Fiala, Putin i Babiš kouzlí s čísly. Jak manipulace odhalit?

Stále častěji využívají politici napříč vládou i opozicí k prezentaci své práce nebo chyb těch druhých nejrůznější grafy, indexy a přepočty. Mnohokrát se tak občané setkávají s nejrůznějšími termíny, například s paritou kupní síly, strukturálním schodkem státního rozpočtu nebo s rozličnými vyjádřeními ekonomického růstu. Každý není ekonom, finančník nebo investor a tak lze těmito pojmy - umíte-li správně kouzlit s čísly - perfektně veřejnost manipulovat a vykládat grafy tak, jak se vám to politicky zrovna hodí. V dnešním článku na extrémních případech nejdůležitější pojmy vysvětlím a uvedu, kde je využít lze a kde již nikoliv. Se znalostí níže uvedených výpočtů pak nejen že prohlédnete lži a manipulace politiků, ale také si budete schopní předkládaná data ověřit.

První příklad prezentace manipulativních a zavádějících čísel pochází z Ruska. Co je ale zajímavější, čísla převzali a prezentovali také politici z Maďarska, Slovenska a také i někteří z České republiky.

Pro přehlednost uvádím zdroje k výpočtům, kalkulacím a porovnání pod článkem. Ekonomická data pocházejí výhradně od Mezinárodního měnového fondu.

Na příkladu výroku Vladimira Putina, ve kterém ruský diktátor oslavuje úspěchy Ruské federace a uvádí, že tamní ekonomika již předstihla Německo, je perfektním příkladem manipulace z čísly, kterou lze poměrně jednoduše rozložit na prvočinitele a následně také vyvrátit.

Putin v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem prohlásil,

O několik měsíců pozdějí pak ruský diktátor podle vlastních slov předběhl i Japonsko a Ruská federace se měla stát čtvrtou největší ekonomikou světa. Je ale výrok založen na pravdě, respektive je skutečně ruský režim tak odolný, ruská společnost tak výkonná a ruská ekonomika rostoucí?

Krátká odpověď zní ne. Ruská federace neroste, naopak se smrskává. Vladimir Putin jen umně manipuloval s rozdíly mezi reálným hrubým domácím produktem, nominální velikostí ekonomiky a přepočtem HDP na paritu kupní síly. Pomocí několika ekonomických výpočtů využitých ku prospěchu propagandy tak Putin přetvořil živořící ekonomiku Ruské federace v perfektně namazaný a výkonný stroj odolný vůči veškerým sankcím.

Růst hrubého domácího produktu se neuvádí v nominálním HDP, ale v takzvaném reálném HDP očištěném o inflaci a kurzové vlivy. Reálné HDP tak reprezentuje objem vyprodukovaných produktů a služeb v národní měně - v této běžně uváděné metrice Ruská federace roste, ačkoli v současnosti růst značně zpomaluje. Rusové tedy rublovým vyjádřením vyrobili více zboží a poskytli více služeb. Hodnota ruské měny se ale zásadním způsobem mezi lety 2022 až 2025 propadla, co teď s tím?

Fakt číslo 1 - Rusové produkují více zboží a poskytují více služeb, růst je vyjádřen v rublech.

Pro porovnání skutečného bohatství ekonomiky lze využít pouze a jen vyjádření takzvaného nominálního hrubého domácího produktu. Tato metrika se pro zprávy o ekonomickém růstu nepoužívá, protože je pro pochopení nárůstu či ztrát příliš komplikovaná a vyžaduje zahrnutí vlivu síly jednotlivých národních měn. Pokud Rusové vyrobili více zboží a poskytli více služeb zatímco hodnota rublu setrvačně padá, jsou skutečně bohatšími a výkonnějšími?

Výkonnějšími ano, bohatšími ne. Pro srovnání skutečného bohatství a ekonomického výkonu použiji příklad porovnání se Spojenými státy, Čínou a Kazachstánem. Rusové v porovnání se všemi třemi zmíněnými státy zchudli.

