Článek
Krátký úvod autora:
I dnes se u některých lidí ve veřejném prostoru setkáváme s přesvědčením, že islám je náboženství středověku a Arabové jsou zaostalí. Někteří je dokonce nazývají primitivy nebo opicemi. Stejně jako Evropané definovali kulturu, technologie a budoucnost USA, také Arabové definovali život nás všech na území Evropy svými pokročilými technologiemi, věděním a nástroji, které často užíváme i dnes. Ve vztahu k Blízkému východu je třeba si uvědomit velikost a moudrost zdejších říší středověku společně s tisíciletou tradicí islámské nauky i vědění. Dnes si selektujeme mnoho špatného (i dobrého), podle toho, co se nám hodí. Islám ale zažehl v arabském světě revoluci vědění a bádání, která zdaleka přesahovala evropské schopnosti.
Dnes můžeme být my těmi pokročilejšími, nebylo to tak ale vždy a zejména v období středověku muslimové přesahovali technologicky i kulturně většinu národů Evropy. Mnoho jsme se naučili právě od nich a jejich perských sousedů, byli bohatší, vzdělanější, kulturně vyspělejší a až koloniální období zapříčinilo krví vykoupený přesun bohatství na stranu Evropy. Mentalitu a kulturu dnešního arabského (i perského) světa tak lze uchopit jen skrze historii a vědění o velikosti a pokrokovosti starých islámských říší. Jejich odkaz i dnes definuje sebevědomou a často neústupnou mentalitu tamních národů.
Úvod do islámského světa středověku
Kolem roku 1 000 našeho letopočtu obývalo Prahu zhruba 4 000 až 8 000 obyvatel. Islámský Bagdád byl dle některých odhadů dvoumilionovou metropolí a španělská Cordóba na území islámského chalífátu byla největším městem Evropy, také s téměř půlmilionovou populací. Asie se potácela v neustálých občanských válkách a metropole Číny nebo Indie byly zcela zastíněny islámským světem, který světu dominoval jak co do počtu obyvatel, tak i dostupnými technologiemi a vědeckým poznáním.
Ani dnešní evropské metropole typu Londýna, Paříže nebo Říma nedosahovaly své dnešní slávy. Křesťanská nauka byla zaostalá, většina Evropanů trpěla negramotností a evropské primitivní zemědělství nebylo schopné statisícové metropole uživit. Ruská Moskva byla nevýznamným malým městem na území Kyjevské Rusi, kde žilo necelých 2 000 obyvatel. Amsterdam zastával funkci rybářské osady a největší evropskou metropolí byly Benátky se zhruba 70 000 obyvateli.
Evropané neznali hnojiva, desítkovou soustavu (neuměli počítat), neuměli systematicky zavlažovat svá pole, psali na pergameny a v medicíně používali primitivní metody bez jakéhokoli vědomí o šíření nemocí, dezinfekci nebo anestezii. Islámský svět mezitím uměl rozpoznat epidemie a jejich šíření, účinně uspával pacienty, znal institut duševního zdraví a kromě desítkové soustavy i využíval navazujícího rozvoje algebry a také vyvinul pokročilá vodní kola i podzemní zemědělské zavlažovací systémy včetně pumpovacích mechanismů nastavených na přesně stanovené časy s využitím vodních hodin.
Muslimové postavili největší město světa za čtyři roky, stalo se centrem vědy a vzdělání
Bagdád není městem starověku - byl postaven až v roce 732 na rozkaz chalífy Al-Mansúra za méně než čtyři roky. Stavělo jej 100 000 dělníků a město již od svého vzniku disponovalo kanalizací, veřejnými vodovody, veřejnými lázněmi a veřejnými umyvadly pro hygienické účely. Hlavním inženýrem a vědcem, který se na stavbě Bagdádu podílel, byl íránský Žid Mashallah, kterého si chalífa zvlášť cenil pro jeho znalosti hvězd a matematiky.
Za čtyři roky bylo hotovo a město začalo nebývalým způsobem prosperovat. Oproti původnímu plánu na čtvrtmilionovou metropoli se z Bagdádu za necelých 200 let stalo město s populací přesahující milion obyvatel. V islámském světě byl Bagdád vnímán jako město vědění, disponoval totiž největšími knihovnami světa a logicky také nejlepšími vědci doby. Islámský svět vědci neoplýval jen v Bagdádu, muslimové totiž dávno před Evropany zakládali univerzity a není tak překvapením, že tři nejstarší univerzity jsou právě na území islámského světa - v Maroku, Egyptě, a právě v Bagdádu.
Vyspělost Bagdádu lze také doložit na náboženské toleranci. Vedle sebe žili židé, muslimové mnoha rozličných směrů, ortodoxní křesťané, nestoriáni i asijští učenci z Indie a Číny. Nejen města ale muslimové stavěli nejlépe, také finanční systém arabských zemí dalece přesahoval Evropu, která postupně výdobytky islámských říší postupně přebírala. Banky, úvěry, bezhotovostní převody i institut společníka v podniku zavedl právě islámský svět.
