Článek
Jelikož mne schvátila chřipka, rozhodl jsem se sepsat investigativní analýzu o tématu, které ve veřejné diskusi chybí - o Michalu Strnadovi a pavučině jeho mocných spolupracovníků. Jen Andrej Babiš, který je ale aktivním politikem, by se svou mocí mohl rovnat Michalu Strnadovi, nově nejbohatšímu podnikateli z České republiky. Mladý dědic zbrojního impéria Czechoslovak Group se po vstupu na burzu katapultoval mezi světovou podnikatelskou elitu s majetkem přesahujícím 700 miliard korun a je nutné se ptát, jak tento majetek využívá při nákupu další moci, vlivu a potřebných konexí.
Již v minulosti tu byli mocní podnikatelé a nelze si nalhávat, že by Petr Kellner, Daniel Křetínský, Andrej Babiš nebo Zdeněk Bakala nemanipulovali politikou ve svůj prospěch. Michal Strnad je ale jiný. Majitel holdingu Czechoslovak Group měl na výplatní pásce Miloše Zemana, Vratislava Mynáře, Jana Hamáčka, Tomáše Pojara, ale i bývalé šéfy civilních rozvědek a jistě se v holdingu CSG najde i mnoho dalších veřejně neznámých, leč mocných jmen.
V textu pracuji pouze s otevřenými a veřejně dostupnými zdroji.
Pavučina moci. Strnad má na výplatní pásce exministra, kancléře, prezidenta a důstojníky rozvědek
Zní to skoro jako vtip - kde lze najít exministra vnitra, šéfa analytického útvaru Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka), šéfa operací Úřadu pro zahraniční styky a informace, ale i tajemníka Petra Fialy a marketingového stratéga Petra Pavla i Víta Rakušana? Všichni tito lidé se mohli potkat v holdingu Czechoslovak Group Michala Strnada, protože pro něj také pracují, nebo pro nejbohatšího českého podnikatele v minulosti pracovali. Seznam mocných tím ale nekončí, rodina Strnadových skrytě vyplácela desítky milionů korun Miloši Zemanovi i firmě Vratislava Mynáře, kancléře Pražského hradu.
Aby mne někdo neobvinil ze zkratkovitosti, rozepíšu konkrétní vazby přehledně v níže uvedeném seznamu.
- Jan Hamáček: Exministr vnitra a bývalý předseda ČSSD se stal v roce 2024 ředitelem holdingu Czechoslovak Group pro vnější vztahy.
- Jiří Vondrášek: Bývalý ředitel analytického útvaru civilní rozvědky ÚZSI pro holding CSG podle zdrojů serveru Echo24 pracuje od roku 2025.
- Anonymní důstojník rozvědky: Pro holding CSG pracuje kromě Vondráška také nejmenovaný šéf operací civilní rozvědky ÚZSI, taktéž od roku 2025.
- Tomáš Pojar: Bývalý poradce premiéra Petra Fialy pro holding CSG pracoval před rokem 2022 a po nástupu nové vlády pokračuje jako zástupce firmy Michala Strnada na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
- Milan Cícer: Bývalý šéf Finančního analytického útvaru (FAÚ) je zaměstnancem holdingu CSG - zastává roli šéfa bezpečnosti.
- František Cerha: Podle serveru Page Not Found se bývalý tajemník Petra Fialy osobně angažoval ve prospěch holdingu Michala Strnada v době, kdy se podnikatel snažil převzít média firmy Seznam.
Tito lidé jistě holdingu CSG nabídnou nejen expertízu, ale také četné konexe na nejmocnější úředníky, politiky i vlivné zákulisní hráče v České republice. Existují ale i mnohé další osobnosti, které pro holding Czechoslovak Group přímo nepracují, ale stali se recipienty peněz Michala Strnada nepřímo skrze často kontroverzní dary, půjčky a podporu.
Desítky miliard korun jako drobné. Strnadův holding těžil z muniční iniciativy i názorových přemetů ministryně Černochové
Tím ale seznam mocných na výplatní pásce holdingu Czechoslovak Group zdaleka nekončí. Česká televize spojila převod 25 milionů korun hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi v roce 2023 právě s Michalem Strnadem a rodina Strnadových také vlastní firmu Cash4Car, skrze kterou Miloš Zeman získal 1 milion korun formou podivné půjčky v roce 2018. Totožnou firmu mladý podnikatel využil i při zprostředkování nebývale výhodné koupě vozu Mercedes C250 AMG Coupé pro bývalého ředitele Českých drah, Václava Nebeského. Nešlo o dobročinnost, Strnadova firma DAKO drahám dodává brzdové komponenty za stovky milionů korun.
Potřebuji, abyste koupil to auto, jak jsem Vám poslal. Vysvětlím osobně.
