Článek
Po delší odmlce zejména kvůli pracovnímu vytížení a sérii reakčních článků a zamyšlení jsem se rozhodl zas pro nějakou tu investigativu se společenským přesahem.
Dříve než jsem se vrhl do světa rezidenčního developmentu po vlastní ose, působil jsem v řídících pozicích firem orientujících se na stavby slaboproudých sítí, zejména v oblasti optických vláken a infrastruktury komerčních nemovitostí s orientací na EZS, Internet a inteligentní systémy na bázi IoT, což ve fázi přípravy projektu a stavby znamenalo časté výkopové práce a související nutnost zaměstnání dodavatelů s méně kvalifikovanou pracovní silou. Budu zcela upřímný, oboru kolem roku 2019, než jsem před covidem dal sektoru sbohem, vládly tři typy dělníků a každý měl svou organizovanou partu.
Prvními byli Ukrajinci, kteří chtěli nejvíce peněz, ale provedli práci extrémně rychle a spolehlivě. Také byli málo dostupní a pozorovat ukrajinskou partu při práci byla upřímná radost. Druhou volbou byly romské party, které zaměstnávaly zejména dominantní hráči v oboru energetiky, tedy ČEZ a v Praze pak PRE. Romské party se vyznačovaly hyerarchickou až feudální organizovaností a předáci kluků ve výkopech byli bezesporu těmi nejlépe vzdělanými experty. Ty nejlepší romské party měly nasmlouvané zakázky na roky dopředu, a tak jsme je s firmou využívali jen pokud měli volno, což nebylo často.
Od roku 2017 již ale bylo možné pozorovat nástup třetího typu firem - ty, které se spoléhaly na ,,pronájem“ práce odsouzených vězňů v kombinaci s českým projektantem či stavebním dozorem.
Když jsem tehdy v letech 2017 až 2019 řešil rozsáhlé síťování optickými kabely na Praze 11 a Praze 4, museli jsme využít právě firmu zaměstnávající vězně. Po několika měsících mne ovládla zvědavost a pozval jsem majitele jedné nejmenované firmy na večeři. Po několika flaškách vína bylo jasné, proč se vrhl právě do tohoto na první pohled nezvyklého oboru, měsíčně mu vězni vydělávali miliony korun.
I díky osobní zkušenosti jsem měl možnost nahlédnout do tohoto podivného byznysu a níže vás uvedu do systému zaměstnávání odsouzených v České republice, na kterém několik vyvolených firem inkasuje stovky milionů, ne-li miliardy ročně.
Extrémně výděleční vězni
Text níže je pouze o těch vězních, kteří vykonávají práci pro soukromé podniky v samotných věznicích nebo získají od instituce pracovní povolení a působí mimo detenční zařízení. Podle informací médií je takových odsouzených zhruba 7 tisíc. Ti každý den nebo podle daného harmonogramu práce odchází za prací a opět se do věznice vrací, pokud je provozovna mimo areál. Někteří pracují pro státní podniky, například v České poště třídí zásilky, nebo pomáhají s úklidem ve státních či městských objektech. Stát takto šetří na pracovní síle, zaměstnává vězně a zároveň napomáhá k jejich resocializaci.
Případy, kdy stát ,,zapůjčí“ vězně opět do služeb státu, jsou za mne úplně v pořádku, a naopak by tyto iniciativy měly být maximálně podporovány - státní podniky či instituce v tomto případě vykonávají společensky prospěšnou činnost.
Existují ale i případy, kdy se z práce vězňů stal tvrdý, pro stát prodělečný a v kontextu čísel i miliardový byznys, na kterém vydělávají pouze soukromníci, kteří vězně zaměstnávají. Vězeň totiž nestojí podnikatele peníze srovnatelné s běžnou pracovní silou, což je logické, ale za práci jednoho vězně firma vyplatí státu o tolik méně až do té míry, že při pohledu na čísla nelze hledat v celém systému smysl.
Věznice poskytující soukromníkům zaměstnance totiž inkasuje od 50 % do 100 % minimální mzdy podle kvalifikace odsouzeného, v celém výpočtu je ale dramatický rozdíl v podobě nákladů na sociální a zdravotní pojištění. Ty neplatí podnikatelé, ale samotná věznice. V praxi pak vypadá příklad odměny vězně následovně.
