokratických Spojených státech běžné porušit všechny mezinárodní úmluvy o azylovém řízení a posílat lidi na jistou smrt.
Úřady Jižního Súdánu mezitím vydaly prohlášení, že k nim žádní lidé nepřiletěli a o jejich osudu nic nevědí…
Která z možností je horší? Nevědomost, nebo ignorance?
Soud zakázal přesun lidí do válečné zóny, Trump jej zcela ignoroval
Incidentu předcházely dva soudní příkazy, které zástupci vlády USA zcela ignorovali. První zakázal revokaci platných víz občanů Jižního Súdánu kvůli mezinárodním úmluvám, které zakazují návrat válečných uprchlíků do zón, kde jsou ohroženi na životě a hrozí jim za jejich předchozí útěk perzekuce. S tímto příkazem si Trumpova administrativa nelámala hlavu a jednoduše jej porušila ne jednou, ale několikrát.
Soudce Brian Murphy konstatoval, že v případě deportací nedošlo pouze k porušení mezinárodních úmluv, ale také bylo dotyčným upřeno právo na slyšení, soud a právní zastoupení. Ve všech souzených případech šlo již o proběhlé deportace. Americké soudy ale nemají možnost Trumpovy kroky nijak zastavit, mohou pouze konstatovat, že prezident USA porušuje místní zákony včetně ústavy, jiné páky neexistují.
Administrativa USA deportovala v minulých měsících zpět i uprchlíky z Eritree, kde taktéž probíhá občanská válka, a úřady Trumpa upozorňovaly, že po návratu budou američtí uprchlíci zřejmě mučeni, uvězněni a s největší pravděpodobností i popraveni. Eritrea je jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě, kde je ilegální překročení hranic i pro místní trestané smrtí.
Nejděsivější na všech incidentech je fakt, že Trumpova administrativa využívá zákon z roku 1798 o nepřátelských vetřelcích. Ten umožňuje deportace bez soudu či právního poradenství, ale pouze v časech války. Tvůrci legislativy zřejmě nepočítali s možností, že o 220 let později někdo využije jejich dílo k odeslání lidské bytosti do válečné zóny na druhém konci světa. Soudy se ale již před zmíněnými deportacemi vyjádřily jasně - proti použití zákona hlasovali i Trumpem dosazení soudci.
Trumpovi soudci bijí na poplach, Trump je ignoruje
Logickým krokem advokátů a zastánců lidských práv či jakéhokoli smyslu pro lidskost v USA bylo využití zákona z roku 1798 zažalovat. Soud první instance okamžitě vydal příkaz zmíněný zákon nevyužívat, Trump jej ignoroval, druhá instance - konkrétně Trumpem dosazený soudce v jižním Texasu - opět vydala závazné rozhodnutí, Trump jej opět ignoroval. Případ došel až k nejvyššímu soudu, jehož většinu jmenoval Donald Trump, soudci sice neodmítli využití zákona, vyžádali si ale legální přezkoumání každého (!) případu soudcem v Texasu, kde jsou migranti umístění.
Jak lze logicky dovodit, Donald Trump opět soudce ignoroval a pokračoval v posílání lidí s jihoamerickým občanstvím do africké válečné zóny. Reakce Nejvyššího soudu USA na ignoraci ze strany amerického prezidenta dospěla až do toho stavu, kdy soud bez vyzvání vydal další výrok a příkaz k zastavení všech probíhajících deportací v Texasu a podrobil je individuálnímu přezkoumání.
Donald Trump i druhý výrok Nejvyššího soudu USA ignoroval. Výše zmíněné deportace proběhly v květnu 2025 i přes několik uvedených příkazů soudů USA včetně toho nejvyššího, kde tvoří většinu Trumpem dosazení soudci.
Co udělat s prezidentem, který ignoruje soudy i ústavu?
V USA nyní řeší, jak stupňovat tlak na prezidenta ignorujícího výroky soudů i znění ústavy Spojených států. Odpověď zatím nikdo nepřednesl, taková situace v historii Spojených států nikdy nenastala a vždy prezidenti výroky nezávislé justice respektovali. Až na Donalda Trumpa.
Republikáni se obávají veřejného mínění, pokud by přistoupili k impeachmentu prezidenta USA a demokraté jsou v menšině. Soudci jsou bezradní, jejich výroky i příkazy jsou ignorovány a zákony včetně ústavy v USA již zřejmě neplatí.
Veřejné mínění se ale strmě kloní k odvolání a obžalobě prezidenta USA ačkoli před pouhými třemi měsíci tuto možnost občané USA odmítali.
Neplatí ani mezinárodní úmluvy, které Spojené státy podepsaly a často stály u jejich vzniku. Vše jde stranou politice jednoho muže transparentně a okázala deportujícího lidské bytosti do válečných zón i když často ani nejde o občany dané země. Donald Trump zvládl za několik měsíců ze Spojených států vytvořit něco zcela jiného, než jsme byli zvyklí, demokracii a výkladní skříň právního státu nahradil jiný, daleko nebezpečnější a zákony ignorující režim přítomný dnes. Dopady dnešních kroků prezidenta nejen na budoucnost USA, ale celého demokratického světa, jsou každým dnem více a více zničující.
I dnes se v České republice i přes vědomí o výše uvedených incidentech najdou podporovatelé politiky prezidenta USA - tito lidé schvalují popření všeho, co jsme zde dekády budovali včetně principů humanismu, lidskosti a ústavního zřízení tak důležitého pro demokracii a svobodnou společnost.