Zatímco při využití směnného kurzu dolaru dosáhla ekonomika Ruské federace v roce 2022 velikosti 2,3 bilionu dolarů, v první polovině roku 2025 šlo jen o 2,05 bilionu dolarů, tedy o zhruba 10 % méně. Při porovnání s Čínou za využití směnného kurzu juanu je rozdíl ještě větší a zatímco v roce 2022 dosáhla ruská ekonomika velikosti 12,4 % té čínské, o tři roky později jde o pouhých 10,4 % a propad Rusů je vůči Číně vyšší než vůči Spojeným státům.

Fakt číslo 2 - Rusové sice produkují více, ale devalvující rubl vůči juanu, euru i dolaru tamní obyvatele uvrhává do stále větší izolace a v porovnání se sousedy i západem také do relativní chudoby.

Nejkřiklavějším příkladem je pak komparace s bývalou republikou Sovětského svazu, Kazachstánem. Při porovnání velikostí a růstu obou ekonomik v kazašském tenge si Rusové vedli nejhůř. V roce 2022 odpovídala velikost Putinovy ekonomiky 1024 % té kazašské a o tři roky později již dosahuje pouhých 731 %. Kazaši tak ukrojili z ruského náskoku za pouhé tři roky necelou třetinu.

Jak se tedy Vladimir Putin k onomu slavnému výroku o ruské ekonomice porážející Německo i Japonsko dostal? Využil přepočet velikosti ruské ekonomiky na paritu kupní síly, tedy takzvané HDP/PPP. Jde o velmi kontroverzní metriku, jejíž využití není uplatnitelné při porovnání dvou rozdílných ekonomik a při srovnávání rozvojových zemí dojde ke značnému zkreslení, jak vysvětlí příklad jihoamerické Guayany srovnané s Kanadou a Nizozemskem.

Přepočet na paritu kupní síly v roce 2025 Guayanu uvede jako bohatší nejen v porovnání s Nizozemskem, ale také s Kanadou. Guyanci, kteří pobírají v průměru 380 dolarů měsíčně mají být bohatší než Holanďané a Kanaďané - lze číslům věřit? Ne, parita kupní síly totiž porovnává neporovnatelné a je využitelná jen v případě srovnatelných ekonomik. Metrika vyjadřuje množství produktů a služeb, které si lokální populace států může koupit v lokální měně. V chudé Guayaně, která se rychle díky nerostným zdrojům rozvíjí, lze jistě nakoupit potraviny levněji než v Kanadě a tamní nájmy jsou levnější než v Torontu či Ottawě. Sestřih u holiče bude také levnější a rovněž lze celkem spolehlivě odhadnout nižší cenu u tamního zdravotnictví nebo školství. Je ale školství v Guyaně kvalitnější než v Nizozemsku či Kanadě? Na to se již metrika HDP/PPP neptá. Přepočet také nezohledňuje dostupnost a kvalitu zboží. Guyanci si tak mohou kupovat staré ojeté Volkswageny typu brouk z roku 1980 a Kanaďané Tesly nebo Mercedesy - v přepočtu na kupní sílu ale rozdíl kvality zahrnut není.

Fakt číslo 3 - Kupní síla ruské ekonomiky vychází z tamní kvality produktů a služeb, čímž je porovnání s Německem či Japonskem zavádějící, manipulativní a v důsledku zcela nepoužitelné.

A tak Vladimir Putin pouze porovnával neporovnatelné. V přepočtu na kupní sílu si totiž Rusové skutečně mohou pořídit více produktů a služeb než mnozí Evropané, ale znatelně nižší kvality a učinit tak mohou výhradně na území Ruska. Velikost ruské ekonomiky v přepočtu na lokální kupní sílu je také větší, ale opět, pouze na území Ruska.

Metrika HDP/PPP porovnává kupní sílu a životní úroveň Rusa z Jekatěrinburgu s životním standardem Holanďana z Amsterodamu, Dána z Kodaně nebo Belgičana z Bruselu bez ohledu na úroveň a kvalitu nákupů. Jakmile se Rus z Jekatěrinburgu objeví v Kazachstánu, bude o třetinu chudší než před třemi lety, v Číně takový Rus ztratil 20 % kupní síly a ve Spojených státech necelou desetinu.