Informace o podivných transakcích zapadají do širšího vzorce zvláštně se měnících názorů politiků ve chvíli, kdy na scénu přijde Michal Strnad. Jak jinak si pak vysvětlit názorový veletoč ministryně Jany Černochové, která kritizovala slovenskou vládu Roberta Fica kudy jen chodila, jen aby následně zadala slovenskému podniku ZVS, ve kterém vláda Robera Fica vlastní poloviční podíl, zakázku na dodávky munice pro Armádu České republiky za miliardy korun? Předmětnou munici bylo přitom možné pořídit od jediného tuzemského výrobce, firmy STV Group podnikatele Martina Drdy. Tuto firmu ale na rozdíl od ZVS nevlastní Michal Strnad. Ministerstvo obrany zadalo nákup munice bez výběrového řízení, jen aby jej následně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil a ministerstvu uložil pokutu. Proč ministryně Jana Černochová tolik riskovala a obešla nejen tuzemské dodavatele, ale podle ÚOHS i zákon? Podivný nákup munice ale nebyl prvním případem, kdy stát až podezřele upřednostňoval Strnadovy podniky před tuzemskou, ale i zahraniční konkurencí a často při tom popíral nejen praxi dobrého hospodáře, ale i logiku a zdravý rozum.
Resort obrany v minulosti za pozoruhodných okolností změnil smlouvu na nákup vojenských vozidel Tatra od jejich výrobce, firmy Tatra Trucks. Kvůli sporu Michala Strnada, většinového vlastníka, s rodinou Materových, menšinových vlastníků, ale následně management firmy vložil do objednávky prostředníka, Michalem Strnadem stoprocentně vlastněnou firmu Tatra Defence Systems. Změnila se ale i cena, oproti původní zakázce holding CSG vydělal o miliardu korun více, jak informovaly Seznam Zprávy. Ministerstvo obrany se proti změně neohradilo a podmínky bez připomínek podle informací Seznam Zpráv akceptovalo.
Lukáš Wagenknecht, bývalý senátor za Pirátskou stranu, pak zveřejnil dvanáctistránkový dokument, kde rozebírá marže dodavatelů munice v rámci České muniční iniciativy. Zástupce Pirátské strany v dokumentu uvádí, že byla bez předchozí konzultace holdingem Czechsolovak Group navýšena cena munice jen ve dvou konkrétních dodávkách o 1,9 miliardy korun - článek II. zprávy. Totožný dokument zmiňuje nadhodnocení dodávek 200 tisíc kusů munice o 585 eur za kus, čímž byla cena nadhodnocena proti dodávkám ukrajinského Ministerstva obrany o více než 504 milionů eur, tedy zhruba 12,5 miliard korun - článek VII. zprávy. Zde konkrétní rozpis dodavatelů chybí, z jiných veřejných dokumentů je ale zřejmé, že se na dodávkách dělostřelecké munice většinově podílí právě Strnadův holding.
Zde svůj výčet zakončím, protože je z výše uvedených informací zřejmé, že nejde o jednotky, ale o desítky miliard korun v celkovém vyjádření, které skrze holding Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada protekly, často ve formě nadhodnocených marží, které Ministerstvo obrany skrze agenturu AMOS nejen ignorovalo, ale navýšení cen bez dalších vyjednávání přijímalo.
Uvedená ujištění potvrzují pravdivost informací v dokumentaci, která byla podnětem pro ověření: • Nabídka Tureckého výrobce MKE pro dodavatele české muniční iniciativy na prodej munice 155 mm M107 v ceně 2.700 USD (v přepočtu 2.500 EUR)za kus • Nabídky dodavatele české muniční iniciativy na munici zaslanou na AMOS při nabízené ceně munice ve výši 3.200 EUR za kus Následně získal zpravodaj nabídku na pořízení stejné munice M107 155 mm, kterou obdrželo od stejného tureckého dodavatele, společnosti MKE, ve stejném časovém období také za cenu 2.700 USD (v přepočtu 2.500 EUR) za kus munice ukrajinské Ministerstvo obrany. Autenticita nabídky byla potvrzena zástupci Parlamentního výboru pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajství Ukrajinské lidové republiky, po předchozím ujištění ukrajinského Ministerstva obrany.
Je nutné podotknout, že Lukáš Wagenknecht pro referenční nabídku k užité ceně v rámci České muniční iniciativy využívá dodávky nové, nikoli roky skladované munice, jak je tomu v případě granátů dodávaných holdingem Czechoslovak Group a dalšími českými zbrojními konglomeráty. Zpráva Lukáše Wagenknechta vznikla v srpnu roku 2024. Od té doby dodal Michal Strnad další munici za desítky miliard korun, jak ostatně uvádí i Ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové a objem prostředků potvrzují i zástupci Babišovy vlády.
