Článek
Až do časného rána jsem včera sledoval summit lídrů USA a Ruské federace. Výsledky mne až tolik nepřekvapily, ale přímo hmatatelná frustrace Donalda Truma na tiskové konferenci ukazuje, že svého protivníka v podobě Vladimira Putina zcela podcenil a na jeho tradiční chování se nepřipravil. Oproti minulosti se ale Donald Trump alespoň zdržel velikášských prohlášení.
Taktika prezidenta Donalda Trumpa byla zřejmá. Na začátku schůzky teatrálně demonstroval sílu v podobě rozmístěných stíhaček F-22 Raptor a přelet dalších amerických zdrojů ve chvíli, kdy Vladimir Putin vystupoval ze svého letounu měl připomenout sílu západu a technologickou dominanci. Putin se ale nedal rozhodit a lze celkem spolehlivě podle vyjádření lídrů Ruské federace konstatovat, že k zásadnímu pokroku nedošlo, ba naopak.
V přímém přenosu bylo možné sledovat souboj dvou diplomatických škol. Té boháče z Manhattanu, který přichází nepřipraven a svou silou, nevyzpytatelností a dominancí udolává svého oponenta a na druhé straně chladné, amorfní a bezbarvé diplomatické školy KGB a současné Ruské federace, která je připravena perfektně a protivníka udolá rozmělněním témat, falešnými obchodními návnadami a zcela nečitelnými záměry.
Špion KGB a masový vrah Rusů proti účastníkovi reality show
Aby můj text nevyzněl pro prezidenta Spojených států příliš kriticky, je nutné ocenit jeho snahu jednat a tentokrát Donald Trump alespoň nijak veřejně neponížil své spojence a nepřišel s ničím překvapivým, což je pokrok. Je ale otázkou, zda není laťka položena příliš nízko.
Při chápání Vladimira Putina je totiž třeba zohlednit jeho minulost špiona KGB v komunistickém Německu, kariéru taxikáře v Petrohradě, následné pokusy o získání té správné protekce a vystoupání až na samý vrchol mocenského žebříčku v zemi, kde politici běžně létají z oken nebo jsou vražděni příslušníky organizovaného zločinu. Aby se Vladimir Putin u moci udržel, neváhal rozpoutat válku a aby jí odůvodnil, neváhal vybombardovat panelové domy běžných Rusů v Bukjansku a Volgodonsku. Přes tři stovky nevinných Rusů padly jako zástěrka pro Putinův volební zisk a takto přesně lídr Ruské federace uvažuje dodnes. Je s podivem, že Donald Trump podle informací médií nemá jediného odborníka na ruskou historii a nepřizval k jednacímu stolu namísto Stevea Witkoffa, jehož diplomatické schopnosti jsou přinejmenším kontroverzní, alespoň jednoho z řad bývalých velvyslanců USA v Moskvě.
Ačkoli mnoho komentátorů informuje o ostudném poklonkování masovému vrahovi a například i demokraté z USA označili vítání Putina jako hanedbné, dovolím si nesouhlasit. Donald Trump nemůže Vladimira Putina přehlížet, nechat jej několik hodin čekat a chovat se k němu povýšeně. Putin není Adolf Hitler schoulený v bunkru s rozprášenou armádou, jehož jediným východiskem je smrt či ponížení. Nalijme si čistého vína - Putin v takové pozici rozhodně není a v blízké době ani nebude. I proto jej Trump vítá jako lídra světové mocnosti, protože navzdory marginální ekonomice a ještě marginálnější perspektivě, je Ruská federace jadernou velmocí a to se bohužel v současném světě stále ještě počítá.
Se svou znalostí historie jsem nejvíce lidsky, morálně i fakticky trpěl při proslovu Vladimira Putina na tiskové konferenci po závěru jednání se zástupci USA. Vodopád zkreslených, nicneříkajících a obecných nedůležitých historických faktů prezident Ruské federace proložil několika vyloženě provokativními frázemi, kterými se vysmíval Evropanům i Ukrajincům. Donald Trump neměl šanci z pozice Američana tato slova pochopit, ale Evropan je slyšel. To byl také Putinův cíl a i proto si jsem jistý, že k zásadnímu průlomu v následujících týdnech nedojde a Vladimir Putin jen dál natahuje čas, vysmívá se a díky snaze USA získává PR body.