Rusové více produkují a konzumují více služeb. Ve skutečném vyjádření a relevantním porovnání se sousedy ale chudnou a jejich kupní síla se na mezinároním poli znatelně propadá. Mohou za to primárně sankce oslabující rubl a inflační tlaky v důsledku přehřátí válečné ekonomiky.

Velikost ekonomiky tak lze měřit v nominálním HDP, růst národní produkce v reálném HDP a přepočet na paritu kupní síly lze využít pouze u srovnatelných ekonomik. Skrze paritu kupní síly tak lze porovnat Němce s Rakušany, Holanďany s Belgičany, Američany s Kanaďany a Čechy se Slováky či Poláky. Rusko by se mělo porovnávat s podobně rozvinutými státy, například s Kazachstánem, Indonésií nebo Gruzií. Zde dává přepočet na kupní sílu smysl, protože jsou si ekonomiky podobné.

Po vysvětlení metrik HDP a neduhů jednotlivých měření se jako další budu věnovat strukturálnímu deficitu veřejných financí, protože tato metrika je pro určování zadluženosti a zdraví jednotlivých ekonomik klíčová. Často totiž slýcháme o polském ekonomickém zázraku a české stagnaci. Až při porovnání strukturálních deficitů obou zemí lze uvést legendu o polském zázraku na pravou míru a data mohou mnoho čtenářů překvapit.

Zdraví veřejných financí nelze určit pouhou výší schodků národního rozpočtu, ale také skrze takzvaný strukturální deficit. Rozdíl mezi oběma metrikami tkví v očištění o cyklické vlivy. Detailní vysvětlení obou metrik lze případně najít v rámci metodických příruček Evropské unie.

Česká republika může hospodařit se schodkem ve výši 700 miliard korun a přitom vykázat strukturální přebytek rozpočtu. Vše je odvislé od výše pravidelných a jednorázových výdajů, tedy od platů státních zaměstnanců, důchodů a dalších výdajů státu, například v obraně či zdravotnictví. Polský ekonomický růst je v posledních letech obdivuhodný. Experti zemi navíc předpovídají stabilní růst o více než 3 % pro roky 2025 a 2026.

Polsko se ale zároveň nebezpečnou rychlostí zadlužuje a očekává v letoším roce schodek 6,4 % HDP a v následujícím 6,1 % HDP. Zatímco v případě masivních investic by schodky nevadily, Polsko také hospodaří s obřím a zvětšujícím se strukturálním deficitem 5,3 % v roce 2025 a plánovanými 5,4 % v roce 2026. Příjmy státu tak nestačí a bude třeba v budoucnu snižovat mzdy, zvyšovat daně nebo také masivně škrtat mandatorní výdaje. Česká ekonomika zvolila cestu fiskální konsolidace a namísto masivních výdajů na úkor zadlužení škrtala a šetřila, čímž zpomalila ekonomický růst, ale také ukočírovala obří strukturální schodek v roce 2022, který dosáhl úrovně 5,1 % HDP. Letos bude stát hospodařit se strukturálním schodkem pouhých 1,75 % HDP vůči projektovanému ekonomickému růstu o 2,6 %.

Česká republika by tak mohla stejně jako Polsko najet na cestu strmého růstu o 3 a více procent ročně. Stačilo by jen masivně navýšit platy například učitelům, policistům nebo jiným státním zaměstnancům a zvýšená spotřeba by letošních projektovaných 2,6 % pozvedla pravděpodobně dokonce i nad polská 3 %. Líbivá statistika by ale byla vykoupena zdravím státní kasy, stejně jako je tomu nyní v Polsku.