Banky, bezhotovostní platby a leasing - islámské výdobytky středověku
Běžné finanční operace, které známe dnes, pocházejí z islámského světa středověku. Evropané si je ale během staletí upravili, jejich pradávná islámská podoba vypadala následovně,
- Sakk, dnes známý jako šek: Listina opravňující držitele směnit jí v cílové destinaci za hotovost. Kupci tak nemuseli převážet velké finanční obnosy a vyhnuli se riziku krádeže či usmrcení kvůli převáženému obnosu.
- Mudarabah, podíl na vyrobené hodnotě: Listina opravňující investora a zhotovitele předem rozdělit stanovené procento zisku. Příklad architekta, který navrhne a dohlédne na stavbu, kterou jiný investor zaplatí. Na základě listiny si rozdělí zisk dílem, který stanovuje smlouva.
- Ijarah, platba na splátky: Islám striktně zakazuje úroky na úvěrech nebo transakcích. Ijarah je tak zajištenou listinou, která přiřkla poskytovateli určitý počet splátek od odběratele během stanoveného období. Po splacení přešel na základě listiny majetek do rukou plátce.
- Musharakah, středověký investiční fond: Institut pro zřízení institute dvou nebo více podílníků, kteří vloží hodnotu a odpovídajícím způsobem kapitál investují a dělí si zisky. Také mohou založit obchodní podnik, který je rozdělen dle podílů uvedených na listině.
V Káhiře a Bagdádu byly také založeny první banky, které spravovaly vklady a vystavovaly ověřené listiny pro držitele podílů na obchodech nebo ceninách. Narozdíl od evropské obdoby ale nesměly přijímat poplatky z transakcí či úvěrů - jednalo se o státy či vladaři zřízené instituce, známé také jako Domy bohatství. Bankovnictví v islámském světě nebylo zdrojem zisku, nýbrž veřejnou službou sloužící k maximální podpoře obchodních aktivit samotných občanů.
Základní vzdělání bylo zdarma - Evropa čekala 700 let na Frederika Velikého
Kromě městského urbanismu, pokročilých služeb pro občany v podobě veřejných bank a dostupných univerzit měli muslimové také základní vzdělání zdarma, díky čemuž neporovnatelně více Arabů i Peršanů umělo číst a psát. Zejména v městských oblastech uměl číst a psát dle odhadů každý pátý muslim, v Evropě byla situace horší - odhaduje se, že gramotné obyvatelstvo tvořilo pouhé 1 %, maximálně 5 % v regionech jakými byl Řím nebo Konstantinopol. Evropská gramotnost byla výlučně privilegiem vladařů a kněžích, muslimové zakládali veřejné školy, takzvané Madrasy a Kuttaby.
Sociální systém islámského světa byl svou pokrokovostí na míle vzdálený Evropě a ta se mu přiblížila až za stovky let. Na rozdíl od striktně feudální Evropy mohl obyvatel islámského světa vystoupat v žebříčku hierarchie právě díky vzdělání nebo službě v armádě, také se nejnižší pracovníci mohli volně pohybovat na rozdíl od svých evropských kolegů, kteří byli vázáni na konkrétní půdu.
Tři muslimové jsou příkladem toho, že v arabském světě bylo možné vše, a právě díky flexibilitě uvažování o lidech nejnižšího původu nepřišel islámský svět o své největší mozky doby.
- Al-Farghani: Astronom a matematik žijící v letech 800 až 870, pocházel z neurozeného původu a po studiu na základní škole se přidal k učencům Domu vědění v Bagdádu. Tam zcela dominoval svou znalostí hvězd a například byl prvním, kdo spočítal obvod Země - islámský svět si již v té době uvědomoval, že Země není placatá - a jeho poznatky využil i Kryštof Kolumbus při plavbě do Ameriky.
- Al-Chorezmí: Další astronom a matematik pocházející z chudé rodiny v dnešním Uzbekistánu se stal otcem algebry. Jako první uvedl číslo 0, díky kterému lze matematicky upravovat výrazy a také zavedl označení X pro neznámou v rovnici a rozvinul vnímání rovnic jako cesty k řešení problémů s jednou nebo mnoha neznámými. Nezůstal pouze u rovnic, také vyvinul algoritmy, které používáme dodnes a v Evropě nahradily Chorezmího poznatky tehdy užívaná počítadla.
- Al-Maqdisi: Otec zeměpisu také nepocházel z vládnoucí třídy, nýbrž z nižší-střední třídy v dnešním Jeruzalémě. Jeho rodiče vyžadovali, aby měl to nejlepší vzdělání a jakmile se Al-Maqdisi naučil číst a psát, podnikl četné výpravy po islámském světě. Jako první popsal geografii včetně popisu terénu, zemí, států, měst i kulturních odlišností. Jeho dílo je pokládáno za první zeměpisnou nauku soudobého světa.