Rok 2025, vězeň pracující pro společnost Market Trends s.r.o. uvnitř věznice Nové sedlo:
- Věznice Nové sedlo umožnila společnosti Market Trends s.r.o. vybudovat v jejich prostorách (!) bezplatně call centrum a věznice se zavázala (!) každý den dodat 10 vězňů do vlastních prostor a zajišťuje i ostrahu během pracovní doby. Věznice poskytuje společnosti Market Trends s.r.o. prostory, energie, ostrahu a samotné pracovníky. Ve smlouvě je explicitně uvedeno, že věznice odpovídá pod hrozbou smluvní pokuty za každodenní přísun 10 pracovníků.
- Podnik Market Trends s.r.o. za využívání prostor věznice, ostrahu nad odsouzenými a za samotnou práci vězňů platí 116 Kč bez DPH za hodinu práce odsouzeného. V této ceně jsou již zahrnuty všechny položky - ostraha, nájemné, energie apod.
- Věznice se smluvně zavazuje poskytovat firmě a odsouzeným nejen ostrahu a dohled, ale také stravu a nápoje. Všechny účty jdou za věznicí Nové sedlo.
- 10 odsouzených pracuje podle smlouvy 40 hodin týdně, tedy na plný úvazek. Když sečtu oněch 1 600 hodin, které podle smlouvy zahrnují všechny náklady věznice, zaplatí Market Trends s.r.o. věznici celkem 185 600 Kč bez DPH.
Firma má v současnosti kontrakty se čtyřmi věznicemi v Novém Sedle, Kynšperku nad Ohří, Všehrdech a Horním Slavkově.
Kdyby firma Market Trends zaměstnala deset osob za minimální mzdu, náklady by převýšily 280 000 Kč jen na výplatách a lze důvodně odhadnout, že nájemné prostor mimo věznici, platby za energie, stravenky atd. by několik desítek tisíc na měsíční bázi přidaly rovněž. Tento příklad firmy Market Trends je ale pořád v rámci služeb odsouzených tím lepším případem. Existují násobně nevýhodnější smlouvy, jednu takovou uzavřela věznice Valdice s firmou Walraven Suchánek s.r.o., nizozemským nadnárodním výrobním holdingem s pobočkami po celém světě.
Předmětem smlouvy je zaměstnání 200 odsouzených vězňů, kteří pro nadnárodní holding kompletují kovové díly přímo v prostorách věznice. Ve zkratce lze vztah věznice Valdice a nadnárodního holdingu Walraven Suchánek vysvětlit tak, že holding v prostorách věznice zřídil dílnu a věznice se zavázala pro holding prostřednictvím práce odsouzených vykonávat kompletační služby.
Kolik věznice dostává za jednu hodinu práce odsouzeného v jejích vlastních prostorách? Velice, ale velice málo.
Níže uvedené údaje pochází ze smlouvy z roku 2022 s platností od 1.1. 2023:
- Věznice Valdice dodává 200 odsouzených, kteří pracují na plný úvazek po dobu kontraktu na kompletaci dílů pro společnost Walraven Suchánek. Společnost dodává materiál a vybavení, věznice dodává pracovníky, prostory, logistiku, stravu i sociální a zdravotní pojištění.
- Odsouzení nejsou placeni za hodinu práce, ale za splnění normy. Normou je například kompletace 133 kovových dílů během jedné hodiny a za splnění této normy, získá věznice 73 do 93 Kč včetně zahrnutí nákladů na sociální a zdravotní pojištění. (!)
- Pokud by odsouzení shodně plnili normu, hodinová výplata se v průměru pohybuje na úrovni 80 Kč, a to včetně zahrnutí odvodů, nájmu prostor, stravy a dozoru. Celkově tak za 160 hodin práce jednoho vězně inkasují Valdice 12 800 Kč. Z těchto peněz musí instituce pokrýt ještě sociální pojištění, zdravotní pojištění, energie a další náklady.