Skrze strukturální deficit tak může každý občan zjistit, zda ekonomika roste zdravě a zda jsou veřejné finance v dobré kondici. Zvyšující se růst HDP v doprovodu snižujícího se strukturálního deficitu vede k vyrovnanému rozpočtu. Opačný vývoj nenávratně zajistí nutnost konsolidace a zpomalení v budoucnu. Příklad Slovenska je pak ještě křiklavější než ten polský. Strukturální deficit na úrovni 4,8 % HDP a projektovaný růst o 1,5 % v roce 2025 a 1,4 % v roce příštím pak dokládá neodpovědné hospodaření s veřejnými financemi a prohloubení systémových problémů státu.

Na celkovém zadlužení až tolik nezáleží. Daleko důležitější je, zda vláda utrácí na strukturálních výdajích více než vybere. Růst HDP převyšující strukturální deficit nenávratně vede k vyrovnanému až přebytkovému rozpočtu. Opačný případ uvádí zemi do nebezpečné dluhové spirály, kterou budou muset řešit přístí vlády. Růst Polska je vykoupený vysokými dluhy a situace na Slovensku je ještě daleko horší. České veřejné finance jsou z porovnávané trojice zemí nejzdravější.

V posledním odstavci ukážu čtyři konkrétní příklady správného a manipulativního využití čísel a přepočtů. Existují případy, kdy premiér Petr Fiala nebo lídr hnutí ANO Andrej Babiš manipulují a pak také někdy uvádí data správně.

Začnu u hnutí ANO. Nejsilnější opoziční partaj dlouhodobě upozorňuje na ceny elektřiny v České republice, které jsou podle ANO v přepočtu na kupní sílu nejvyšší v Evropské unii.

A nyní k pravdivosti předkládaných dat. Hnutí ANO porovnává cenu elektřiny v přepočtu na kupní sílu v rámci států EU. Trh je porovnatelný a elektřina je univerzální komoditou, jejíž kvalita a dostupnost je srovnatelná v Belgii, Estonsku i Česku. Užitá metrika je pro výklad skutečnosti vhodná a ano, Češi mají v přepočtu na kupní sílu skutečně nejdražší elektřinu v rámci zemí Evropské unie. Hnutí ANO tak interpretuje data správně za využití relevantní metriky.

Andrej Babiš ale také někdy manipuluje. Lze si připomenout jeho komentář na serveru iDnes.cz, kde kritizuje kabinet Petra Fialy za rekordní zadlužování země. Citace níže pochází přímo z textu sepsaného Andrejem Babišem.

Jaký byl tedy deficit na počátku Babišovy vlády v roce 2018 a na jejím konci, kdy lze Babišovi přiřknout pouze rozpočet let 2018 až 2021, protože roku 2022 již veřejné finance řídila vláda Petra Fialy.

Zadlužení vůči HDP bylo roku 2018 na úrovni 32 % a v roce 2021 dosáhlo 42 %. Strukturální deficit roku 2018 skončil v přebytku 0,5 % HDP a v roce 2021 dosáhl deficitu 5,6 %. Nejde o celkový deficit, ale rozdíl mezi vládními příjmy a výdaji očištěnými o cyklické vlivy, tedy nelze výsledek odůvodnit mimořádnými kompenzacemi během pandemie koronaviru, jak uvádí i Nejvyšší kontrolní úřad. Babiš Fialovi předal hluboký a systémový problém.

Za vlády Petra Fialy dosáhlo celkové zadlužení vůči HDP v roce 2024 43,6 % a projekce pro rok 2025 ukazuje nárůst o maximálně 0,9 %, tedy na 44,5 %. Andrej Babiš schodek za své vlády navýšil absolutně i strukturálně - z 32 % na 42 % a z přebytkových 0,5 % na deficitních 5,6 % ve vyjádření strukturálního schodku. Petr Fiala strukturální schodek snížil a navýšil zadlužení vůči HDP o pouhá tři procenta, jak uvádí data Českého statistického úřadu.

Babiš tak manipuluje a využívá zavádějící data. Skutečně ke snížení schodku za Sobotkovy vlády došlo, později ale lídr hnutí ANO v roli premiéra deficit zásadně navýšil, zatímco nyní se tempo zadlužování razantně snížilo.