Vydělané miliardy korun lze v kontextu expanze Michala Strnada využít dvojím způsobem. Firma Czechoslovak Group logicky expanduje a nakupuje zbrojní výrobce v Itálii, Srbsku, Spojených státech a na Slovensku, ale mladý miliardář v minulých letech také zkoumal, jak by si mohl vlastní pozici pojistit i na tuzemském mediálním trhu.
Strnad chtěl koupit Mafru, ale i Seznam od Iva Lukačoviče. Nebral si při vyjednávání servítky a údajně zapojil i politiky
O často nevybíravých praktikách Michala Strnada lze ve veřejných zdrojích najít ledacos. Nenašel jsem však jediný zdroj, který by aktivity dnes nejbohatšího českého podnikatele prezentoval v ucelené formě. Jen pak je totiž možné vnímat zásadní, nebezpečný a rozsáhlý vliv, který majitel holdingu Czechoslovak Group uplatňuje skrze nabyté miliardy a získaný politický vliv.
Před více než rokem informovaly servery Respekt a Page Not Found o událostech, které předcházely odchodu Marka Ungera ze Seznam Zpráv, kde zastával pozici šéfredaktora. Podle informací obou médií a jejich zdrojů stál Unger za podivnou zpravodajskou hrou, kdy se snažil majitele firmy Seznam, Iva Lukačoviče, přesvědčit, že by měl největší mediální dům v zemi rozdělit či prodat, aby se následně vyhnul vyšetřování antimonopolního úřadu ÚOHS. Reportáže uvádí, že Lukačoviče pozval Marek Unger na schůzku na Úřadu vlády, kde byl přítomen Tomáš Cerha, premiérův tajemník, ředitel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Petr Mlsna a premiér Petr Fiala. Následně ÚOHS skutečně ve firmě Seznam zasáhl, jak informovala i další média a majitel firmy Ivo Lukačovič strávil několik měsíců v zahraničí, aby následně serveru Page Not Found potvrdil, že šlo o nejtěžší dny jeho kariéry.
Pokud lze zdrojům obou serverů věřit, šlo by o bezprecedentní zneužití moci ve prospěch soukromé společnosti a zakomponování vlády České republiky, klíčového regulátora a nejbližších premiérových spolupracovníků do komplotu, který měl zajistit Michalu Strnadovi kontrolu nad nejvlivnějším médiem v zemi. Seznam ale nebyl prvním mediálním domem, který se Michal Strnad pokusil získat. Když se Andrej Babiš v roce 2024 zbavoval holdingu Mafra, dalšího vlivného média, byl mladý zbrojař jedním ze zájemců a podle médií nabízel násobně vyšší kupní cenu, než Karel ražák, který holding od Andreje Babiše nakonec koupil. Jak je dnes již známo, Pražák následně prodal poloviční podíl v Mafře jinému miliardáři, Pavlu Tykačovi.
Akvizice médií by byla ze strany Michala Strnada logická, ostatně tuzemský trh kontrolují pouze čtyři velcí hráči. Ivo Lukačovič vlastní firmu Seznam a podřízené mediální domy, tedy Novinky.cz, Seznam Zprávy, Super.cz a další servery, zatímco Daniel Křetínský ovládá skrze holding CMC plejádu jiných médií zahrnujících týdeník Reflex, deník Blesk a další. Pavel Tykač dnes vlastní poloviční podíl v holdingu Mafra a Zdeněk Bakala stále kontroluje mimo další média i server Aktuálně.cz a portál Centrum.cz. Marek Dospiva, akcionář Penta Holdings, vlastní Deník.cz i další minoritní vydavatelství a Marek Španěl, spojovaný s čínskými podnikateli, kontroluje server Echo24 a Parlamentní listy. Zdá se ale, že konglomerát vlastníků médií z řad tuzemských miliardářů Michala Strnada odmítl, respektive mu média neprodal ani za nadsazenou cenu a při užití nevybíravých taktik hraničících s nepřátelským převzetím.
Média jsou cestou k získání vlivu na politiky a nebylo by nijak překvapivé, kdyby se Michal Strnad pokusil o přímé ovlivnění aktérů na tuzemské politické scéně. Zde musím uvést, že se mi kromě detailního článku „Prezident Pavel a hnutí STAN mají společného více než přiznávají“ nepodařilo informace ověřit z dalšího zdroje. Dal jsem si ale tu práci a prozkoumal internetové archivy, díky čemuž jsem zdroje uváděné v tomto článku vyhodnotil jako autentické. Článek uvádí poněkud znepokojující informace o propojení marketingových stratégů z kampaně Petra Pavla i Víta Rakušana ze sněmovních voleb s Michalem Strnadem skrze osobu Martina Klča, spolumajitele firmy Unicorn Army s.r.o.
