Blažek, Stanjura i Babiš jsou stejní. Fiala měří dvojím metrem

Až budou opoziční politici a lídři mimoparlamentních stran zaplavovat sociální sítě o pětikoaličních médiích, cenzuře a provládních novinářích, dnešní doba ukázala opak. Nejproklínanější servery Seznam Zprávy nebo Deník N publikují jedno odhalení za druhým a zatímco vláda mlží, chlácholí a přenáší pozornost na jiná témata, média neúprosně odmítají bitcoinovou kauzu vymlčet. Tak to má být a neexistuje významnější důkaz o svobodě slova a funkčních médiích v České republice než současná vládní krize způsobená pochybným darem odsouzeného zločince Ministerstvu spravedlnosti.

I lidé v médiích, kteří stojí za prací, články a reportážemi za bitcoinovou kauzou, mají jistě určitou krizi rozhodování. Pokud neúprosně skolí vládu a hlavní architekty krize v podobě Pavla Blažka, jeho týmu a Zbyňka Stanjury, dojde k prohloubení rezignace českých voličů a otřese se i důvěra ve stát samotný a právo, se kterým si Pavel Blažek ve věci přijetí miliardového daru hlavu nelámal. Dokud neoznačí soudy jednání jako striktně ilegální, nelze mluvit o porušení zákona - tak by se dala interpretovat Blažkova slova a jde o velice nebezpečný precedent, protože právě Ministerstvo spravedlnosti je garantem nezávislosti justice a právního státu. Podle mého zaujatého pohledu dělají média svou práci dobře a nekompromisní kritika vlády a konstantní práce na bitcoinové kauze i za cenu posílení mimoparlamentních stran či hnutí ANO je jednoznačně ve veřejném zájmu.

A tak v roce 2025 dvě nejsilnější volební uskupení kandidují poskvrněná kauzami i nedůvěrou a podle posledních průzkumů hodlá přes 50 % oprávněných voličů volit partaj spojenou s Pavlem Blažkem, Zbyňkem Stanjurou nebo Andrejem Babišem. Lídr hnutí ANO si v mezičase, kdy stále probíhá bitcoinová aféra, vyslechl verdikt v kauze Čapího hnízda a ačkoli jej soud neuznal vinným, nevypadá to pro Andreje Babiše v otázce zproštění obvinění z dotačního podvodu nijak zvlášť dobře.

Jakmile došlo k vyřknutí verdiktu odvolacího soudu, okamžitě následovala reakce Pavla Blažka na sítích. Bývalý ministr spravedlnosti se probral z hybernace a neváhal si přisadit a opět poukázat na Babišovy lapálie s Čapím hnízdem a srovnat je se svou bitcoinovou kauzou. Zde je nutné uvést dvě faktické poznámky - Pavel Blažek sice odstoupil z funkce ministra spravedlnosti i lídra krajské organizace ODS v Brně, ponechal si ale mandát poslance včetně štědrého platu, náhrad a mimo jiné i poslanecké imunity. Ačkoli byl Andrej Babiš výrokem soudu zřejmě nepříjemně překvapen, nejde o potvrzení viny, ale zrušení zprošťujícího verdiktu. Lídr hnutí ANO je tak v technicistním výkladu práva stále nevinným občanem a dokud neproběhne nové projednání případu před městským soudem a ten se neusnese na novém verdiktu, nelze Babiše v Blažkově světě špinit.

Právě Blažkovo vnímání světa je na kauze bitcoinů, ale i v otázce Čapího hnízda to nejvíce problematické. Teze, že legální je vše, dokud není prokázán opak, je neslučitelná s politikou v demokraciích západního typu. Tento typ argumentace využívají všichni tři hlavní aktéři kauz bitcoinů i Čapího hnízda. Pavel Blažek se Zbyňkem Stanjurou poukazují na legální původ darovaných prostředků, protože soud neshledal bitcoiny ilegálními a to hlavně kvůli znepřístupnění disků Tomášem Jiřikovským. Jde o pokřivený výklad a lze o bitcoinech stejně dobře tvrdit, že jsou nelegálně nabyté, dokud je příslušné úřady neshledají legálními - tímto způsobem přistupují banky a finanční správa k prostředkům běžných občanů. Pokud na účtu občana přistane 100 milionů korun, bance se rozsvítí AML systémy a prostředky zmrazí dokud neprokážete jejich původ.

Svět Pavla Blažka a Zbyňka Stanjury ale funguje jinak - negativní stanovisko právního odboru k darovaným bitcoinům neexistuje, dokud si je ministr Stanjura podle svých slov nepřečte. Dar je legální, dokud soudy neprokáží opak. Darovací proces je v pořádku, dokud policie neshledá pochybení. V tom případě ale v rámci stejného paralelního světa, ve kterém výše uvedení politici vysvětlují svá pochybení, je Andrej Babiš čistý jako lilie. Dosud nebyl odsouzen a veškeré příspěvky na sociálních sítích vládních politiků o nutném vyvození politické odpovědnosti postrádají smysl - Andrej Babiš je poslancem, Pavel Blažek jakbysmet.

Premiér vyzývá technicky nevinného Babiše k opuštění všech volených funkcí, jak učinil Pavel Blažek. Ten je přitom dál poslancem a volené funkce neopustil, pouze odstoupil z pozice ministra. Nejde o pokrytectví?

