Článek
Nejslavnější pašerák kokainu Pablo Escobar za sebou stále i 30 let po smrti zanechává podivuhodný odkaz. Populace hrochů, kteří do Jižní Ameriky vůbec nepatří, se exponenciálně množí a usídlila se v povodí řeky Magdalena, kde žijí dvě třetiny obyvatelstva Kolumbie. Čtyři zvířata, která si nechal Escobar dovézt na svou haciendu Napoles po jeho smrti utekla a v neznámém prostředí nejen přežila, ale také založila početný rodinný klan čítající dnes přes 170 zvířat vážících až čtyři tuny.
Hroši jsou místní obdivovanou senzací, ale také působí problémy farmářům a dalším druhům v oblasti, které na ně nejsou zvyklé. Nemají predátory, hrozí tedy, že jich za 15 let může být až desetinásobně více. Vláda proto přistoupila ke sterilizaci některých hrochů, ale zamezit jejich rozmnožování úplně je téměř nemožné. V prostředí pralesa tak "kokainoví hroši, jak je jako první pojmenovala ve své reportáži britská BBC, žijí nespoutaný, spokojený a nikým nerušený život.
Escobarova soukromá ZOO - žirafy, hroši, zebry a vše na co si vzpomenete
V době své největší slávy neměl Pablo Escobar nouzi jak o peníze, tak o šílené nápady jak zkrášlit své obydlí, zejména rozlehlou haciendu Napoles, která se rozkládala na území 20 kilometrů čtverečních. Součástí haciendy byly všechny myslitelné atrakce - soukromá corrida pro býčí zápasy, vodní park a samozřejmě i soukromá zoologická zahrada, kde žili bizoni, pštrosi, zebry, žirafy a právě i oni nechvalně proslulí hroši. Ty Pablo Escobar miloval, sedával na židli a krmil je, jindy se pouze díval jak se prohánějí umělým jezírkem a svou oblíbenkyni, hrošici Vanessu, dokonce vycvičil tak, aby slyšela na své jméno.
Vyjmenovat všechny druhy exotických zvířat, která Pablo Escobar údajně pořídil za 5 milionů amerických dolarů by vystačilo na vlastní článek, ostatně fotografie obávaného kolumbijského zabijáka El China, Escobarova přítele, dokládají luxus a opulentnost obydlí drogového krále.
Klokani, nosorožci, pštrosi a kolumbijští pašeráci drog - Hacienda Napoles Pabla Escobara
Pablo Escobar na své haciendě Napoles choval i pár slonů.
I dnes jsou v haciendě Napoles chována zvířata, z dob Escobara ale přežili pouze hroši
Na sklonku Escobarova života byla již hacienda Napoles opuštěná a obsadili jí vojáci kolumbijských speciálních sil, kteří po Escobarovi pátrali a chtěli jej zadržet. Po smrti kolumbijského drogového bosse přešlo vlastnictví vily do rukou státu a ten jej následně otevřel návštěvníkům. I dnes je možné některá zvířata přímo v areálu haciendy Napoles poznat a vidět tak z první ruky pozůstatky působení nejslavnějšího kolumbijského pašeráka drog. Nejedná se ale o původní obyvatele zooparku, ti většinově zemřeli v důsledku nedostatku péče a právě dnešní kokainoví hroši jsou tak jediní přeživší z původních 1 200 ilegálně dovozených exotických druhů.
Hroši utekli do přírody během úpadku Escobarova Medellínského kartelu, kdy byl nucen po zásahu kolumbijské armády haciendu opustit - na pozemky později vtrhli lidé hledající zakopané bohatství a artefakty, kterých byla vila plná a nedbali přitom pozůstalých zvířat. Tito hledači tak narušili oplocení a mnoho zvířat z areálu uteklo a většina z nich v nepřirozeném prostředí následně uhynula. Výjimku však tvoří hroši, kteří v původním počtu čtyř zvířat - tří samic a jednoho samce - rozhodně nestrádali, neztráceli čas a započali budování rozsáhlé hroší populace, která nyní obývá povodí nejdelší kolumbijské řeky Magdalena.
Kolumbijští hroši nyní obývají přívětivé prostředí povodí řeky Magdalena.
Přeživší čtveřice hrochů tak dokládá smutný obrázek neřízené extravagance Escobara, který dovezl přes 1 200 cizokrajných zvířat a kromě zmíněných hrochů na všechny z nich čekal krutý osud vyhladovění a uhynutí.
Hrochům se v Kolumbii daří lépe než v Africe - začínají být komplikací pro ekosystém i farmáře
Dnes je zdokumentováno přes 167 hrochů, kteří vzešli z původní Escobarovy čtveřice, reálný počet ale může přesahovat až 200 kusů, protože v nepřehledném Amazonském pralese není jednoduché zvířata najít, natož zmapovat jejich přesný počet.
Názory na populaci těchto obrovských čtyřtunových zvířat se liší mezi vědci i místními obyvateli. Zatímco kolumbijská vláda varuje před přemnožením hrochů a souvisejícími hrozbami invazivního druhu, který v kolumbijské přírodě nezná predátora, jiní upozorňují na přínos hrochů pro ekosystém a řečiště Magdaleny.
Kontroverzní je také snaha kolumbijské vlády část hroší populace sterilizovat a zabránit tak nekontrolovanému množení. Takto krutý přístup byl kritizován i místními obyvateli, z nichž část hrochy zbožňuje a je ráda za jejich přítomnost, zatímco někteří farmáři se obávají rostoucího sebevědomí zvířat, která mohou vniknout na jejich soukromé pozemky a obyčejné farmářské kulovnice zdaleka nebudou na čtyřtunové kolosy stačit. Jisté ale je, že v prostředí nepřehledného pralesa a povodí řeky není možné lokalizovat a zachytit všechny hrochy a k množení jistě bude docházet i v budoucnu.
Dnes je dle konzervativních odhadů hrochů přes 170, podle některých vědců až 300. Díky příznivému prostředí bude narůstat počet mladých exponenciálně a hrozí, že v roce 2040 naroste počet na 1 500 až 2 000 exemplářů a deset let poté lze očekávat další pětinásobek.
Odkaz Pabla Escobara tak formuje i kolumbijskou přírodu a nikdo neví, co si nyní s hrochy počít. Někteří je milují, někteří se jich obávají - lze však s jistotou tvrdit, že o těchto „kokainových hroších“ rozhodně ještě uslyšíme.
Ostatně níže je roztomilá zasloužilá matka dnešní populace hrochů - hrošice Vanessa - kterou Pablo Escobar ilegálně dovezl se třemi dalšími zvířaty během vrcholu své pašerácké kariéry do Kolumbie. Vanessu Escobar miloval nejvíce a dokonce jí naučil slyšet na jméno - kdybyste náhodou plánovali výlet do Kolumbie a narazili na zasloužile vyhlížející hrošici, zkuste na ní zavolat Vanesso a třeba se za Vámi otočí.
Vanessa, zasloužilá matka kolumbijských hrochů.