- Pokud by firma Walraven Suchánek zaměstnala 200 pracovníků pobírajících minimální mzdu, jen na nákladech za zaměstnance by bez zahrnutí prostor, energií a dalších nákladů zaplatila jednomu pracovníkovi 23 400 Kč měsíčně, tedy zhruba dvojnásobek. Je také nutné připomenout krizi pracovního trhu v letech 2022 a 2023, kdy nezaměstnanost dosahovala rekordně nízké úrovně a pravděpodobnost, že by holding Walraven Suchánek nalákal 200 pracovníků na nabídku minimální mzdy je téměř nulová.
Na základě konzervativního odhadu hodnoty této jediné zakázky ve výši 96 000 000 Kč tak lze konstatovat, že si mezinárodní holding prací odsouzených přišel na zhruba dvojnásobek, tedy úctyhodných 100 milionů. Jde jen o jednu zakázku v roce 2023, mezi lety 2017 a 2024 uzavřela firma Walraven Suchánek celkem sedm takových smluv.
Pracovní normy, které vězni při práci pro nadnárodní holding Walraven Suchánek musí plnit. V levém sloupci je pak hodinová odměna včetně zdravotního a sociálního pojištění, kterou za práci odsouzených inkasuje stát. Vychází na zhruba 80 Kč/hod.
Samotný holding Walraven Suchánek pak lze označit za šampiona v oblasti optimalizace daní, a ačkoli je firma silně zisková, půjčuje si napříč skupinou holdingu a optimalizuje své náklady skrze propojené firmy v zahraničí. Jen v roce 2023 dle informací v obchodním registru zaplatila na úrocích za úvěry mateřským společnostem a zakladatelům přes 37 milionů Kč.
Česká pobočka nizozemského holdingu i navzdory své ziskovosti masivně uzavírá smlouvy o úvěrech s vysokým úrokem jak se zakladateli holdingu, tak s ostatními firmami, čímž snižuje svůj daňový základ. Jde o zcela legální daňovou optimalizaci, skrze kterou se dá snížit základ i u vysoce ziskové práce vězňů ve Valdicích.
Také jiné firmy, například Zásilkovna, využívají levnou a výhodnou práci vězňů ve svých provozech. Zásilkovna jen v roce 2024 využila práci odsouzených v hodnotě 60 milionů korun skrze smlouvy s dvěma věznicemi. Odměna poskytnutá Zásilkovnou je nicméně jedna z těch přívětivějších, a to ve výši 120 Kč za hodinu práce včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. I tak ale vězni firmu vyjdou dvakrát levněji než srovnatelný zaměstnanec pobírající minimální mzdu.
Andrej Babiš nemá pracovníky. Levní vězni přijdou vhod
Již v minulosti média psala o četných pracovních inzerátech podniků z holdingu Agrofert, kde výrobní závody nabízí minimální mzdu a pak druhým dechem Andrej Babiš dodává, že lidé nemají peníze.
V roce 2024 ale firma Kostelecké uzeniny z holdingu Agrofert využila práce odsouzených v pozicích potravinářských dělníků a pracovníků expedice, tedy nakládky produktů výrobního závodu. Opět lze konstatovat, že vězni vyjdou Andreje Babiše dvojnásobně levněji než klasičtí zaměstnanci vyžadující lepší podmínky než minimální mzdu. Kostelecké uzeniny si v roce 2024 objednaly práci za 14 milionů korun od věznice Bělušice, další desítky milionů korun v práci následně firma objednala znovu v rámci celkem 10 smluv mezi lety 2017 a 2025.
Babišova další firma, United Bakeries, si na rok 2019 objednávala vězně pravidelně - od roku 2019 již využila firma United Bakeries práci vězňů v hodnotě přes 90 milionů korun.
A jak reagoval v roce 2023 holding Agrofert na četné články o příliš nízkých mzdách v holdingu?
Agrofert podle vlastních slov platí dobře. V podnicích ale na dělnických pozicích zaměstnává vězně a za ně platí o polovinu méně, než by musel holding nabídnout zaměstnancům.
Můj text výše je k firmám, které systém využívají, poměrně kritický. Za situaci ale nemohou věznice ani soukromé podniky, ale stát, jehož legislativou se systém věznic i soukromníků zaměstnávajících vězně řídí. Ten totiž nereflektuje realitu českého pracovního trhu ani reálné náklady věznic.