Petr Fiala má ale také své dny, kdy uvádí data správně a poté přechází k manipulativním výrokům a uvádí občany v omyl. Stejně jako u Andreje Babiše začnu výrokem pravdivým a poté uvedu případ manipulace.

Zadlužování, jak je výše uvedeno, probíhalo skutečně rychlým tempem a nešlo o covidové kompenzace, ale hluboký strukturální problém. Tempo nárůstu schodků za Babišovy vlády dosahovalo přibližně 2,5 % vůči HDP ročně a strukturální deficit se prohloubil z přebytku 0,5 % na negativních 5,6 %. Za Fialy roste zadlužení vůči HDP o zhruba 0,6 % ročně a strukturální deficit se snížil na 1,75 % projektovaných v roce 2025. Data uvádí Český statistický úřad.

Ano, Fialova vláda dostala produké zadlužování země pod kontrolu a Česká republika má nyní skutečně zdravější finance než na počátku Fialovy vlády.

V dalším výroku ale premiér veřejnost manipuluje a uvádí zavádějící data. Dne 13. července sdílel Petr Fiala na síti X následující slova,

Roste česká ekonomika? V letech 2022 až 2024 rostlo Česko o 2,2 %, 0,2 % a 0,8 % ročně. Průměr Evropské unie v tom stejném období činil 3,5 %, 0,8 % a 1 %. Premiér Fiala sice vyloženě nelže, ale uvádí zavádějící data a manipuluje výsledky své vlády. Ekonomika ve skutečnosti rostla o mnoho pomaleji než průměr Evropské unie. Zavádějící je ale i informace o nově založených společnostech. V letech 2023 a 2024 také rekordní počty podnikatelů skončily, respektive šlo o 16 095 a 17 099 uzavřených společností, z nichž polovina působila na trhu déle než 16 let.

Průměrná evropská ekonomika rostla rychleji než Česko a stejně jako rostl počet nových firem, rostl také počet těch, které své podnikání ukončily. Rok 2024 byl co do uzavřených firem nejhorší od roku 1990, kdy se statistika začala měřit. Ve výše uvedeném příkladu tak zcela vědomě daty manipuluje premiér Fiala.

Příklady Putina, Fialy i Babiše dokládají tendenci politiků ohýbat realitu a skrze zavádějící data vykreslit situaci tak, jak se zrovna hodí. Manipulace s daty se využívá k útokům na oponenty i obraně vlastního působení a občanům nezbývá nic jiného, než klíčová předkládaná data ověřovat. Manipulují totiž všichni a chrlí statistiky i grafy takovou rychlostí, že není možné všechny analýzy rozebrat a pravost ověřit.

Výše je ukázáno a doloženo, jak manipulace skrze přepočet na kupní sílu při nevhodném srovnání zvýhodňuje rozvojové země nad těmi rozvinutými. Pouze skrze nominální HDP lze velikost ekonomiky změřit a porovnat s ostatními. Reálné HDP pak ukazuje, jak ve vyjádření národní měny roste produkce a spotřeba, zatímco přepočet na paritu kupní síly slouží jen k porovnání dostupnosti produktů či služeb dvou a více srovnatelných ekonomik. Metrika je v mnoha případech zavádějící a nebere ohled na kvalitu, životní úroveň a dostupnost. Zdraví ekonomiky pak lze měřit porovnáním růstu reálného HDP a strukturálního deficitu veřejných financí. Při rostoucím HDP a klesajícím strukturálním deficitu země roste zdravě, v opačném případě roste nezdravě a v budoucnu narazí na zásadní komplikace.

Doufám, že alespoň některým ze čtenářů článek pomůže v orientaci a odhalí metody, jak si oblíbené i neoblíbené politiky dostatečně prověřit a odhalit, zda říkají pravdu či vámi manipulují.

Dodatečné zdroje z Mezinárodního měnového fondu: Ekonomika Ruska, Číny, Kazachstánu a příklad chybného použití HDP/PPP na příkladu Guayany.