Právě Martin Klčo a slovenský marketér Martin Burgr byli klíčovými osobnostmi prezidentské kampaně Petra Pavla a zdá se, že minimálně Martin Klčo v té samé době aktivně působil ve službách Michala Strnada v roli externího marketingového poradce. Aby toho nebylo málo, Klčo se taktéž aktivně podílel na kampani hnutí Starostové a nezávislí před sněmovními volbami, aniž by ale existoval jakýkoli dohledatelný převod prostředků mezi hnutím Víta Rakušana a Martinem Klčem nebo jeho firmou na transparentním účtu hnutí. Toto propojení může být významné, ale také existuje pravděpodobnost náhody, tedy že Klčo pracoval pro Michala Strnada a Petra Pavla současně, leč nezávisle a kampaň hnutí STAN realizoval taktéž bez přímé souvislosti se svým angažmá v holdingu Czechoslovak Group. Jak ale vyplývá z účetních závěrek Klčovy firmy za rok 2024, Unicorn Army zaměstnává pouze jednoho zaměstnance a je nepravděpodobné, že by se tedy Martin Klčo v době obou politických kampaní nesetkával i se zástupci holdingu CSG.
Pro objektivitu je ale nutné uvést, že jde pouze o doložené personální propojení bez prokazatelného vlivu na oba výše uvedené politiky.
Nikdo v historii neměl tak bezprecedentní moc za oponou, jakou nyní koncentruje Michal Strnad
Jan Hamáček, Tomáš Pojar, Jiří Vondřášek, Milan Cícer - jakými informacemi, znalostmi a konexemi disponují bývalý ministr vnitra a zahraničí, poradce pro národní bezpečnost, vysoký důstojník civilní rozvědky a bývalý šéf nejmocnějšího finančně-represivního úřadu v zemi? Co ví Michal Strnad o premiéru Petru Fialovi, když jej jeho tajemník údajně podporoval v převzetí největšího médiálního domu v zemi a angažuje pro toto nepřátelské převzetí i ředitele nejmocnějšího českého regulačního úřadu? Jaká státní tajemství a kompromitující informace schraňují dva vysocí důstojníci neprůhledné a z podstaty nelegální civilní rozvědky ÚZSI, kteří působí ve službách Michala Strnada? A co je nejdůležitější, proč čeští miliardáři Pražák, Babiš, Tykač a Lukačovič odmítli Strnadovy miliardy a otevřeně se mladému zbrojaři postavili? Bojí se jej snad?
O aktivitách Michala Strnada se v tuzemském mediálním prostoru informuje pouze ve formě jednotlivých kauz, nikoli však v celkovém rozsahu bezprecedentní moci zbrojařského magnáta. Existují jednotlivé zprávy, to ano, například, že měl Michal Strnad zaplatit Zemanově kampani milion korun v roce a 25 milionů údajně poslal hradnímu kancléři. V jiných zdrojích se lze dočíst, jak nadhodnotil státní zakázku o miliardu korun a jinou, za další miliardy korun, měl získat bez výběrového řízení skrze slovenské odnože holdingu CSG. V jiné zprávě zas Strnad kupuje řediteli státních Českých drah Mercedes a jinde se zas pokouší nepřátelsky převzít největší mediální dům v České republice, zatímco druhý největší mediální dům hodlal zbrojař taktéž koupit, ale byl odmítnut. Lukáš Wagenknecht pak informuje o desítkách miliard korun v nadhodnocené munici a mezitím do holdingu CSG míří přední důstojníci civilní rozvědky, jejíž akce jsou z podstaty nelegálním předmětem státního tajemství.
Výše uvedený výčet opakuji z dobrého důvodu. Všechny tyto aktivity proběhly mezi lety 2023 a 2025, tedy během pouhých dvou let. Kde jsou ty doby, kdy byl Petr Kellner vnímán jako nejnebezpečnější lobbista s vazbami na hrad v éře cest Miloše Zemana do Číny. Michal Strnad hraje úplně jinou ligu a je téměř nemožné zmapovat jeho aktivity natolik podrobně, aby se odhalil bezprecedentní vliv a moc nejbohatšího Čecha, který platí prezidenta, bezpečnostní poradce vlády, přední špiony, exministra i nejmocnější úředníky v jedné jediné entitě - holdingu Czechoslovak Group.
Peníze plodí moc a moc plodí korupci, jak praví staré římské přísloví. V tomto ohledu je Michal Strnad nejen nejbohatším, ale také nejmocnějším a v souvislosti také nejnebezpečnějším mužem v České republice. Je zajímavé, jak málo se o aktivitách zbrojaře, který mezi lety 2022 a 2026 zbohatl o bezmála 700 miliard korun, mluví i píše.
Dovětek autora
Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.