Chorezmího zápisky - 9. století
Díky rozvinutému sociálnímu a vzdělávacímu systému v arabském světě tak i tři výše uvedení myslitelé mohli dosáhnout významného postavení mezi vědeckou komunitou. V Evropě bylo vzdělání striktní doménou kněží a někdy i vladařů, kteří ale opět museli spoléhat na podporu církve. Nižší evropské třídy ve feudálním světě doby středověku neměli ke vzdělání přístup vůbec, to se změnilo až s příchodem 12. a 13. století. Islámský svět byl opět více než 500 let napřed.
Nejzásadnější průlom, často dosud nepokořený, lze ale hledat v islámské medicíně. Ta položila základy dnešní nauky o lidském těle i chorobách a často jsme dosud nevymysleli lepší postupy, než ty užívané muslimy již v 9. a 10. století.
Medicína islámského světa existuje v nepozměněné podobě i dnes
Kromě zemědělství, stavitelství a nebo bankovnictví představil islámský svět moderním Evropanům také medicínu a množství postupů, které se využívají i dnes.
Jedním z nejvýznamějších arabských učenců středověku, jehož postupy se využívají i dnes, byl bezpochyby muslim Al-Zahráví, žil v období let 936 až 1013. Během svého života vydal učebnici lékařství Kitab al-Tasrif obsahující třicet svazků zahrnující vše od medicíny, přípravy operačních nástrojů až po samotnou anatomii. Evropané text arabského učence využívali po dalších 500 let, dnes jsou některé Zahrávího metody v nepozměněné podobě využívány také.
Vynalezl za svůj život také přes 200 chirurgických nástrojů - například šicí jehly, nástroje pro provedení císařského řezu, první verzi injekční stříkačky, spekulum (užívá se v gynekologii), tracheotomickou tubu a kauterizátor. Jako první popsal mimoděložní těhotenství, využití kauterizace (vypálení rány) a jeho dezinfekční účinky.
Zahrávího zápisky a popisy chirurgických nástrojů - 10. století
Druhým a v Evropě paradoxně známějším doktorem islámského světa byl Alí Husajn ibn-Síná, jehož v Evropě známe pod zkomoleninou Avicena. Ten se narozdíl od svého kolegy Al-Zahrávího věnoval zejména teorii, anatomii a diagnostickým metodám. Jako první odhalil a popsal způsoby šíření nakažlivých nemocí - popsal je téměř dokonale i na dnešní poměry. Zavedl také povinnost 40denní karantény pro nakažené infekční osoby, která často ochránila celá města před rozšířením nákazy. Jako první také testoval užívaná léčiva a vedl zápisky o efektivitě, vedlejších účincích a dokonce popsal i vzájemné reakce několika léčiv mezi sebou. Za svůj život přesně popsal využití přes 800 přípravků užívaných pro konkrétní diagnózy, které detailně popsal také. Avicenovo dílo s názvem Kánon sekundovalo dílu Al-Zahrávího a obě knihy po další staletí tvořily základ rozvoje evropské medicíny.
Avicena ale také dávno před jeho evropskými kolegy popsal a de facto vynalezl psychiatrii. Jako první zarytě tvrdil, že duševní poruchy mají fyziologické příčiny a nejsou způsobeny kacířstvím, zlými duchy nebo démony, jak velelo tehdejší přesvědčení. Popsal příznaky schyzofrenie, deprese, epilepsie a úzkosti a způsoby, jak tyto duševní nemoci mohou lékaři úspěšně potlačit i úplně vyléčit.
Islámský svět dnes již nedominuje, zaslouží si ale respekt
Pohledem do historie je snadné zjistit, že náš evropský svět a související rozvoj, který vedl až k vybudování současné civilizace nám předali právě zástupci islámského světa z řad Peršanů a Arabů. Jejich éru zlatého věku přerušily až invaze Mongolů v 13. století a islámský svět se stále z tohoto období plně nevzpamatoval.
Iráčané, Syřané, Maročané, ale i Íránci nebo Uzbekové mají dalekosáhlou historii a tradici přesahující tu naší o staletí. Ve vztahu k islámu, státům Blízkého východu i střední Asie bychom tak měli respektovat jejich národy, civilizace a vědění, které nám předci dnešních obyvatel předali a díky kterému jsme byli schopní jako Evropané opustit období temna a posunout se vstříc civilizačnímu rozvoji, ze kterého těžíme i dnes.
Pokročilé zemědělství, stavitelství, základy finančnictví, filosofii, astronomii, medicínu i vzdělávací systém tak převzala Evropa právě od muslimů, a hlavně díky znalostem islámského světa v době středověku začala prosperovat. Muslimové se z rány v podobě invaze Mongolů během 13. a 14. století nikdy úplně nevzpamatovali. Jejich civilizace byla ale daleko vyspělejší než ta naše a mnoho výdobytků dnešních dnů jsme přejali právě z islámského světa.