Stát nesmyslně prodělává a ministři musí dražit bitcoiny, aby systém ufinancovali
Proč jsou výše uvedené zakázky z pohledu státu nevýhodné a nesmyslné? Odpoví samotní podnikatelé. V článku serveru iDnes z roku 2021 se několik soukromníků zaměstnávajících vězně vyjadřuje například takto,
Firma Workpress Aviation s.r.o. zaměstnávající dlouhodobě od roku 2017 přes 100 vězňů skrze svou jednatelku konstatuje,
,,Nikdy nebyl žádný problém.“
Další firma, Praktik System, si chválí práci vězňů a uvádí, že by bylo velice složité podobné pracovníky najít na volném trhu, zvlášť při nabídce minimální mzdy,
„Těžko bychom pozice obsazovali a zároveň dosahovali požadovaných kvalit při demontážích.“
Podniky na jedné straně přiznávají, že nejsou schopny obsadit pracovní pozice a druhou rukou vyplácí státu za kvalifikovanou - podle jejich slov - práci 50 % minimální mzdy, a ještě jako zaměstnavatel neodvádí sociální a zdravotní odvody.
Kdo v této situaci nejvíce prodělává? Daňoví poplatníci a vězeňská služba.
Odměnu za práci vězňů nezískávají samotní vězni, ale putuje na účet věznice a dále je ponížena o náklady na uvěznění a případné dluhy vězně. Zbylá částka je rozdělena na kapesné a úložné, což je obnos, který vězeň získá po propuštění na svobodu. Problém je, že inkasovaná částka je proti reálným nákladům na jednoho vězně almužnou.
Podle dat z roku 2023 stojí jeden vězeň stát zhruba 1 900 Kč denně, tedy 57 000 korun měsíčně. Ti vězni, kteří jsou schopní práce, dosahují zaměstnatelnosti kolem 60 % a vyšší, což indikuje velký zájem samotných trestanců o zapojení do pracovního procesu. Firmy se mohou přetrhnout, aby vězně získaly - o jejich práci ale nesoutěží, zaměstnávání externistů probíhá na základě rozhodnutí ředitele věznice, což dává prostor korupčním praktikám. Výsledkem pak je ,,pronájem“ vězňů za částku, která nezaplatí ani částečně náklady samotné věznice.
Položme si otázku, stojí dnes zaměstnanci fronty před podniky nabízejícími minimální mzdu?
Podnikům se dlouhodobě nedaří obsazovat nejméně kvalifikované profese a právě vězni by tak mohli práci vykonávat za rovných podmínek, respektive za plnou minimální mzdu a případně i vyšší, pokud by došlo k dražbě či vysoutěžení práce skupiny bezproblémových trestanců nebo těch, kteří dosahují požadované kvalifikace. Pro zaměstnavatele jde o luxus - věznice garantuje počet vězňů určených k nástupu do práce, doveze je zaměstnavateli, připraví je a zajišťuje jim ,,ubytování“ a režim, kdy maximálně omezí možnost jejich absence následující den. Takové dělníky by chtěl každý, a ještě za ně soukromníci zaplatí méně než polovinu. To je teprve byznys!
Firmy Andreje Babiše, výrobní podnik Walraven Suchánek, výše zmíněná firma Workpress Aviation, ti všichni získávají spolehlivé pracovníky, kteří vždycky přijdou včas a zaplatí za ně almužnu státu, který se o ně stará a zajišťuje jejich příchod. Pokud by došlo k nastavení odměny na úroveň minimální mzdy ve všech případech, které výše zmiňuji, stát by jen v zakázkách firem Walraven Suchánek a podnicích Agrofertu získal přes 400 milionů korun navíc.
Celková hodnota zakázek o práci odsouzených mezi státem a soukromníky - při započítání státních podniků - dosahuje v uplynulých šesti letech vyšších miliard korun.
Vězni jsou za současných podmínek miliardový, díky garancím státu bezpečný a vysoce profitabilní byznys. Systém ale i podle bývalého ministra prodělává tak, že musel dražit pochybné bitcoiny aby zajistil alespoň nějakou tu miliardu.
Stačilo by se podívat na podmínky ohodnocení vězňů zaměstnávaných v soukromých podnicích a možná by ani ona dražba nebyla třeba.