Existuje svět běžných občanů, kterému se politici snaží přiblížit a kde deklarují své teze či myšlenky a pak existuje i svět technicistního právního výkladu, vzájemného krytí a kliček, kam se vždy politici uchýlí, když mají problém. Dokud jde vše dobře, deklarují hodnotovou politiku, silný morální i etický kompas, odpovědnost za své činy a když média odhalila bitcoinovou kauzu, najednou by nikdo neměl pomalu ani vyslovit jména aktérů či cokoli komentovat, protože může dojít k narušení práce orgánů činných v trestním řízení a poskvrnění aktéři opět uprchnou do svého druhého, paralelního světa výmluv, kliček a vzájemného krytí.

Zaklínadlo o mlčení kvůli možnému narušení vyšetřování používají politici vždy, když se snaží kauzu zahrát takzvaně do ztracena a koupit si čas, než přestane veřejnost vnímat záležitost jako závažnou a mediálně atraktivní.

Problém Pavla Blažka, Zbyňka Stanjury a zprostředkovaně i Petra Fialy spočívá v tom, že bitcoinová kauza naplno odhalila ochotu politiků uchýlit se do stejného paralelního světa mlčení, výmluv a obrany technicistními výklady práva, jaký dosud převážně využíval právě Andrej Babiš. I lídr hnutí ANO poukazoval, že je do momentu pravomocného verdiktu nevinný, že je záležitost příliš stará, že jde o mediální a politický lynč nebo dokonce zmínil i možnost politické objednávky. Realita je ale smutná, Andrej Babiš zneužil systém a dnes za to platí nezávisle na využitých argumentech a častých fabulacích. V České republice dosud soudy Babiše neodsoudily, evropský soud a vyšetřovatelé ale konstatoval ilegální čerpání dotace, Babiš dotaci vrátil a celý proces řeší jen otázku toho, zda lze prokázat přímý Babišův podíl na nelegálním jednání a zda došlo za účasti lídra hnutí ANO k podvodu. Samotný podvod již byl ale prokázán a není o něm pochyb.

Dnešní poukazování vládních politiků na problémy Andreje Babiše je tak dvousečné, protože ty stejné problémy v doprovodu stejných výmluv využívá i Zbyněk Stanjura s Pavlem Blažkem. Namísto poukazování na kauzy lídrů vládních stran i opozice by ale zmínění aktéři měli jednoduše odejít. Samotná přítomnost Babiše, Blažka i Stanjury na politické scéně jen umocňuje averzi občanů k politikům i politické profesi a podkopává důvěru ve stát, právo i instituce demokratické společnosti.

Politik by měl umět vyhodnotit závažnost kauzy a neřídit se pouze striktním výkladem práva, ale také jakýmsi vyšším společenským zájmem. Pokud dnes vyzývají vládní špičky Andreje Babiše k přehodnocení kandidatury a k vyvození politické odpovědnosti kvůli výroku soudu, který pouze zrušil zprošťující rozsudek a lídra hnutí ANO neodsoudil, nemohou zároveň obhajovat Zbyňka Stanjuru v křesle ministra financí a poslanecký mandát Pavla Blažka. Argument o obvinění Andreje Babiše je lichý, orgány činné v trestním řízení jsou pomalé, pečlivé a obvinění v bitcoinové kauze před letošními volbami padne jen s velmi nízkou pravděpodobností a je otázkou, zda vůbec k jakémukoli obvinění dojde. V pokročilé demokratické společnosti by politici měli pomalý soudní systém předběhnout a odejít již při odhalení zásadních pochybení a podezření.

Pavel Blažek jednoznačně pochybil a závažnost kauzy umocňují každodenní odhalení médií, která často přímo popírají Blažkovy výroky. Blažek tedy lhal a subjektivně si vyložil právní rámec tak, aby výklad vyhovoval jeho záměrům. Takové jednání není v pozici ministra spravedlnosti slučitelné s funkcí garanta justice, ale ani s mandátem poslance parlamentu.

Zbyněk Stanjura se kroutí jako žížala a stále se vymlouvá, že k zastavení daru neměl mandát, nebo že dopis s negativním právním stanoviskem zapomněl jeho ředitel kabinetu Benda. Lze si jen těžko představit svět, kde dva vládní činitelé komunikují pomocí dopisů a právníci 40 dní po zaslání negativního stanoviska, opět formou dopisu, s nikým nekomunikují a ministra jinak nekontaktují, například na poradách rezortu. Stanjura prokazatelně o Blažkových záměrech věděl, nezastavil jej a jeho role v kauze vzbuzuje stále více pochybností. I proto by měl Zbyněk Stanjura i pro dobro vládní koalice zcela jednoznačně odejít.

Odejít by ale měl i Andrej Babiš. Evropský soud již vinu Babišovy firmy prokázal a tak jde o ty stejné právní kličky, jakými se obhajují Blažek a Stanjura, které Babiš neváhá označit za zločince. Pokud lídr ANO tvrdě útočí na své politické protivníky a sám se odmítá řídit stejnými pravidly, žije ve stejném světe jako Pavel Blažek a Zbyněk Stanjura.