Článek
Tuzemská média o dění v Čínské lidové republice příliš neinformují, ostatně jde o vzdálenou zemi se zcela odlišnou mentalitou. Dnes se pokusím tento prostor vyplnit, protože v Číně dochází k dosud nevídaným čistkám na nejvyšších postech armády země, které mají dalekosáhlé důsledky pro světovou bezpečnost.
Ve vzdálené Číně je naprosto běžné, že beze stopy zmizí i ti nejvyšší armádní generálové nebo vlivní členové komunistické strany. Od roku 2012, kdy současný prezident Si Ťin-pching odstartoval největší proces vnitrostranických čistek od 60. let 20. století, byl ale letošní rok pro čínské politiky a vojáky tím nejnebezpečnějším. Neobvyklé byly již čistky na počátku roku, kdy byl odstraněn admirál Miao Hua, politický ředitel Centrální vojenské komise Čínské lidové armády. Souběžně s admirálem Huou došlo také k zatčení Li Šang-fua, generálplukovníka odpovědného za raketové síly Číny a beze stopy posléze zmizel i Li Chan-tün, náčelník generálního štábu čínského námořnictva.
Tito tři významní vojáci s politickým vlivem byli pokládáni za blízké spolupracovníky Si Ťin-pchinga a jakmile v červenci roku 2025 zmizel i prezident Číny, spekulovalo se o tichém puči Čanga Jou-siho, prvního místopředsedy Centrální vojenské komise s historicky silným vlivem na armádu a ozbrojené složky. Právě Čang Jou-sia je dosud vnímán jako jediná relativní protiváha vlivu prezidenta Siho, který se nemůže vlivného generála z rodiny přátel Mao Ce-tunga zbavit. Prezident Číny sice zmeškal v červenci summit BRICS - poprvé od roku 2012 - a nebyl čtyři týdny na veřejnosti, ale nakonec se vrátil a spekulace o puči odezněly. Něco se ale stát muselo, protože v říjnu 2025 proběhly podle několika nezávislých médií se zdroji v Číně obří čistky v armádě i politbyru, které se dotkly až 2 500 lidí včetně vysoce postavených generálů.
Vše vygradovalo dne 17. října 2025, kdy byli níže zmínění funkcionáři veřejně zbaveni funkcí a obviněni z korupce - jde o nejoblíbenější formu obvinění s možným trestem smrti, ať už je pravdivé či nikoliv.
Bojí se Si Ťin-pching vlastních lidí?
Prvně si je třeba uvědomit, že o počtech popravených v Číně neexistují spolehlivá data a s největší pravděpodobností jde o desítky tisíc lidí ročně. Poslední relativně podložené odhady pochází z roku 2010 a uvádí 8 až 12 tisíc popravených Číňanů ročně, ale tato čísla budou v současnosti násobně vyšší. Od roku 2012 totiž probíhají pod taktovkou Si Ťin-pchinga rozsáhlé - oficiálně - protikorupční čistky, které podle mezinárodních pozorovatelů zasáhly až 5 milionů Číňanů. Z tohoto počtu samozřejmě nebyli popraveni všichni, ale pouhých několik procent exemplárních příkladů by znamenalo stovky tisíc usmrcených lidí, z čehož většinu tvoří politici a vojáci Čínské lidové armády.
Výměny iniciované Si Ťin-pchingem se běžně nevyhnuly ani těm nejmocnějším politikům a členům vlády. Bývalý ministr pro vnitřní bezpečnost, Čou Jou-kang, magazínem Forbes vyhodnocen jako 21. nejmocnější muž světa, byl roku 2015 obviněn z korupce, zbaven všech funkcí a odsouzen k doživotnímu pobytu ve vězení. Ling Ťi-chua, personální ředitel Komunistické strany Číny a člen vedení politbyra zmizel beze stopy o dva roky později a posléze se objevil taktéž odsouzen na doživotí. Stejný osud čekal i Sü Cchaj-choua, místopředsedu Centrální vojenské komise. Sü ale neměl takové štěstí jako dva výše zmínění politici a zemřel během výslechu ve vazební cele, podle čínských autorit na rakovinu. Jmenuji zde ale pouze ty nejvyšší šarže, zatímco desítky tisíc níže postavených úředníků a vojáků taktéž zmizely beze stopy a svět ani často neznal jejich jména. I navzdory četnosti čistek, kterým se nevyhnuli ani nejbližší spolupracovníci prezidenta Číny byla situace až do roku 2025 znatelně klidnější než nyní. Po zmizení tří generálů, z nichž dva zasedali v Centrální vojenské komisi, a návratu prezidenta po čtyřtýdenní absenci čistky eskalovaly do 60 let nevídaných rozměrů.
Oznámení čínského politbyra dne 17. října 2025 posléze šokovalo svět. Prezident Si Ťin-pching nechal najednou odvolat celkem 11 generálů, z nichž dva, Miao Hua a He Weidong zmizeli již dříve v roce 2025. Aby si čtenáři mohli představit, o jak významné funkcionáře šlo, vypíšu níže čtyři nejdůležitější odvolané důstojníky a jejich pozice. K doživotnímu trestu byli odsouzeni Wang Čchun-ning, velitel vojenské policie Čínské lidové armády, Wang Chou-pin, velitel čínských raketových sil a oba nejvyšší političtí komisaři pozemních sil i námořnictva, Jüan Chua-č‘ a Čchin Šu-tong.
