Článek
V roce 1867 byl uzavřen kontrakt o koupi Aljašky mezi ruským velvyslancem Eduardem de Stoecklem a americkým ministrem zahraničí Williamem H. Sewardem. Prezident měl spoustu práce s urovnáváním situace v zemi po občanské válce a ruský car taktéž řešil domácí spory po prohrané krymské kampani. Cena 7,2 milionů amerických dolarů byla některými médii vykreslována jako absurdní a v titulcích se objevovalo, že ministr Seward kupuje „zemi mrožů“ nebo „Sewardův mrazák“. Většinově však byla veřejnost pro nákup a podporovala jej.
Smlouva mezi USA a Ruskem o koupi Aljašky, rok 1867
Celková populace Aljašky se odhadovala na přibližně 2 500 ruských osadníků většinově žijících v největší osadě Sitka, když nezapočítáme domorodé Inuity, kterých bylo dle odhadů přes 30 000. I kvůli nehostinnému terénu a domorodé populaci, která několikanásobně převyšovala počet ruských osadníků, bylo udržení oblasti pro Rusy vnímáno jako nemožné. Také přítomnost Britů v Kanadě Rusům nebyla po chuti, kdy největší obavou byla anexe Aljašky Brity a související hrozba východním teritoriím Ruska a možné narušení ruské dominance ve vodách Beringova moře. Rusové tak vnímali prodej Aljašky jako pragmatický, kdy Američané jako sousedi byli vnímáni jako přijatelnější, než Britové.
Nyní jsme v situaci nápadně podobné a to v na pohled absurdní iniciativě Donalda Trumpa, který chce koupit Grónsko.
Trump je obchodník, kdo mu ale Grónsko může prodat?
Na základě referenda v roce 2008 získalo Grónsko téměř plnou autonomii a příslib samostatnosti, vysloví-li se pro ní většina obyvatel a ratifikuje-li jí Dánský parlament.
Klíčové je právě ono ratifikování parlamentem Dánska - má formální charakter? Nikdo neví. Co když 90 % obyvatel Grónska vysloví svůj zájem být autonomním státem a poté uzavře asociační dohodu s USA pod vládou Donalda Trumpa? Zablokování již smluvně zakotvené možnosti autonomie bude pro Dány diplomatická pohroma, bránili by svobodné vůli lidu potvrzené všeobecným referendem. Donald Trump tak jedná se zástupci Grónska, nikoli Dány samotnými - díky tomu je pro něj situace daleko jednodušší.
Stačí koupit ty správné lidi, nejlépe všechny
Poslední data z roku 2023 k populaci Grónska hovoří o 56 865 obyvatelích. Trump si je může jednoduše „koupit“ - stačí jednoduché kupecké počty a zásoba čerstvě natištěných amerických dolarů.
Vyplatí-li Donald Trump každému obyvateli Grónska v rámci asociační dohody s USA 5 000 000 amerických dolarů, 120 milionů korun, zaplatí 284,3 miliardy amerických dolarů.
Vyplatí-li Donald Trump každému velkorysých 10 000 000 amerických dolarů, jsme na částce necelých 600 miliard dolarů. Při výplatě čtvrt miliardy korun každému obyvateli Grónska zaplatí Donald Trump jednorázově 2,1 % amerického HDP, u poloviční částky jsme na procentu amerického HDP. To není až tak drahé.
Zamyslete se sami nad situací, kdyby každému člověku, dítěti a všem členům Vaší rodiny nabídl Donald Trump čtvrt miliardy korun, vyslovili byste se pro začlenění do USA, které navíc skýtá zásadní ekonomické výhody?
Oproti nákupu Aljašky, která v roce 1867 vycházela na zhruba 0,1 % tehdejšího amerického HDP se tak jedná o desetkrát až dvacetkrát dražší položku, jsme ale v jiné době a výhody vlastnictví Grónska jsou pro USA naprosto zásadní, nejde z pohledu USA o tak drahý nákup.
Grónsko je pro Trumpa zdrojem minerálů, zemního plynu i předmostím k Arktidě
Po několika výše uvedených kupeckých počtech již myšlenka nákupu Grónska a všech tamějších obyvatel zní méně absurdně, ekonomika USA si to jistě může dovolit. Co ale Trump kupuje, respektive k čemu by Grónsko využíval?
Grónsko se svou rozlohou přes 2 miliony čtverečních kilometrů ukrývá obrovská naleziště ropy a zemního plynu. Pro fanoušky elektromobility se zde také nachází nezbytný kobalt a nikl, které nyní těží Čína a Afrika, v USA se kobaltová naleziště zatím neobjevila, jediný důl v USA byl pro malou výtěžnost uzavřen.
Svou pozicí je ostrov ideálním předmostím pro vojenské, zejména letecké a raketové základy pro obranné i útočné účely, zejména vůči hrozně Ruska. Rakety letící nad Evropou zachytí její protiletecké systémy ve spolupráci s protiraketovým deštníkem NATO, kdežto ty vedené severně musí USA zastavit sama nad jejím územím, což je nebezpečné a nespolehlivé. Mít v cestě štít v podobě grónského raketového „deštníku“ je pro národní bezpečnost USA jistě argument, proč věnovat 2 % HDP na grónské dobrodružství. USA již základnu v Grónsku mají, je tedy na čem stavět.
Vše je nemožné, dokud někdo záměr neprovede
Donald Trump má na „koupi“ Grónska peníze, vůli i argumentaci pro domácí publikum. Dánská vláda svým benevolentním pro-autonomním přístupem situaci ostrova podcenila a uvolnila uzdu možné asociační dohodě s jiným státem. Trump toho zcela jistě využije.
Vzhledem k Trumpově úsilí a množství jednání, která proběhla již před jeho nástupem do funkce tak lze očekávat jeho zájem dotáhnout anexi pomocí stovek miliard dolarů do konce.
Donalda Trumpa je tak třeba ve věci nákupu Grónska brát zcela vážně.