Jestřábi přišli a evropské státy podniknou provokace vůči ukrajinskému bratrskému národu
Bylo zcela ostudnou chybou nepodmínit tiskový brífing po schůzce vzájemným souhlasem obou stran. Vladimir Putin přišel evidentně vybaven připravenými materiály a citoval své obvyklé fráze o společných hrobech sovětských a amerických vojáků i vzájemné spolupráci v minulosti. Tyto obecné a s Ukrajinou nijak nesouvisející fráze umně prokládal zmínkami o evropských jestřábech - rozumějte agresivních státech lačnících po válce - kteří provokují ukrajinský bratrský národ proti Rusům. Tito jestřábi podle Putina podniknou veškeré kroky k tomu, aby zabránili míru a vyřešili kořeny ukrajinského konfliktu.
Obvyklá mantra, kterou Vladimir Putin opakuje donekonečna. Kořeny konfliktu podle Ruské federace spočívají v rozšířování NATO po pádu železné opony a v nacifikaci, případně i militarizaci Ukrajiny po roce 2014. Ruský diktátor a masový vrah měl pódium zcela pro sebe, mluvil zhruba 10 minut a dívat se na něj musel celý svět. Celý svět musel poslouchat tuto přípravu na další vraždění se záminkou, že vlastně Rusy provokují Evropané a Ukrajinci válčí z vlastní vůle. Donald Trump se snažil zůstat v klidu, ale na dlouhou řeč Vladimira Putina reagoval rozladěně. Úplně zmizela jakákoli mimika v obličeji a v následné řeči prezidenta Spojených států nezazněly žádné konkrétní výsledky, nýbrž pouze korigoval maximalistická prohlášení svého ruského protějška a dostal se do defenzivy. Ruský vůdce také několikrát zopakoval již ustálenou mantru o vznik konfliktu na Ukrajině. Kdyby byl prezidentem Donald Trump, k válce by nedošlo, potvrdil ruský diktátor s úsměvem na tváři a pokynul k americkému prezidentovi, jako kdyby splnil svou povinnost.
Následně pozval usměvavý Putin Donalda Trumpa do Moskvy. Donald Trump s křečí v obličeji konstatoval „Možná, ale možná se to někdy stane“. Prezident Spojených států se ve svém rozladění alespoň snažil korigovat situaci tím, že žádná dohoda ani návazná jednání nebudou bez účasti Volodymyra Zelenského a Evropy, čímž si před spojenci zachoval tvář.
Blafování Donalda Trumpa nepadlo na úrodnou půdu
Realitní magnát, miliardář a syn prominentního developera Trump je zvyklý dostat přesně to, co chce. S Rusy se mu ale nedaří právě proto, že nepostupují dle jemu vlastních pohnutek spočívajících v egu, dominanci a finanční síle. Vladimir Putin konsoliduje svou moc více než 25 let úplně jinými prostředky. Protekcí, totální kontrolou a za pomoci bezpečnostního aparátu včetně rozvinutých tajných služeb.
Ekonomické hrozby? Rusové se nijak neošívají nad 20 % úrokovými sazbami a rostoucí inflací, tím vyhrožovat nelze. Sekundární sankce? Kdo vydrží déle, zhýčkaní Američané a Evropané, nebo od reality odtržení Rusové? Vyzbrojení Ukrajiny novými dodávkami nejmodernějších zbraní? Bude trvat moc dlouho a navíc je to přesně to, co Putin chce. Ruská federace si přeje zastávat roli mučedníka a čím více zbraní Evropané či Američané pošlou, tím více Putin domácímu publiku nalhává, že proti němu bojuje celý svět a Rusové se musí snažit více. Chrání totiž podle diktátora vlastní zemi a budoucnost.
Donald Trump to na Vladimira Putina zkusil a vrátila se mu nepříjemná facka od vycvičeného špiona KGB. Putin totiž na rozdíl od Trumpa přesně věděl, proč na Aljašku letí a měl precizně vytvořenou přípravu k tomu, aby dosáhl svého. Nyní je to i podle Trumpa na Evropanech a Ukrajině. Ruská média v mezičase usilovně šíří narativ o perfektní a plodné schůzce, která ale nemůže dojít naplnění kvůli válkychtivým Evropanům a zfanatizovaným Ukrajincům. Vladimir Putin chtěl totiž dosáhnout přesně této polohy - já řekl své a nyní je to na vás, snažte se.