Ve všech případech jde o nejvyšší armádní šarže a podle expertů na Čínu ze serveru The Diplomat se prezident zbavil nejvyšších důstojníků ze dvou důvodů. Prvně chce Si Ťin-pching maximálně rozbít dekády přítomné vojenské klany v Čínské lidové armádě a související protekční přístup některých důstojníků k věrným a blízkým osobám, ale druhým a závažnějším důvodem jsou zvěsti o logistické a materiální nepřipravenosti ozbrojených sil Číny. Podle informací South China Morning Post - relativně spolehlivého čínského média - v ozbrojených složkách skutečně existuje několik problematických nákupů a důstojníci často zamlčují skutečný stav ozbrojených sil, aby vykázali pozitivní výsledky pro své nadřízené. Reálný stav čínské armády je tak velkou neznámou - na papíře je vše skvělé, ale reálný stav vybavenosti a personálu zřejmě neznají ani na nejvyšších místech.
Ačkoliv bylo celkem zbaveno funkcí a odsouzeno celkem 11 generálů, dosud byl nahrazen pouze He Weidong, bývalý místopředseda Centrální vojenské komise. Na místo He Weidonga nastoupil Čang Šeng-min, který dosud zastával pozici ředitele sekce protikorupčních operací a politického dohledu v té samé komisi, jíž se stal místopředsedou. Jde o důstojníka blízkého prezidentovi, který si více než kariéry v ozbrojených složkách váží loajality. Politruk Čang Šeng-min bez vojenských zkušeností se tak přímým zásahem prezidenta stal druhým nejmocnějším důstojníkem Číny hned po Čangu Jou-siovi, jehož respekt k současnému prezidentovi Číny rozhodně není absolutní.
Armáda politruků, nebo dominantní síla ve světě? Si Ťin-pching stojí na rozcestí
Ve stínu války na Ukrajině je také často skloňovaná čínská hrozba pro ostrov Taiwan, který je od roku 1947 de facto nezávislý, ale vláda pevninské Číny ostrov vnímá jako nedílnou součást komunisty ovládané země. Nejvyšší zástupci Čínské lidové republiky mnohokrát zdůraznili, že jsou ochotni Taiwan s Čínou sjednotit i silou, k čemuž také zřejmě vede masivní zbrojení a technologická obměna armádního vybavení. Pro Čínu ale nepůjde o jednoduché sousto ani v případě, kdy by Spojené státy ostrov nebránily. Armáda asijské velmoci totiž v uplynulých 70 letech nevedla jediný vojenský konflikt a je tak otázkou, jaká je skutečná úroveň bojeschopnosti čínských jednotek, pokud by se vojáci ocitli v ostré vojenské výměně.
I z tohoto důvodu Si Ťin-pching stále všemi dostupnými podporuje Putinův režim a se zájmem sleduje válku na Ukrajině, kam také Číňané vyslali své pozorovatele, aby přímo sledovali moderní konvenční válku a vyhodnotili prostor pro zlepšení v Čínské lidové armádě. V kontextu čistek uvedených výše je ale patrné, že Si Ťin-pching není stále rozhodnut, zda dát prostor zkušeným důstojníkům s kariérou v ozbrojených silách, nebo armádu vyplnit politickými přisluhovači typu Čanga Šeng-nima, kteří se bojů nikdy neúčastnili a jejich kariéra spočívá primárně v ideologickém a politickém dohledu nad samotnými vojáky a důstojníky. Podle německého institutu SWP a tamních specialistů na Čínu se v uplynulých letech posílila ideologická příprava vojsk na úkor bojových schopností a kariérní růst v armádě zprostředkovává prezidentem zřízená Disciplinární a ideologická komise. Kariérním žebříčkem tak stoupají ti věrní namísto těch schopných a tento trend je viditelný také v centralizaci armádního velení pod kontrolu politbyra. Již v roce 2017 prezident Si zrušil decentralizovaný systém čtyř generálních štábů pro logistiku, personál, politický dohled a vyzbrojování, který byl nahrazen jednotným dohledem tříčlenné Centrální vojenské komise podléhající politbyru.
Čínská armáda tak nabírá na síle, na druhé straně jde ale o nebývale centralizovanou entitu, jejíž kostrbatost i nedostatečná pružnost mohou být v ostrém konfliktu zcela klíčové a pro Čínu negativní. Jak již ukázala válka na Ukrajině, moderní konflikt žádá vysokou autonomii na nižších postech na úkor centrálního velení, Čína jde ale opačnou cestou.
Na závěr lze po výše sepsaném souhrnu konstatovat následující. Si Ťin-pching rozhodně pokračuje ve své misi ovládnout zemi a nahrazuje potenciálně vzpurné členy politbyra i nejvyšší armádní důstojníky. Místo zkušených veteránů ale do funkcí přichází ideologičtí lídři z řad politruků a prezidentových loajalistů, což je pro Evropu a svět paradoxně dobrá zpráva. Číňané se ale učí od Rusů i díky válce na Ukrajině a konflikt podrobně monitorují i jejich pozorovatelé v týlu, kteří analyzují moderní bojiště a své poznatky posléze sdílí napříč Čínskou lidovou armádou. Zatímco tak ještě v červenci existovaly spekulace o sporech mezi nejvyššími armádními důstojníky a prezidentem Číny, dnes je po vyhazovu 11 elitních generálů jasno, že Si Ťin-pching rozhodně nikam neodchází.
Po negativních zkušenostech s Mao Ce-tungem trvalo Číně téměř 40 let, než se na přelomu milénia decentralizovala a ideologii vyměnila za relativní racionalitu, díky čemuž vyrostla ve světovou ekonomickou i vojenskou velmoc. Během uplynulých 12 let ale Si Ťin-pching opět neúnavně shromažďuje moc a centralizuje vedení země pod jednu jedinou autoritu, tedy pod sebe samotného. Letošní čistky tento jev pouze potvrzují a je zcela jisté, že centralizace politbyra i ozbrojených složek do rukou prezidenta Číny ještě není zdaleka u konce.
Dovětek autora
Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.
